Gazprom: Nord Stream II prudce sníží tranzit plynu přes Ukrajinu
Po vybudování nového plynovodu Nord Stream II pod Baltským mořem prudce klesne tranzit ruského zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu. Na ekonomickém fóru v Petrohradě to ve čtvrtek řekl šéf ruského monopolního vývozce plynu Gazprom Alexej Miller.
Výstavba nové větve potrubí mezi Ruskem a Německem začne v roce 2018, projekt by měl být hotov po roce 2020, dodal Miller.
Dosud byla hlavní trasou pro tranzit ruského plynu na západ Ukrajina, přes níž Gazprom dodával v nejlepších letech více než 100 miliard krychlových metrů ročně. Cenové spory s Ukrajinou ale Rusko přiměly vybudovat nové trasy přes Bělorusko a pod Baltským mořem, což snížilo tranzit plynu přes Ukrajinu na 50-70 miliard krychlových metrů. Po ruské anexi Krymu a podpoře východoukrajinských povstalců ochladly vztahy mezi oběma zeměmi na bod mrazu a Kyjev sám pak začal odběr ruského plynu prudce omezovat.
Po vybudování plynovodu Nord Stream II klesne tranzit plynu přes Ukrajinu na 10-15 miliard krychlových metrů ročně, uvedl Miller. To by byla desetina celkové kapacity tohoto plynovodu a necelá čtvrtina nynější přepravy. Gazpromu to ušetří na investicích do údržby potrubí 1,6 miliardy dolarů ročně, podotkl Miller, jehož citovala agentura Reuters.
Na projektu Nord Stream II se dohodl Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell. Rozšíření plynovodu by zvýšilo jeho kapacitu na dvojnásobných 110 miliard krychlových metrů ročně.
Projekt chce důkladně prověřit Evropská komise. Proti rozšíření plynovodu protestovaly v listopadu u Evropské komise země východní části EU včetně Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Litvy, Lotyška a Estonska. Nevoli na východě Evropy vyvolal už první plynovod Nord Stream, který v roce 2011 začal přivádět do Německa ruský plyn podmořskou cestou, a obešel tak území Polska, Běloruska a Ukrajiny.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě. Loni se na evropské spotřebě zemního plynu podílel takřka třetinou a Evropa se na jeho příjmech podílí více než polovinou.
Zdroj: ČTK
