Polská maloobchodní daň není podle soudců EU formou státní pomoci

Podle tohoto schématu byly maloobchodní firmy s měsíčními tržbami nad 170 milionů zlotých zdaněny více než menší podniky. Opatření, které patřilo k hlavním volebním slibům vládnoucí sociálně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) ve volební kampani roku 2015, označila Evropská komise v roce 2017 za nedovolenou státní pomoc.

Mluvčí polského ministra financí Paweł Jurek na Twitteru uvedl, že výběr daně zatím zůstává pozastaven, protože soudní výrok není právně závazný a lze se proti němu odvolat. Podle mluvčího EK Komise soudní rozhodnutí pečlivě prostuduje a následně podnikne další kroky.

PiS chtěla podle agentury Reuters pomocí maloobchodní daně financovat svá rozsáhlá sociální opatření. Malé obchody čelí v Polsku stejně jako v jiných zemích tlaku obřích řetězců, které těží z úspor z rozsahu a mohou nabízet nižší ceny.

Vedle i v ČR známých maloobchodních sítí jako je německý Lidl nebo britské Tesco z Polska neodešel francouzský Carrefour a působí zde i další síť francouzských supermarketů Auchan. Nejrozsáhlejší síť obchodů pak v zemi provozuje Biedronka portugalského podnikatele Jeronima Martinse.