Evropské burzy v pátek uzavřely v plusu, za celý týden získaly zhruba půl procenta

Regionální index STOXX Europe 600 stoupl o 0,12 % na 382,06 bodu, za celý týden pak zpevnil zhruba o půl procenta. Britský FTSE 100 získal 0,19 % na 7 617,7 bodu (týden: -0,25 %), francouzský CAC 40 vzrostl o 0,18 % na 5 375,77 bodu (týden: +0,98 %) a německý DAX posílil o 0,26 % na 12 496,17 bodu (týden: +1,55 %).

Dařilo se zejména sektoru utilit, jenž si připsal zhruba 0,9 %. V plusu seanci zakončily také akcie telekomunikačních firem a mediálních společností. Proti trendu naopak šlo odvětví ropy a zemního plynu. Automobilový sektor přišel zhruba o 0,8 %.

Z konkrétních titulů stojí za zmínku téměř 5% růst akcií francouzské investiční skupiny Eurazeo, na jejíž akcie zvýšila doporučení britská banka HSBC. Zhruba o 2,4 % zdražily cenné papíry německé ocelářské firmy ThyssenKrupp, jejíž výkonný ředitel Heinrich Hiesinger v pátek nabídl svou rezignaci.

Evropské akcie (6. července 2018), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Zadlužení Německa se v příštím roce má poprvé po 17 letech dostat pod 60 procent hrubého domácího produktu, tedy limit stanovený takzvanými konvergenčními kritérii, která musí dodržovat členové eurozóny. Předběžný návrh rozpočtu, který v pátek vládě předložil ministr financí Ofal Scholz, počítá s tím, že rozpočet bude vyrovnaný, zvýší se výdaje na obranu a Německo si nevezme nový dluh. Zadlužení země by se tak mělo snížit na 58,25 procenta HDP. Návrh rozpočtu by měla vláda předložit parlamentu na podzim.
• Produkce německého průmyslu se v květnu zvýšila o 2,6 procenta, tedy nejvíce od listopadu. Údaj v pátek zveřejnil německý statistický úřad. Teprve druhý letošní nárůst a první po čtyřech měsících poklesu překonal odhady. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali zvýšení produkce jen o 0,3 procenta.
• Při jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie pro roky 2021 až 2027 dává Rakousko přednost kvalitě výsledného kompromisu před rychlostí, s jakou bude dohody dosaženo. Novinářům to ve Vídni na počátku půlročního rakouského předsednictví osmadvacítky řekl ministr financí Hartwig Löger. Ačkoliv se jeho země prý bude na organizaci a řízení jednání soustředit se vší vážností a energií, ministr nečeká, že se do konce roku podaří tato komplikovaná jednání uzavřít.
• Obchodní bilance Francie v květnu skončila s deficitem 6,01 miliardy eur, což je největší obchodní deficit od února 2017. Čekal se schodek ve výši 5,1 miliardy eur po dubnovém deficitu 5,21 miliardy eur (revidováno z -4,95 miliardy eur). Dovoz do Francie stoupl na 46,52 miliardy eur z 46,5 miliardy eur a vývoz se snížil na 40,51 miliardy eur z 41,6 miliardy eur.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v červnu zlepšily. Index PMI stoupl na 56,8 bodu z květnových 56,5 bodu. Uvedla to v pondělí společnost IHS Markit. Index podle ní svědčí o silném zlepšení podmínek v českém výrobním sektoru. Objemy výroby i nových zakázek vzrostly rychleji než v květnu.
• Německý automobilový koncern Volkswagen plánuje rozšiřovat své aktivity v Indii, nad kterými přebírá zodpovědnost česká divize Škoda Auto. Předseda představenstva Škody Auto Bernhard Maier v pondělí uvedl, že cílem je zvýšit do roku 2025 podíl značek VW a Škoda na indickém trhu na pět procent. Upozornil také, že je na indickém trhu stále otevřený spolupráci s jinými automobilkami.
• Český státní rozpočet koncem letošního června vykázal schodek 5,9 miliardy korun, což je proti stejnému období loňského roku výsledek horší o 10,5 miliardy korun. Loni v červnu rozpočet vykázal přebytek 4,6 miliardy Kč, zatímco ke konci letošního května skončilo hospodaření státu schodkem 23,1 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v květnu stagnovala na 8,4 %, a udržela se tak na nejnižší úrovni od prosince 2008. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Ekonomové v anketě agentury Bloomberg odhadovali, že květnová míra nezaměstnanosti dosáhne 8,5 %.
