Germánie jako řešení evropské dluhové krize?
Globální lídři se o víkendu snažili najít řešení evropské dluhové krize. Na stole se však namísto cesty k řešení objevila spíše hluboká propast mezi jednotlivými státy, rozdělující zúčastněné v názoru, co přesně by se mělo udělat. Kromě příslibu Německa a Francie, že se dohodnou do zasedání G-20, nebyly konkrétní výstupy veskrze žádné.
Spojené státy především avizují nutnost zasáhnout tak, aby se dluhová krize nerozšířila za hranice Evropy. Řešení však vidí především v nutné shodě zemí eurozóny, která by přinesla konkrétní kroky vedoucí k řešení situace. Ve výsledku by to měla být užší spolupráce mezi politickou silou jednotlivých zemí s ECB.
Plán na záchranu eura je tady!
ECB je podle amerického ministra financí Timothyho Geithnera jako první povinna řešit tento problém. Cílem je podle něj podpořit vývoj ekonomiky hluboce zadlužených zemí.
Způsob by měl být vesměs podobný tomu, který použil Fed v roce 2008. ECB by měla uvolnit "levné" prostředky (bez vysokých nákladů na zprávu), z nichž by mohly problematické regiony podpořit další vývoj.
Projekt eura: Jeden velký průšvih
Největším nebezpečím je podle něj možnost, že by se zadlužené Řecko začalo potýkat s bankrotem. Takový výsledek by měl podle něj dominový efekt, kdy by se přenesly dluhy do jednotlivých evropských bank v Německu a ve Francii. Tyto bankovní instituce mají ve svých portfoliích takové množství prostředků navázaných na dluhopisy Řecka, že by jim to výrazně omezilo další zdravé fungování. Zároveň by vznikl obrovský tlak na další země potýkající se s nadměrnou zadlužeností. A že jich není málo.
Dají se mezi ně počítat Portugalsko a Irsko, daleko větší problém by vznikl při přenesení dominového efektu k zemím s větší ekonomickou silou, jakými jsou Itálie a Španělsko.
Evropské akcie budou brzy hodně levné
Investoři začínají být velice nervózní a čekají na co nejkonkrétnější vyjádření k problémům eura. Trhy svou volatilitou signalizují nebezpečí.
Index Dow Jones ztratil v průběhu minulého týdne přes šest procent, což je nejvýraznější týdenní pokles od října 2008. Je situace podobná jako před třemi lety, tedy po krachu Lehman Brothers?
Rozdíl lze najít v nejistotě, zda jsou schopny státní mechanismy situaci vyřešit. Žádné konkrétní vyjádření, které by byť jen naznačilo způsob, kterým se chtějí k problému postavit evropští lídři, není nikde slyšet.
