8 největších nesmyslů o americkém zadlužení
V USA se podle očekávání téměř "za pět minut dvanáct" podařilo nalézt kompromisní řešení ohledně navýšení dluhového stropu. Když se však nad podstatou věci hlouběji zamyslíme, musíme dojít k názoru, že samotná myšlenka dluhového stropu je poněkud absurdní a okolo celé záležitosti amerického zadlužení koluje mnoho fám.
1. Dluhový strop slouží jako kontrola veřejných financí
Dluhový strop je něco jako apendix, pozůstatek z minulosti, který k ničemu neslouží a způsobuje jen těžkosti. Nikdy neplnil účel, k němuž byl určen, protože nikdy nepůsobil jako účinná brzda pro veřejné výdaje. Kongres si tak jako tak může dělat, co se mu zachce a pokud se mu podaří schválit zákon, kterým přizpůsobí výši stropu konkrétním dluhovým potřebám, nic nebrání v dalším "rozhazování". Kdyby skutečně chtěli uzákonit účinný prostředek pro kontrolu zadlužení, museli by zasáhnout do pravidel sestavování rozpočtu.
2. I kdyby USA nezaplatily včas, nic vážnějšího se nestane
Mnoho lidí si vůbec nedokázalo připustit, že by případná insolvence USA a následný default mohly vyústit v krizi s rozsáhlými ekonomickými důsledky. Americké zadlužení by ještě více narostlo kvůli permanentnímu vzestupu úrokových sazeb. Kvůli razantním škrtům na výdajové stránce by se mohla recese proměnit i ve vážnější depresi charakterizovanou více jak 10% poklesem hrubého domácího produktu.
3. Bankrot USA by byl konec světa
Je pravdou, že následky bankrotu USA by byly jistě dalekosáhlé, ale jednoho dne by přeci jen konečně zase "vysvitlo slunce". I země, které v minulosti kvůli bankrotu přišly o nejlepší rating, se dokázaly znovu vzchopit a opět nabýt důvěry investorů. Existuje horší věc, než když země dočasně neustojí svým závazkům a zbankrotuje, a tou jsou plané sliby investorům, že si s dluhovým břemenem bez problému poradíme sami.
Anketa: Kdy zkrachuje Řecko?
4. Je správné, že se daně nejspíš nebudou zvyšovat a škrty v sociální oblasti byly smeteny ze stolu
Tato ultimáta jsou čistě politická. Američané mají stále relativně nízkou míru zdanění ve srovnání s ostatními rozvinutými ekonomikami. Jejich rozpočtové příjmy v poměru k HDP jsou na nejnižších úrovních. Přitom by občané mírné zvýšení daní snesli. Navíc sociální programy jednoznačně představují pro rozpočet dlouhodobý problém. Amerika si s deficitem neví rady, to znamená, že CHRONICKY trpí přemírou rozpočtových výdajů nad příjmy. Doposud si zkrátka mohla vypůjčovat peníze příliš snadno.
5. Státní dluh je bezprostřední hrozbou pro hospodářský rozvoj
Americká vláda si nyní půjčuje finanční prostředky za velmi nízké úrokové míry. Pokud vládní výpůjčky budou vytlačovat soukromé investice, poznáme to na výši výnosů z amerických státních dluhopisů.
6. Existuje jen jediná cesta ven: Razantní škrty!
Příliš rychlá náprava rozpočtového deficitu by mohla ještě přilít olej do ohně. Rozsáhlejší vládní škrty by mohly podlomit už takto slabou ekonomiku. Redukce státem poskytovaných služeb nebo příliš vysoké zdanění omezí disponibilní příjmy občanů, což sníží jejich spotřebu, která je tahounem ekonomického růstu. Proto by měl být proces vyrovnání rozpočtu postupný. K větším škrtům mohou politici přistoupit až ve chvíli, kdy bude ekonomika silnější, aby nebyl výrazněji ohrožen ekonomický růst.
7. Rozhodující jsou stanoviska ratingových agentur jako Standard & Poor’s a Moody’s
I přes dohodu agentury nepřestávají hrozit snížením ratingu, protože jsou přesvědčeny, že Spojené státy nejsou schopny v dohledné době dluhy splácet. Tyto společnosti přehlédly největší bublinu v historii a nyní se pokoušejí rozdmýchat další krizi. Zvolili si je snad daňoví poplatníci, aby rozhodovaly o osudu států?
8. Není cesty z téhle "šlamastyky"
Sociální sítě a internetové blogy jsou plné snadných návodů na oddlužení ve smyslu: "Až bude zle, Fed natiskne ještě více peněz a nebude ani třeba další peníze vypůjčovat, aby se splatily dluhy." Proč ne? Žijeme ve světě virtuálních peněz, kde ministerstvo financí může dát jednostranně pokyn k vytvoření peněz z ničeho.
Zdroj: Marketwatch.com
