Záporné sazby aneb Jak ČNB v únoru promarnila jednu zajímavou příležitost
ČNB v pátek na setkání s analytiky blíže představila svoji makroekonomickou prognózu. Očekávali jsme, že se dozvíme více ohledně klíčové věty guvernéra Miroslava Singera ze čtvrteční tiskové konference o tom, že bankovní rada diskutovala o možnosti zavedení záporných úrokových sazeb.
Nová prognóza inflace
ČNB podle očekávání snížila svoji prognózu inflace v důsledku vyššího protiinflačního působení dovozních cen, absence inflace cen potravin a dalšího poklesu cen ropy. Nadále ovšem očekává dosažení inflačního cíle v roce 2017, přičemž ukončení kurzového závazku podmiňuje udržitelným plněním inflačního cíle. Zda dosaženým, či ve výhledu, v tom není interpretace postoje jednotlivými členy bankovní rady ani v čase jednotná.
Kurzový závazek a sazby
Co se týká kurzového závazku, hlavní zprávou ze zasedání rady bylo to, že se závazek dostal do souladu s předpoklady makroekonomické prognózy, tedy do konce roku 2016. Prognóza předpokládá nárůst sazeb již v prvním čtvrtletí 2017. **Hlavní ekonom ČNB Tomáš Holub ovšem upozorňuje, že ačkoli prognóza zahrnuje ukončení kurzového závazku i první zvýšení měnově-politických sazeb v prvním čtvrtletí 2017, bude na strategickém posouzení bankovní rady, jaký bude sled měnově-politických kroků, s tím, že v praxi bude zvýšení sazeb pravděpodobně v čase až po ukončení kurzového závazku.
Ohledně vývoje kurzu koruny prognóza ČNB nepočítá s tržními dopady zajištění a uzavírání dlouhých pozic, nicméně bankovní rada ve svých úvahách ano.
Riziko záporných sazeb
V pátek nás zajímalo, zda bankovní rada upřesní podmínky pro případné zavedení negativní úrokové sazby. Na závěr čtvrteční tiskové konference totiž guvernér Singer řekl, že bankovní rada diskutovala možnost záporných sazeb. Podle něj bude záležet na tržních podmínkách, především na politice ECB, nicméně během tiskové konference neupřesnil, co by podnítilo ČNB k zavedení tohoto opatření. Viceguvernér Vladimír Tomšík v pátek dodal, že bankovní rada otázku negativních úrokových sazeb vážně diskutovala, nicméně o ní nehlasovala, což ale neznamená, že by je vylučovala.
Negativní sazby byly bankovní radou diskutovány již loni v září s tím, že díky záporným sazbám v některých segmentech finančního trhu a v důsledku rychlého růstu úvěrů bankovní rada nepovažovala zavedení záporných sazeb za potřebné. V tomto ohledu se situace zásadně nemění, úvěry zůstávají dynamické, a jsou tedy argumentem proti negativním úrokovým sazbám.
Bankovní rada zavedla kladnou sazbu na proticyklické kapitálové rezervy. Stejným směrem působí to, že trh na sebe nadále sám uvaluje záporné sazby - státní dluhopisy se splatností až do šesti let mají záporný výnos a implikovaný roční swap je na -1 %. Nicméně v souvislosti s dalším realizovaným a v příštím měsíci očekávaným uvolněním měnové politiky ECB byla diskuze v bankovní radě očekávána, a to včetně případného signálu o tom, co ČNB považuje v tomto kontextu za klíčové. Viceguvernér Tomšík se k tomu ale bohužel dále podrobněji nevyjádřil, což považujeme za promarněnou příležitost chytře omezit spekulativní a arbitrážní toky peněz do českých korun.
Další zasedání ČNB bude na konci března, ČNB bude mít více informací ohledně dalšího měnově-politického kroku ECB i jeho dopadů na finanční trhy, o objemu vlastních intervencí a struktuře přílivu zahraničního kapitálu. V souhrnu proto vnímáme, že se riziko zavedení záporných sazeb zvýšilo.
