Evropské akcie zakončily pátek vzestupem. V plusu skončily i za celý týden

Celoevropský index STOXX Europe 600 zakončil páteční obchodování v černých čísech, když si připsal 0,21 %.

Za celý týden celoevropský index posílil o téměř třináct bodů.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Německá vláda pozorně sleduje rostoucí vlnu čínských investic v zemi a čínské nabídky na převzetí německých firem bude posuzovat z hlediska rizika ztráty klíčových technologií.
• Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO) loni vzrostl o 40 procent ze 6,1 miliardy korun v roce 2014 na 8,6 miliardy korun. Konsolidované tržby koncernu za prodej zboží, výrobků a služeb stagnovaly na úrovni 167,1 miliardy korun. Společnost to oznámila v páteční tiskové zprávě.
• Záchrana domácích bank před bankrotem v době světové finanční krize bude stát dánské daňové poplatníky mnohem více peněz, než se dříve odhadovalo. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů tamní centrální banky.
• Francouzská finanční skupina AXA prodá své investiční, důchodové a pojišťovací aktivity v Británii. Za zhruba 375 milionů liber je od ní koupí britská pojišťovna Phoenix.
• Německý automobilový koncern Daimler vynaloží tři miliardy eur na snížení emisí naftových automobilů prostřednictvím úpravy motorů a systémů pro regulaci výfukových plynů. Firma uvedla, že úpravy budou zahrnovat mimo jiné aktualizaci softwaru u některých vozů Mercedes-Benz.
• Slovensko pravděpodobně upraví zákon, který reguluje podmínky nabývání zemědělské půdy a vůči kterému vyslovila námitky Evropská komise (EK). Vyplývá to z pátečního vyjádření slovenského ministerstva zemědělství.
• Evropská komise schválila plán španělské vlády poskytnout 2,13 miliardy eur (57,6 miliardy Kč) na pomoc při uzavírání 26 uhelných dolů. Komise v pátek uvedla, že tato státní pomoc je v souladu s pravidly Evropské unie.
• Erste Group: Slovenská centrální banka uvedla, že bankovní sektor bude možná muset upravit svou dividendovou politiku. Důvodem jsou přetrvávající nízké úrokové sazby a přísnější kapitálové požadavky. Centrální banka rovněž uvedla, že nadále zvažuje zavedení takzvaného proticyklického kapitálového požadavku.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Tempo růstu aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny v květnu podle předběžných dat kleslo a růst aktivity v sektoru služeb pokračoval stejným tempem jako v dubnu. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru klesl na 51,5 bodu z 51,7 bodu, čekal se přitom naopak růst na 51,9 bodu, a ukazatel za sektor služeb stagnoval na 53,1 bodu, čekal se růst na 53,3 bodu. Kompozitní PMI pak klesl na 52,9 bodu z 53 bodů při očekávání růstu na 53,2 bodu. Pásmo růstu aktivity od pásma jejího poklesu odděluje úroveň 50 bodů.
• Index spotřebitelské důvěry v eurozóně v květnu podle předběžných údajů stoupl na -7 bodů. Čekal se jen mírný růst na -9 bodů z -9,3 bodu v dubnu. Ukazatel se tak nachází na nejvyšší úrovni od ledna, kdy byl na -6,3 bodu.
• Pokles aktivity ve francouzském zpracovatelském sektoru v květnu zpomalil a růst aktivity v sektoru služeb zrychlil Index nákupních manažerů ve francouzském zpracovatelském sektoru v květnu podle rychlého odhadu stoupl na 48,3 bodu z 48 bodů v dubnu, čekal se ale růst až na 48,8 bodu. Ukazatel za sektor služeb se zvýšil na 51,8 bodu z 50,6 bodu při očekávání stagnace. Kompozitní PMI pak vzrostl na 51,1 bodu z 50,2 bodu, čekala se rovněž stagnace. Klíčová je hranice 50 bodů, která odděluje pásmo růstu aktivity od pásma jejího poklesu.
