Jak ocenit internet?

HDP jako měřítko digitální ekonomiky nemůže fungovat, protože nezohledňuje hodnotu zboží, které je dostupné zadarmo. Digitální zboží a aplikace přitom představují stále větší část ekonomiky, a přestože jsou dostupné zdarma, pomáhají při vytváření hodnot (z hlediska HDP přitom prakticky neexistují). Internet navíc ovlivňuje stále více věcí, které bychom nakupovali i bez něj, jako jsou jídlo a další.

Nové digitální zboží se vyznačuje tím, že je zadarmo, je možné vytvářet jeho dokonalé kopie, které jsou následně dostupné okamžitě prakticky kdekoli na Zemi. To u klasického zboží nebylo možné. V roce 1984 představovala informační část ekonomiky, jako jsou data, novinky, software, hudba a další, 4,6 % amerického HDP. V současné informační době, kdy je jedniček a nul nesrovnatelně více, představuje tato část ekonomiky stále jen 4,6 % HDP USA.

Skupina ekonomů z MIT pod vedením Erika Brynjolfssona se snažila přijít s novým nástrojem, který by byl schopen měřit výhody plynoucí z digitální ekonomiky. Nazvala jej HDP-B (B jako benefits, tedy výhody, přidaná hodnota). Zeptali se lidí, kolik by museli dostat zaplaceno, aby se vzdali konkrétního digitálního zboží nebo aplikace. U Facebooku to například bylo průměrně 48 dolarů, aby se jej lidé vzdali na měsíc. Jen u samotného Faceboku to pak při počtu jeho uživatelů dává přidanou hodnotu v miliardách dolarů.

Každé zboží, a nejen to digitální, má pro lidi jinou cenu. V tabulce jsou seřazeny věci, bez nichž si lidé dovedou představit život alespoň na jeden rok nejhůře. Podle Brynjolfssona není HDP-B lepším nástrojem než HDP, měří samozřejmě něco jiného, ale ukazuje alespoň rámcově hodnotu některých internetových služeb a zboží proudícího digitálními kanály.