30. 9. 2015 8:00

Konkurenceschopnost Česka roste, zůstáváme ale fabrikou těch úspěšnějších

Česká republika se letos v žebříčku globální konkurenceschopnosti umístila na 31. místě ze 140 světových ekonomik. Oproti loňsku zaznamenala posun o 6 příček výše, což představuje druhé významné zlepšení po sobě. Po nejslabším období 2013-2014 se Česko vrátilo na úroveň z let 2009-2010.

Před Českou republikou se v žebříčku sestaveném Světovým ekonomickým fórem nacházejí totožné země jako před šesti lety, s výjimkou Estonska, které se letos umístilo těsně před námi a nahradilo v globální top třicítce Chile, které je v současnosti na 35. místě.

Nejlepšího umístění dosáhla Česká republika v pilířích Makroekonomické prostředí (21. místo na světě oproti 42. místu ve sledovaném období 2008-2009) a Finanční trhy (24. místo oproti 47.). Relativně nejslabší je naopak ČR v kategoriích Instituce (57. místo na světě, což je stále zlepšení oproti 72. místu z období 2008-2009) a Efektivita trhu práce (47. místo oproti 28.).

Největší vliv na české zlepšení v rámci GCI (Global Competitiveness Index) měl pilíř Technologická připravenost, následovaly Infrastruktura a Makroekonomické prostředí.

Negativní vliv na umístění ČR měly naopak pilíře Inovace a Vyspělost podnikatelského prostředí, které mají pro Česko, jakožto zemi zařazenou do kategorie nejvyspělejších ekonomik tažených inovacemi, největší váhu. Svou roli sehrál také pilíř Efektivita trhu práce.

Za průměrem výsledků zemí EU15 Česko stále zaostává, a to především v klíčových pilířích Inovace a Vyspělost podnikatelského prostředí. Menší vliv mají pilíře jako Instituce (ty představují názory na míru korupce a na fungování nejen veřejných institucí, ale také na etiku firem) a Infrastruktura (tam je ČR silná v kvalitě železnic či dodávek elektřiny, méně už v kvalitě silnic a přístavů). Průměr EU15 porážíme v pilířích Makroekonomické prostředí a v kategorii Finanční trhy, kde jsme prokázali relativní stabilitu.

Dobrou zprávou je, že po letech zaostávání došlo navzdory výše uvedeným nedostatkům před dvěma lety k obratu trendu a Česko se nyní k průměru EU15 solidním tempem přibližuje. Negativem je naopak to, že Česká republika dlouhodobě zaostává za nejvyspělejšími ekonomikami v takzvané Podstatě konkurenční výhody. Podstata toho, čím české podniky soutěží se zahraniční konkurencí, se nalézá přesně mezi levnou pracovní silou a unikátními produkty a procesy.

Charakter naší ekonomiky jako montovny dokresluje i zaostávání v Kontrole mezinárodní distribuce, která vystihuje pozici českých podniků v rámci mezinárodních distribučních řetězců, a v Šíři hodnotového řetězce, což v praxi znamená, že se české firmy zpravidla omezují jen na určité fáze vytváření přidané hodnoty.