• Tempo růstu aktivity ve zpracovatelském sektoru i sektoru služeb v Německu v květnu podle předběžných dat stouplo. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru se zvýšil na 52,4 bodu z 51,8 bodu, čekal se slabší růst na 52 bodů, a ukazatel za sektor služeb se zvýšil na 55,2 bodu z 54,5 bodu, když se čekal jen mírný růst na 54,6 bodu. Kompozitní PMI stoupl na 54,7 bodu z 53,6 bodu, čekal se růst na 53,8 bodu.
• Pokud se Britové v červnovém referendu rozhodnou pro odchod z Evropské unie, může to srazit britskou ekonomiku na rok do recese a připravit ji o nejméně půl milionu pracovních míst. V dalším z řady varování před ekonomickými důsledky takzvaného brexitu to v pondělí uvedli britský ministerský předseda David Cameron a ministr financí George Osborne. Do jednoho z nedůležitějších strategických rozhodnutí Británie za poslední desítky let zbývá přesně měsíc.
• Německá farmaceutická a chemická společnost Bayer nabídla převzetí americké firmě Monsanto, největšímu světovému producentovi osiv, za zhruba 62 miliard dolarů. Německá firma to uvedla v pondělním sdělení. Transakcí by vznikl největší dodavatel příslušenství pro zemědělskou výrobu na světě.
• Francouzská pojišťovací společnost AXA se rozhodla ukončit investování do tabákového průmyslu. Oznámila to v pondělí firma, která patří mezi největší pojišťovny na světě. Dodala, že se v této souvislosti zbaví akcií a dluhopisů tabákových podniků v hodnotě 1,8 miliardy eur.
• Německý svaz investorů DSW chce přimět automobilku Volkswagen k nezávislé prověrce skandálu s emisemi, která by doplnila nynější interní vyšetřování. Svaz v pondělí oznámil, že již vznesl požadavek, aby bylo hlasování o nezávislé prověrce zařazeno na program červnové valné hromady akcionářů.
• Společnost Staples, americká jednička na trhu s kancelářskými potřebami, hledá potenciální zájemce o své evropské aktivity. Uvedl to britský list Sunday Times. Společnost tak podle listu reaguje na zrušení šestimiliardové fúze s konkurentem Office Depot.
• MONETA Money Bank oznámila, že JPMorgan Securities jako manažer emise v rámci IPO částečně využila nadalokační opci. Z maximálního možného objemu 39,1 milionu akcií banka prodala 33,1 milionu akcií. Mateřská společnost GE tak v současnosti vlastní 42,5 % akcií Monety a zbývajících 57,5 % akcií je volně obchodováno na burze.
• Polský parlament schválil zákon uplatňující dodatečné požadavky na výstavbu větrných parků, včetně požadavku na jejich větší vzdálenost od lidských sídel. Vláda také plánuje přepracovat dřívější návrhy systému tak, aby snížila podporu pro větrnou a solární energii. Opatření se dotknou i české energetické skupiny ČEZ, která v Polsku vlastní developera větrných parků EcoWind. Zákon ještě musí schválit senát a prezident.
• Cena akcií italsko-americké automobilové skupiny Fiat Chrysler Automobiles (FCA) se v pondělí dopoledne propadala i o více než pět procent. Investoři tak reagovali na víkendovou zprávu německého listu Bild, podle které by firmě mohl hrozit zákaz prodeje aut v Německu, pokud by nadále nebrala ohled na pravidla týkající se automobilových emisí.
• Norská těžařská společnost Statoil zrušila dohodu s poskytovatelem služeb a zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu Seadrill o využívání jeho těžební plošiny West Hercules. Důvodem je odložení prací na ropném poli Aasta Hansteen v Norském moři, kam měla plošina zamířit.
• Výnosy řeckých vládních dluhopisů pokračují v sestupném trendu. Výnos 10letého bondu se v pondělí dopoledne dostal až na půlroční minimum 7,37 %. Trh tak reaguje na nedávné přijetí úsporných opatření řeckou vládou, které bylo podmínkou pro uvolnění další finanční pomoci Aténám.
