Dobrý důvod, proč by ČNB měla při snižování sazeb zůstat obezřetná
Míra úspor českých domácností dosáhla podle dat Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí 18,8 % disponibilního příjmu. To je nejvyšší hodnota od 2. čtvrtletí 2021 a jen o procentní bod nižší než ve druhém čtvrtletí 2020, kdy poprvé udeřil covid-19 a zastavila se podstatná část ekonomické aktivity (nejen) u nás. Česká národní banka tato data musí sledovat.
Míra úspor domácností v Česku je jedna z nejvyšších v Evropské unii. Vyšší mají nyní pouze v Německu a Nizozemsku.
zdroj: Conseq
Na výrazném nárůstu míry úspor, která je nyní sedm procentních bodů nad dlouhodobým předpandemickým průměrem, se v posledních letech podílely tři základní faktory. Prvním byla pandemie. Tato část úspor byla nedobrovolná (vynucená). Domácnosti jednoduše nemohly vinou uzavírek ekonomiky spotřebovávat. Tyto faktory však s tím, jak pandemie ustoupila, přestaly mít vliv. Počátkem roku 2022 klesla míra úspor na zhruba 15 %, což již nebylo daleko od předpandemického průměru z let 2005-2019 (12,1 %).
A klesala by nejspíše dále, kdyby nebylo druhého faktoru. Tím je válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize (a inflace). Tyto události akcentovaly (v české populaci vždy alespoň latentně přítomný) pocit, že bude hůře a že je potřeba se na to připravit. Jelikož ale zase tak zle nebylo – rostly mzdy, nezaměstnanost zůstala nízká (nejnižší v EU), ceny energií se stabilizovaly a posléze i klesly – a také, což je důvod třetí, ČNB zvedla sazby na dvacet let neviděné úrovně, česká domácnost měla jasno: Bude se spořit. Ode dna z počátku roku 2022 tak míra úspor opět narostla, a to za rok a půl o 3,5 procentního bodu.
Odrazem tohoto vývoje byla neduživá poptávka domácností. Výdaje na konečnou spotřebu domácností totiž v prvních třech čtvrtletích roku 2023 i díky růstu míry úspor dosáhly ve stálých cenách nejnižšího reálného objemu od roku 2016 (a dokonce o něco nižšího než v pandemickém roce 2020). Takový návrat v čase české domácnosti jen tak nepamatují.
zdroj: Conseq
Je tento stav trvalý? Bude míra úspor nadále vysoká? Podle mého názoru ne. Na jedné straně odeznívá inflace, válka na Ukrajině již pro mnohé není (bohužel) takovým šokem jako na začátku a ceny energií jsou mnohem nižší, než byly. V prosinci navíc započal pokles sazeb centrální banky, o němž trh předpokládá, že bude v letošním roce rychle pokračovat, a to až směrem ke 4 % na konci letošního roku. To se dříve nebo později (a v českém bankovním sektoru spíše dříve než později) odrazí v sazbách dostupných pro střadatele, a tudíž v motivaci odkládat spotřebu skrze spoření do budoucna.
V letošním roce tak míra úspor podle mě bude klesat a ve druhé polovině letošního a v první polovině příštího roku se (v souvislosti se sazbami ČNB) může opět přiblížit k předpandemickému průměru. Pokud to tak bude, a dojde-li navíc například k rozpuštění již vzniklých úspor, může to být vzpruha pro inflaci, a to jak spotřebitelskou, tak tu reflektovanou v cenách aktiv. ČNB má tedy (další) dobrý důvod zůstat obezřetná při určování své měnové politiky.