• Italská vláda schválila v pondělí večer opatření na podporu zaměstnanosti, která podnikům prodražují propouštění zaměstnanců. Zároveň finančně trestají státem dotované společnosti, které přestěhují provoz či výrobu do jiné země. Informovala o tom v úterý agentura AFP.
• V prvním pololetí letošního roku bylo vyhlášeno 341 bankrotů obchodních společností, což je o 73 méně než v prvním pololetí loni. Současně to bylo nejméně od začátku roku 2008, kdy vstoupil v účinnost nový insolvenční zákon. Bankrotů podnikatelů bylo 2 880, o 397 méně než před rokem a nejméně od druhé poloviny roku 2013. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.
• Koruna v úterý dopoledne oslabila vůči euru na 26,16 EUR/CZK, což je nejslabší hodnota od loňského srpna. Proti pondělnímu závěru ztratila 12 haléřů. Za pět měsíců od letošního února, kdy dosáhla svého pětiletého maxima, tak proti jednotné evropské měně ztratila rovnou korunu.
• Objem tržeb maloobchodních prodejců v eurozóně se v květnu meziročně zvýšil o 1,4 %, ekonomové čekali 1,5% zvýšení po dubnovém růstu o 1,6 % (revidováno z +2,6 %). Meziměsíčně maloobchodní tržby stagnovaly (odhad: +0,1 %, duben: -0,1 %).
• Tržby v českém maloobchodě bez prodejů aut v květnu mírně zpomalily meziroční růst na 5 procent z dubnových 5,6 procenta. Zvýšily se hlavně tržby za nepotravinářské zboží, pohonné hmoty a potraviny. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodů po očištění o sezónní vlivy zvýšily v květnu reálně o 0,4 procenta. Vyplývá to z informací, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad.
• Jaderná elektrárna Dukovany neplánovaně odstavila čtvrtý blok kvůli kontrole jednoho ze šesti hlavních cirkulačních čerpadel. Elektřinu přestal blok vyrábět ve středu krátce před 9.00, sdělil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Práce by měly být hotové do deseti dnů. V elektrárně zároveň končí plánovaná odstávka prvního bloku, která začala 12. května. Dodávky elektřiny do sítě z tohoto bloku by měly být obnoveny v následujících hodinách.
• Možný únik informací energetické společnosti ČEZ k bulharské vládě o prodeji jejích bulharských aktiv hraničil podle odvolaného předsedy dozorčí rady ČEZ Václava Pačese s trestným činem. Pačes to řekl serveru Neovlivní.cz a současně připustil, že vyšetřování úniku, které ČEZ zahájil na jaře v době jeho působení v dozorčí radě, přispělo k jeho odvolání.
• Konec uhelné energetiky v Česku nastane někdy kolem roku 2050. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes to řekl člen představenstva a ředitel divize klasické energetiky Ladislav Štěpánek. Uhlí se v Česku na výrobě elektřiny podílí 47 %.
• Evropská unie ve čtvrtek prodloužila platnost hospodářských sankcí zaměřených na určitá odvětví ruského hospodářství o dalšího půl roku. Platí tak do 31. ledna 2019. V tiskovém prohlášení o tom informovala Rada Evropské unie.
• Palubní personál irských nízkonákladových aerolinek Ryanair ve čtyřech zemích vyhlásil na konec července stávku a varuje před dalšími akcemi, pokud se nezlepší pracovní podmínky. Zaměstnanci v Portugalsku, Belgii a Španělsku vyhlásili 48hodinovou stávku na 25. až 26. července, v Itálii pak bude stávka jednodenní a uskuteční se 25. července. 
• Špatná dohoda o brexitu ohrožuje plánované investice automobilky Jaguar Land Rover v Británii v objemu 80 miliard liber. Takzvaný tvrdý brexit, který by s sebou nesl i zavedení cel na dovoz z Británie do Evropské unie, by největšího britského výrobce automobilů každoročně přišel na více než 1,2 miliardy liber. Řekl to šéf automobilky Ralf Speth.
• Francouzská automobilka Renault se chystá v Paříži a okolí spustit službu sdílení vozidel objednávaných přes mobilní aplikaci. Spolu s výrobcem vozů Peugeot firmou PSA chce nahradit místního provozovatele sdílení elektromobilů Autolib. Renault podle svého sdělení doufá, že bude moci dát k dispozici více než 2000 vozů.
• Objem průmyslových zakázek v Německu se v květnu po čtyři měsíce trvajícím poklesu o 2,6 procenta zvýšil. Na růstu, který překonal očekávání, má zásluhu oživení poptávky v Německu i v eurozóně. Analytici odhadovali růst zakázek proti dubnu pouze o 1,1 procenta.