• Blokády rafinerií a skladišť pohonných hmot kvůli navrhované reformě zákoníku práce ve Francii se rozšířily ze západu a severu také na jih země. Stovky odborářů v noci na pondělí zablokovaly sklad pohonných hmot ve Fos-sur-Mer nedaleko Marseille, napsal na svých internetových stránkách francouzský list Le Figaro. Francouzský premiér Manuel Valls ujistil, že Francie má dostatečné zásoby, aby se s nedostatkem benzínu v čerpacích stanicích vypořádala.
• Pondělní valná hromada skupiny Kofola ČeskoSlovensko schválila výplatu dividendy v celkové výši 150 milionů Kč. V přepočtu na jednu akcii jde o zhruba 6,70 Kč. Valná hromada současně schválila výsledky za loňský rok, podle nichž společnosti vzrostl čistý zisk meziročně o 83,8 milionu korun na 373,9 milionu korun.
• Ruské loděnice Krasnyje Barrikady získaly od Íránu zakázku na vybudování pěti ropných plošin, které se budou nacházet v íránské části Perského zálivu. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný zástupce ruského podniku. Kontrakt má hodnotu téměř miliardu dolarů. Indie mezitím oznámila, že investuje až půl miliardy dolarů na rozvoj strategického přístavu v Íránu.
• Zhruba 30 % Řeků si myslí, že po případném odchodu z eurozóny by bylo jejich vlasti lépe. To je skoro dvakrát více než před půl rokem, upozornila v pondělí řecká agentura pro výzkum veřejného mínění Public Issue.
• Rusko vydá svůj první eurobond od zavedení západních sankcí, oznámil v pondělí Kreml. Velikost mezinárodní emise dluhopisů Moskva nesdělila, podle agentury Reuters ale předpokládá objem až tři miliardy dolarů. Západní banky se sice emise nezúčastní, Moskva ale přesto počítá s velkým zájmem západních investorů.
• Investice velkých a středně velkých firem v Polsku v letošním prvním čtvrtletí poprvé od začátku roku 2013 klesly. Propad byl nejvýraznější od roku 2010, příčinou je podle analytiků zpomalení přílivu peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. Investice nefinančních podniků s více než 50 zaměstnanci meziročně klesly o 8,6 %, uvedl v pondělí polský statistický úřad.
• Současné rozpočtové a růstové cíle Řecka, jak jsou stanoveny v mezinárodním záchranném programu, jsou nerealisticky vysoké a je třeba je zmírnit. Ve své nové analýze o udržitelnosti řeckého dluhu to v pondělí uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Řecko podle něj rovněž potřebuje dluh restrukturalizovat.
• Novým rakouským prezidentem se stane Alexander Van der Bellen. Získal 50,3 % hlasů. Ještě v pondělí večer přitom těsně vedl jeho protikandidát Norbert Hofer. Před sečtením korespondenčních hlasů měl Hofer na kontě 51,9 % platných volebních lístků. Účast ve volbách dosáhla 72,7 % a Hofer prohrál o 31 026 hlasů.
• MMF: Italskou ekonomiku čeká mírné zotavení, letos vzroste o 1,1 %, napřesrok o 1,25 %.
• Tempo objevování nových ložisek ropy loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 1952. Je to důsledek dvouletého propadu cen ropy na světových trzích a omezování investic do průzkumu a otevírání nových zdrojů. V pondělní zprávě to uvedli analytici americké banky Morgan Stanley.
• Maďarská centrální banka v úterý snížila základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na nové minimum 0,9 procenta. Snaží se tak podpořit hospodářský růst a inflaci, která zůstává pod stanoveným cílem. Většina analytiků se snížením sazby počítala, předpokládají ale, že k dalšímu snížení už banka nesáhne.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v květnu prudce zhoršila. Vyplývá to z výsledků průzkumu německého ekonomického institutu ZEW. Index ekonomického sentimentu se propadl na 6,4 bodu z 11,2 bodu v dubnu. Analytici přitom odhadovali, že se zvýší na 12 bodů.
