Co vlastně čeká a co chce ČNB?
Je pochopitelné, že se Česká národní banka snaží úspěšnost a prospěšnost svých intervencí prodávat publiku. To je pravděpodobně koupí, což ukázala i nedávná konference ČNB pro vesměs exportní firmy.
A to přesto, že pozitiva intervencí, které dosud stály téměř 17 miliard eur a které již nyní trvají o rok déle, než původně měly, příliš výrazná nebudou. Ukazuje to srovnání s okolními zeměmi, které umělé oslabení kurzu neprovedly. Mají jen o něco nižší inflaci a žádnou deflační spirálou, kterou ČNB na sklonku roku 2013 malovala na zeď, neprošly. A to je podle mě zdroj nekonzistentnosti, která ČNB (opět dle mého názoru) trápí.
ČNB tvrdí, že koruna po ukončení kurzového závazku neposílí, protože v "mezidobí dochází k průsaku kurzu do nominálních veličin". "Rovnovážné posilování kurzu je nyní pomalejší než v předkrizovém období", tvrdí dále Tomáš Holub, ředitel měnové sekce a statistiky v ČNB. Pak ale stěží rozumět tomu, proč i dva a čtvrt roku po první intervenci, což je období, během kterého k "průsaku" už nutně dojít muselo, nelze pustit korunu z vodítka.
A k tempu konvergence je namístě uvést, že v roce 2015 byl růstový diferenciál mezi ČR a eurozónou s výjimkou let 2005 a 2006 nejširší od roku 2000 a že i letos bude pro Česko pozitivní. Navíc koruna na úrovni 27 EUR/CZK je podhodnocená i bez další reálné konvergence (fundamentální úroveň je pod 26 EUR/CZK).
V poslední prognóze ČNB čeká pro rok 2017 v průměru záporné sazby EURIBOR (-0,2 %), český PRIBOR na 0,9 % a zároveň stabilní, neposilující korunu. Přitom se ovšem, jak naznačuje diskuze o záporných sazbách na únorovém zasedání ČNB, v současnosti obává, že rozšiřující se spread na krátkém konci mezi Českem a eurozónou (ke kterému přispívá masivní zkracování doby do splatnosti nově emitovaných dluhopisů ze strany Ministerstva financí ČR) může vést ke spekulativnímu přílivu ze zahraničí a k "odkladu termínu vystoupení z kurzového závazku". Proč ČNB nevnímá stejnou obavu pro rok 2017?!
A neměla by navíc ČNB vítat příliv spekulativních eur ze zahraničí? Dle jejích slov ji stav devizových rezerv ani případná ztráta, kterou po případném posílení koruny v rezervách zaznamená, netrápí. Pak ale platí, že čím více eur od spekulantů ČNB "odsaje" dlouho před ukončením kurzového závazku, tím menší bude tlak na korunu po exitu.
Tomáš Holub, de facto hlavní ekonom ČNB, říká, že "případné posílení kurzu po exitu bude tlumeno uzavíráním korunových pozic finančních investorů". Největší nákupčí korun po konci závazku, tedy vývozci, totiž nevygenerují ročně více než 120-150 miliard Kč cizoměnového přebytku, za který budou od spekulantů chtít koruny. Pokud spekulantům ČNB prodá před exitem třeba 500 miliard Kč, bude jim trvat tři roky, než se jich zbaví, což omezí posilování koruny po ukončení intervencí. Neměla by tedy ČNB rozšiřující se prémii na krátkém konci vítat a ministru financí, který fiskální rozvolněnost maskuje emisní ofenzivou na krátkém konci, kde jsou výnosy negativní, poděkovat?
