Evropské akciové trhy ve čtvrtek posílily, Švýcarsko se kvůli centrální bance propadlo hluboko do červených čísel

Britský FTSE 100 zpevnil o 1,73 %, francouzský CAC 40 o 2,37 % a německý DAX o 2,20 %. Regionální Stoxx Europe 600 připisoval více než dvě procenta, všechny jeho sektory se pohybovaly v plusu v čele s potravinářským a ropným. Švýcarský akciový trh se naopak vydal do červených čísel a propadl se o téměř 10 % poté, co centrální banka přistoupila k nečekané změně monetární politiky.

"Pro švýcarské firmy je to velký šok, musejí se nyní potýkat s mnohem silnější měnou," uvedl Peter Garnry, šéf akciových strategií Saxo Bank. "Věříme, že toto rozhodnutí padlo záměrně před zasedáním ECB příští týden (22. ledna), na němž by mohla oznámit kvantitativní uvolňování (QE). Italské akcie jsou nahoře, DAX je nahoře, takže investoři očividně chápou, že nyní máme ideální prostředí pro QE," dodal.

Akcie švýcarských exportérů se zřítily poté, co frank skokově posílil o téměř 30 % vůči euru až na 0,85 EUR/CHF a vůči dolaru o téměř 27 %. Výrobci hodinek Compagnie Financière Richemont a Swatch Group, kteří generují většinu zisků v zahraničí, odepsali přes 15 %.

"Dnešní krok centrální banky je jako tsunami; pro obchod, pro cestovní ruch a potažmo pro celou zemi," řekl generální ředitel Swatch Group Nick Hayek.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Švýcarská národní banka ve čtvrtek oznámila, že již není opodstatněné uměle držet hladinu 1,20 EUR/CHF. Zároveň snížila depozitní sazbu na viděnou na -0,75 % a dodala, že měnový kurz bude nadále zohledňovat při stanovování měnové politiky. Frank v reakci skokově posílil vůči euru o 30 %, postupně se vrátil k paritě.
• Německá ekonomika loni stoupla o 1,5 % a zaznamenala tak nejrychlejší růst za poslední tři roky. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. V roce 2013 se hrubý domácí produkt zvýšil pouze o 0,1 %.
• Vývoz ruského zemního plynu do Evropy a do Turecka loni klesl na 147,2 miliardy metrů krychlových. Agentuře Reuters to sdělil nejmenovaný představitel monopolního ruského vývozce plynu Gazprom. Oproti roku 2013, kdy se do obou oblastí vyvezlo 161,5 miliardy kubíků ruského plynu, by to představovalo snížení zhruba o devět procent.
• Americký ministr zahraničí John Kerry vyzval Bulharsko, aby se odpoutalo od své téměř absolutní energetické závislosti na Rusku. Členský stát NATO by měl podle něj rovněž zlepšit boj s korupcí. Kerry to prohlásil po čtvrtečním setkání s bulharským premiérem Bojkem Borisovem.
• Euro se ve čtvrtek propadlo na jedenáctileté minimum vůči americkému dolaru. Jednotná evropská měna klesla až na 1,1575 USD, tedy na nejnižší úroveň od listopadu 2003. Reagovala tak na rozhodnutí švýcarské centrální banky (SNB) zrušit limit omezující pokles eura vůči švýcarskému franku. Ten po rozhodnutí SBN vůči euru posílil zhruba o 30 %.
• Nečekaný krok švýcarské centrální banky zrušit strop na posilování kurzu franku k euru a snížit úrokovou sazbu na -0,75 % závažně mění politiku velkých švýcarských bank, jako jsou UBS a Credit Suisse. Zatímco švýcarský frank posiloval, akcie zdejších velkých bank se vydaly prudce na jih. UBS zareagovala 16% poklesem, což je nejvíce od roku 2009, a stejným tempem padaly i akcie Credit Suisse.
• Přebytek obchodní bilance eurozóny bez sezónního očištění v listopadu klesl na 20 miliard eur z říjnových 23,6 miliardy eur. Podle sezónně očištěných údajů se naopak přebytek zvýšil na 20 miliard eur z říjnových 19,6 miliardy eur, jak se očekávalo.
• Dennis Gartman, editor Gartman Letter, v rozhovoru pro televizní stanici CNBC prohlásil, že čtvrteční rozhodnutí švýcarské centrální banky o uvolnění hlídané hladiny 1,20 EUR/CHF je nejhorším krokem centrální banky, jaký kdy viděl.
• Německá vládní koalice zvažuje, že od roku 2016 posílí svůj program dodatečných veřejných investic z nynějších deseti miliard eur. Agentuře Reuters to ve čtvrtek bez dalších podrobností sdělily nejmenované koaliční zdroje. Podle nich bude moci vláda uvolnit další peníze díky příznivému vývoji rozpočtu.
• Firmy z České republiky by se mohly po skončení války podílet na budoucí rekonstrukci Sýrie. V exkluzivním rozhovoru s Literárními novinami to prohlásil syrský prezident Bašár Asad. Praha byla podle něj objektivnější než většina evropských států, a to bez ohledu na skutečnost, že česká vláda a čeští činitelé byli vystaveni tlaku, aby se Sýrií přerušili vztahy. Asad v rozhovoru také hájí své kroky a kritizuje Západ.