• Hrubý domácí produkt Německa v prvním čtvrtletí stoupl o 0,7 procenta proti předchozím třem měsícům. Tempo jeho růstu se tak více než zdvojnásobilo z 0,3 procenta v závěru loňského roku. Uvedl to v úterý v konečné zprávě spolkový statistický úřad. Potvrdil tak svůj předběžný odhad z poloviny května.
• Celková důvěra v domácí ekonomiku se v květnu mírně zvýšila. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený v bazickém indexu, se oproti dubnu zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 96,0. Indikátor důvěry podnikatelů se meziměsíčně mírně zvýšil o 0,5 bodu na hodnotu 94,3. Mezi podnikateli se důvěra zvýšila mírně v průmyslu a ve vybraných odvětvích služeb, v obchodě se mírně snížila a ve stavebnictví se snížila. Indikátor důvěry spotřebitelů se meziměsíčně nezměnil a zůstal na hodnotě 104,3. Ve srovnání s květnem 2015 jsou souhrnný indikátor důvěry, indikátor důvěry podnikatelů a indikátor důvěry spotřebitelů vyšší.
• Světové ceny ropy narazily na své dno a obrat, který započal na začátku roku, bude pokračovat. V úterní poznámce to napsala finanční skupina Citigroup. Obrat trendu na trhu s černým zlatem podle ní podporují faktory nahrávající obnovování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po této strategické surovině.
• Francouzská ekonomika se nezotavuje dostatečně rychle na to, aby se výrazněji snížila nezaměstnanost a veřejný dluh. Musí proto pokračovat v reformách. V každoročním hodnocení francouzské ekonomiky to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Zároveň mírně zlepšil odhad letošního růstu druhé největší ekonomiky eurozóny na zhruba 1,5 procenta. Původně jej odhadoval na 1,1 procenta.
• Francouzská policie v úterý rozehnala demonstranty blokující rafinerii a skladiště pohonných hmot ve Fos-sur-Mer nedaleko Marseille. Podle jednoho z představitelů odborového svazu CGT policie proti demonstrantům použila vodní dělo i slzný plyn, napsala agentura Reuters.
• Švýcarsko zahájilo trestní řízení proti tamní bance BSI v souvislosti s obviněními z korupce a praní špinavých peněz, která se týkají malajsijského státního investičního fondu 1Malaysia Development Berhad (1MDB). Generální ředitel BSI Stefano Coduri s okamžitou platností odstoupil z funkce, píše server BBC.
• Němečtí ekonomové se staví proti možnému odchodu Británie z Evropské unie, o němž budou britští voliči rozhodovat v červnovém referendu. Takzvaný brexit by podle nich byl z hospodářského hlediska nevýhodný jak pro Británii, tak pro Německo. Vyplývá to z průzkumu mezi vysokoškolskými profesory ekonomie, jehož výsledky v úterý zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo.
• Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia pravděpodobně zruší 10 000 až 15 000 pracovních míst v rámci úsporného programu, který spustil po převzetí francouzsko-amerického konkurenta Alcatel-Lucent. Uvedl to podle agentury Reuters odborový předák Risto Lehtilahti. Mluvčí firmy se k této informaci odmítla vyjádřit.
• Turecká centrální banka ponechává hlavní úrokovou sazbu na 7,5 %, výpůjční sazbu na 7,25 %, zápůjční naopak snižuje na 9,5 % z 10 %.
• Francouzská policie v úterý v rámci vyšetřování daňových podvodů prohledávala pařížské kanceláře amerického internetového gigantu Google. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters s odvoláním na své zdroje. Podle francouzského listu Le Parisien se razie v kancelářích Googlu účastní zhruba stovka vyšetřovatelů.
• Jakkoli se François Hollande snažil před nadcházejícími volbami přesvědčit Francouze, že život v zemi se zlepšuje, jeho autoritu nyní podkopávají pouliční násilnosti a stávky. Po měsících protestů proti Hollandeově vládě jsou někteří demonstranti stále agresivnější, řidiči nákladních vozů nezákonně blokují rafinerie a pálí pneumatiky. Důsledkem jsou fronty u benzinek po celé zemi, píše na svém webu agentura Bloomberg.
