Bankrot Řecka "zalepí" daňoví poplatníci
Řecká hospodářská situace je momentálně nezáviděníhodná. Země se nachází ve slumpflaci (klesá reálný produkt - slump - a roste cenová hladina - inflace). Pokles HDP v prvním kvartálu 2011 dosáhl meziročně 4,8 procenta, inflace 3,7 procenta a míra nezaměstnanosti v březnu vystoupala na 16,2 procenta. První záchranný balíček ve výši 110 miliard eur Řekům nestačil a teď se připravuje druhý, který by měl dosahovat až 100 miliard eur.
Nedávno šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet naznačil, že by mohl podpořit měkkou restrukturalizaci Řecka, spočívající v "dobrovolné" výměně splatných dluhopisů za nové s prodlouženou splatností o dalších sedm let. Tento návrh by ratingové agentury považovaly za vyhlášení bankrotu Řecka, neboť věřitelé by pravděpodobně byli donuceni přistoupit na nové a méně výhodné podmínky, spočívající například v nemožnosti použít staré dluhopisy jako finanční zajištění u ECB.
K měkké restrukturalizaci, na které by se podíleli soukromí věřitelé, zřejmě nedojde minimálně do roku 2013. Vyhlášení bankrotu Řecka, kterým v případě změny podmínek vydaných dluhopisů hrozí ratingové agentury, by totiž nahrálo spekulantům sázejícím na pokles cen dluhopisů či kupcům takzvaných swapů úvěrového selhání, kteří nevlastní řecké dluhopisy.
Řecko přijde o suverenitu, protože neumí šetřit
Již v roce 2013 má ovšem platit mechanismus pro vyhlášení a řízení bankrotu evropské země, přičemž se očekává, že v té době bude trojka (ECB, EFSF a MMF) vlastnit zhruba polovinu vydaných řeckých dluhopisů.
Po roce 2013 tak může dojít k měkké či tvrdé restrukturalizaci, kterou zaplatí zejména bezbranní daňoví poplatníci eurozóny prostřednictvím umazání části hodnoty držených dluhopisů trojky.
Psáno pro Lidové noviny.
Záchrana Řecka jako zástěrka. Pro koho je výhodná?
Aktuality
