Speciál IW: Záporné sazby a jejich dopady na vaše úspory

• Centrální banky jsou de facto bankami pro komerční banky v dané zemi nebo regionu, byť se mechanismus jejich fungování případ od případu může lehce lišit.
• Záporná úroková sazba je sazba jako každá jiná, až na to, že věřitel platí tomu, kdo si půjčuje.
• Základem systému mezibankovních sazeb je takzvaná sazba za uložení přes noc (overnight rate). Protože pro komerční banky je ta centrální jejich bankou, ve výsledku jde o přesun elektronických peněz z jednoho účtu v centrální bance (účet věřitelské banky) na jiný (účet půjčující si banky). Peníze na těchto účtech komerčních bank u banky centrální se běžně označují jako rezervy.
• Centrální banka může sazby u těchto krátkodobých půjček ovlivnit – může stanovit hranice (stanovit úrok za svou půjčku první bance a vyplatit úrok za vklad, který si u ní druhá banka technicky vzato uloží), tedy strop a dno zmíněné overnight rate. Banky si nikde jinde nepůjčí ani neuloží výhodněji.

Peníze na bankovních účtech začnou ne kvůli inflaci, ale kvůli dost možná v dohledné době zaváděným záporným úrokům z vkladů ztrácet na hodnotě (případně banky zvýší poplatky). Jak těmito netradičními vodami proplout s investičním portfoliem?

• Dříve centrálním bankám stačilo v rámci tohoto, v té době celkem širokého pásma intervenovat na úrovni rezerv. V době kvantitativního uvolňování a pokrizového vývoje ale měnové autority šláply na plyn, pokud jde o zmíněné hranice sazeb.
• Zatím jsou v eurozóně nebo Japonsku v záporu sazby na (některá) depozita. Většina ostatních sazeb ve světě je kladných, byť někdy jen těsně, případně jsou na nule (například základní sazba ECB).
• V době elektronických peněz není pro centrální banku problém uvalit na depozita každý den určitý záporný úrok.
• Komerční banky by teoreticky měly být "pokutami" za úložky u bank centrálních hnány k tomu, aby peníze více pouštěly do reálné ekonomiky, tedy aby úvěrovaly domácnosti a byznys. Záleží pak na veřejnosti, zda v době takto mimořádných opatření měnových autorit důvěřuje v lepší ekonomické zítřky, a má tedy zájem o stále další úvěry.
• V rámci snahy o bezpečnost bankovního sektoru musejí být rezervy komerčních bank na určité úrovni. Navíc tyto rezervy nelze půjčit zákazníkům (za lepší úrok, než má banka u centrální banky), lze je využít pouze v uzavřeném mezibankovním světě, na nákupy dluhopisů a některé další úkony, banky ale musejí udržovat povinnou míru rezerv (vůči kapitálu).

Bavorská bankovní asociace, reprezentující osm desítek německých bank, nedávno vydala doporučení, aby finanční ústavy začaly shromažďovat fyzickou hotovost. Je to příprava na případný útok na banky, tedy takzvaný run? Hrozí, že klienti začnou vybírat peníze, když o ně budou v bankách reálně přicházet?

• Půjčky centrální banky komerčním bankám probíhají přes tyto rezervní účty. Platí to i o odkupech dluhopisů a dalších aktiv z portfolií bank skrze kvantitativní uvolňování.
• Nízké nebo záporné sazby zprostředkovaně vedou – nebo by měly – i k oslabení měny. Kapitál má tendenci směřovat tam, kde je zajímavěji zúročen. Tématem letošního roku měla být (a v menší než očekávané míře) je divergence politik ECB a Fedu, která vedla k posílení dolaru. Nutno říci, že na trhu působí i řada dalších faktorů, a proto po vysokých očekáváních ohledně zpřísňování měnové politiky v USA investoři přestali věřit, že bude Fed "agresivní", a tak měnový pár EUR/USD navzdory záporné depozitní sazbě v eurozóně aktuálně spíše posiluje (stav na konci března 2016).

Jak investovat ve světě záporných sazeb?