• Německý automobilový koncern Daimler v loňském roce zvýšil výrobu ve své maďarské továrně o 20 procent na více než 180 000 vozů. Oznámil to v úterý podle agentury MTI šéf maďarské divize Christian Wolff.
• Evropská centrální banka (ECB) začne v příštích týdnech znovu přijímat řecké státní dluhopisy jako zástavu za úvěry pro tamní soukromé banky. Agentuře Reuters to řekly informované zdroje. Ministři financí eurozóny se již dohodli na uvolnění další části finanční pomoci pro silně zadlužené Řecko.
• Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval člena bankovní rady, bývalého premiéra Jiřího Rusnoka (55) guvernérem České národní banky (ČNB). Ve funkci od července nahradí Miroslava Singera, kterému končí druhý šestiletý mandát a nemůže být znovu jmenován.
• Podnikatelská důvěra v Německu se v květnu mírně zlepšila. Index podnikatelského klimatu Ifo vzrostl na 107,7 bodu z dubnových 106,6 bodu, čekal se mírnější růst ukazatele na 106,8 bodu. Hodnocení současné situace vyskočilo na 114,2 bodu ze 113,2 bodu, čekal se mírnější růst na 113,3 bodu. Příjemně překvapil také index očekávání, který nečekaně vzrostl na 106,6 bodu ze 100,4 bodu, přestože se čekalo jen mírné posunutí na 100,8 bodu.
• Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell zruší dalších 2 200 pracovních míst. Společně s propouštěním oznámeným dříve tak do konce roku ve firmě zanikne asi 12 500 pracovních míst, uvedla ve středu firma, kterou dlouhodobě nízké ceny ropy nutí ke snižování nákladů.
• Generální ředitel švýcarské farmaceutické společnosti Novartis Joe Jimenez ve středu oznámil, že firma je nyní ochotná prodat svůj podíl v konkurenční firmě Roche, který má hodnotu téměř 14 miliard dolarů, bez prémie. Podle zdrojů chce Novartis akcie v hodnotě 13,7 miliardy švýcarských franků (13,81 miliardy dolarů) prodat proto, aby měla potenciální kapitál na další dohody.
• Generální ředitel švýcarské farmaceutické společnosti Novartis Joe Jimenez ve středu oznámil, že firma je nyní ochotná prodat svůj podíl v konkurenční firmě Roche, který má hodnotu téměř 14 miliard dolarů, bez prémie. Podle zdrojů chce Novartis akcie v hodnotě 13,7 miliardy švýcarských franků (13,81 miliardy dolarů) prodat proto, aby měla potenciální kapitál na další dohody.
• Míra nezaměstnanosti v Polsku v dubnu klesla na 9,5 procenta z březnových deseti procent. Dostala se tak na nejnižší úroveň od konce roku 2008, vyplývá ze středečních údajů polského statistického úřadu.
• Ruský prezident Vladimir Putin ve středu slavnostně otevřel ropný terminál na poloostrově Jamal v Arktidě. Terminál, který je navzdory extrémním klimatickým podmínkám provozuschopný nepřetržitě po celý rok, podle něj představuje důležitou etapu v průzkumu bohatých nalezišť v tomto regionu, napsala agentura AFP.
• Francie kvůli blokádám rafinerií začala poprvé od roku 2010 využívat pohonné hmoty ze svých strategických zásob. Informoval o tom ve středu Svaz ropného průmyslu (UFIP). Blokády, které jsou součástí odborových protestů proti plánované reformě zákoníku práce, vedly k nedostatku pohonných hmot ve velkých částech Francie, včetně Paříže, napsala agentura Reuters.
• Poslanci po dopoledním zdlouhavém schvalování pozměňovacích návrhů nakonec protikuřácký zákon zamítli. Pro se vyslovilo jen 80 z celkového počtu 172 přítomných poslanců, což nestačilo. Proti bylo 42 poslanců. Zákon nepodpořili ani někteří poslanci ANO. Lidovci a ČSSD hovoří o porušení koaliční dohody.
