Řítí se svět do záhuby? Mladí lidé v rozvinutém světě začínají postrádat smysl demokracie
V historii lidstva svět nikdy nebyl demokratičtější než dnes, alespoň řečí čísel. V demokratickém zřízení žije více než polovina světové populace. Ne všichni jsou ale přesvědčení o tom, že právě demokracie je to pravé.
Skeptičtí jsou ohledně demokracie v současném světě především mladí lidé, vyplývá z výzkumu zaměřeného na Spojené státy, západní Evropu, Austrálii a Nový Zéland, jehož autory jsou Yascha Mounk z Harvardovy univerzity a Stefan Foa z University of Melbourne. Ti upozorňují na to, že stále více mladých lidí v zemích s dlouhou demokratickou tradicí je otrávených a znechucených politikou, což se odráží také v jejich názorech na samotnou demokracii.
Demokracie jako přežitek?
"Stále více lidí žijících v demokratickém světě je přesvědčených o tom, že jejich možnost zapojit se do politického dění slábne," upozorňují autoři studie. Ztráta důvěry a víry mladých v demokracii se projevuje na jedné straně nezájmem o politiku, na druhé straně pak podporou radikálních politických uskupení a nesmlouvavých řešení.
Z výzkumu například vyplynulo, že jen zhruba 19 % amerických a 36 % evropských mileniánů považuje vojenský převrat v demokratickém zřízení za nezákonný. U starších lidí je to v USA zhruba 43 % a v Evropě asi 53 %.
Varovných signálů je ale více. Jen zhruba třetina mileniánů ve Spojených státech a 39 % v Evropě vnímá občanské právo jako nezbytnou součást demokracie (u starších lidí v USA je to 41 %, v Evropě 45 %) a více než polovina mileniánů v zámoří pochybuje o významu svobodných voleb.
Prosperita a klid zbraní zaslepují
Od roku 1990 mezi lidmi ve věku 16-35 let klesl podíl těch, kdo se aktivně zajímají o politiku, ve Spojených státech na 41 % z 53 % a v Evropě na 38 % z 48 %. Starší generace jsou na tom opět výrazně lépe. Z lidí starších 36 let se jich o politiku zajímá ve Spojených státech 67 % (v roce 1990 to bylo 63 %) a v Evropě 52 % (proti roku 1990 beze změny).
Mounk a Foa považují za jeden z hlavních důvodů prudkého růstu počtu mladých lidí pochybujících o smysluplnosti demokracie to, že mileniáni ve vyspělém světě nemají osobní zkušenost s jinými než demokratickými režimy, nezažili období studené války a v zásadě nikdy dosud nepociťovali skutečné obavy z globálního vojenského konfliktu. Zkrátka jsou zvyklí na svobodný život v dostatku, a tak svobodu nepovažují za privilegium.
Nedůvěra v demokracii a nezájem mladých o politiku již mají i konkrétní dopady. Hillary Clintonová v amerických prezidentských volbách podle analýzy výsledků prohrála s Donaldem Trumpem mimo jiné proto, že velké množství mladých lidí, u kterých měla v tomto případě jinak papírově poměrně velkou podporu, k volbám vůbec nedorazilo.
Zdroj: Quartz