• Případný odchod Británie z Evropské unie bude stát britské spotřebitele devět miliard liber ročně kvůli dodatečným dovozním clům. Vývoz z Británie pak bude zatížen novými cly v zahraniční ve výši zhruba 5,5 miliardy liber. V rozhovoru s ekonomickým listem Financial Times to prohlásil ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo.
• Francouzská krajně pravicová Národní fronta Marine Le Penové shání peníze na budoucí předvolební kampaně, včetně té před volbou prezidenta v příštím roce. Podle internetového serveru Politico podala žádost o půjčku u 45 poboček zahraničních bank působících ve Francii. Domácí banky stranu bojkotují.
• Obchodníci na měnovém trhu by neměli lhát, podvádět ani šířit fámy. Stanovují to podle agentury Reuters vůbec první globální pravidla chování při obchodování s měnami, která by měla obnovit v důvěru v největší finanční trh světa, pošramocenou skandály.
• Ve čtvrtek v Aténách mnoha lidem život zkomplikovala stávka zaměstnanců městské hromadné dopravy, kteří protestovali proti její připravované privatizaci. V hlavním městě Řecka se rovněž konaly demonstrace proti reformám, které vláda Alexise Tsiprase schválila, aby zemi zajistila další peníze od eurozóny.
• Francouzští vyšetřovatelé prohledali 18. května francouzskou centrálu amerického řetězce rychlého stravování McDonald's. Podle agentury Reuters francouzské úřady společnost vyšetřují kvůli daním.
• Řecko by mělo uzavřít privatizaci lukrativních nemovitostí na starém aténském letišti Hellenikon v červnu. Řekl to ve čtvrtek šéf privatizační agentury HRADF Stergios Pitsiorlas. Z prodeje a pronájmu těchto realit mají Atény podle předloňské dohody získat 915 milionů eur a získat letos z privatizace více než dvě miliardy eur.
• Země EU se shodly na pravidlech přenositelnosti on-line obsahu. Zástupci unijních zemí se ve čtvrtek dohodli na pravidlech, která by měla v budoucnu zajistit, že občan jednoho unijního státu bude mít při návštěvě druhého možnost sledovat na internetu filmy, poslouchat hudbu či číst elektronické knihy, které si zaplatil ve své zemi.
• Slovenský investiční fond Sandberg Capital koupil společnost Benestra (dříve GTS Slovakia), která na Slovensku patří mezi deset největších telekomunikačních firem. Hhodnota transakce nebyla zveřejněna.
• Investice v norském ropném a plynárenském sektoru, který je hlavním pilířem ekonomiky této skandinávské země, příští rok pravděpodobně opět klesnou. Mohou za to nízké ceny ropy, které donutily firmy snížit výdaje. Vyplývá to z průzkumu, který provedl norský statistický úřad (SSB).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair Holdings v uplynulém finančním roce zvýšily čistý zisk o 43 % na 1,24 miliardy eur. Firma, která je podle počtu cestujících největším leteckým přepravcem v Evropě, v pondělí rovněž oznámila, že v tomto finančním roce plánuje snížit ceny letenek v průměru o sedm procent, aby podpořila svůj podíl na trhu.
• Britské maloobchodní skupině Marks & Spencer v posledním finančním roce stoupl zisk před zdaněním o 3,5 procenta. Nový generální ředitel společnosti Steve Rowe ale upozornil, že v krátkodobém horizontu se do ziskovosti promítne plán na zlepšení výsledků v divizi oděvů a zboží pro domácnost.
• Největší ruská banka Sberbank zvýšila čistý zisk v prvním čtvrtletí na 117,7 miliardy rublů (43,3 miliardy Kč). Představuje to více než čtyřnásobek oproti stejnému období před rokem. Oznámila to ve středu banka, která působí i v České republice.
• Maďarské nízkonákladové aerolinky Wizz Air v uplynulém fiskálním roce zvýšily čistý zisk o pět procent na 193 milionů eur. Přispěl k tomu nárůst počtu cestujících i obsazenosti letadel a ve srovnání s předchozím rokem také levnější ropa, uvedla ve středu firma. Ta je největší nízkonákladovou leteckou společností ve střední a východní Evropě.