Způsobí Donald Trump další krizi?

Když do úřadu nastupoval Barack Obama, většina ekonomů tvrdila, že vzhledem k situaci, v jaké se tehdy hospodářství (nejen) USA nacházelo, skončí jako vítěz. Realita je taková, že po celých osm let jeho působení v roli prezidenta se americká ekonomika pokouší dostat do kondice, v jaké byla před krizí, ale zatím se jí to nepodařilo.

Možná i proto se Donaldu Trumpovi podařilo oblbnout polovinu voličů řečmi o investicích, daňových škrtech, menší regulaci a o tom, že "Amerika bude zase skvělá". Problém je v tom, že plnění těchto slibů může vést k tomu, že americká i světová ekonomika skončí podobně jako za Obamova předchůdce George Bushe mladšího, tedy ve velké krizi.

Silný dolar jako zabiják rozvíjejících se zemí

Podle Matta O'Briena z Washington Post budou hlavními spouštěči nové finanční krize dluhy rozvíjejících se zemí v americkém dolaru a omezení regulací na trhu s hypotékami.

První bod je poměrně jasný a upozorňuje na něj kdekdo. Od roku 2008 vzrostl objem dolarových úvěrů nebankovním institucím ve světě z 6 bilionů na 10 bilionů dolarů. Většina z těchto peněz byla půjčena v rozvíjejících se zemích, kde dolarové dluhy vzrostly z 1,7 bilionu na 4,5 bilionu, což je činí velice citlivými na pohyby kurzů měn. Růst hodnoty dolaru v posledních letech (zhruba o čtvrtinu vůči koši měn od roku 2014) a pokračování tohoto trendu po zvolení Donalda Trumpa (všeobecně očekávané, protože snižování daní může vést k rychlejšímu zvyšování sazeb Fedu kvůli obavám z přehřívání ekonomiky) nezanedbatelně zdražují tyto dolarové dluhy v jiných zemích.

Dříve nebo později budou mít tyto státy problémy se splácením svých dolarových dluhů. K tomu připočtěme slibované zavádění cel, která dále zkomplikují schopnost rozvíjejících se zemí vydělávat dolary na obchodu s USA. Například taková Brazílie, která má druhý největší dolarový dluh v rámci emerging markets a potácí se v největší recesi od roku 1930, se bude muset rozhodovat mezi prohloubením ekonomické krize a krizí finanční. Buď podpoří svou měnu na úkor hospodářského růstu, nebo ji nechá vůči dolaru dále klesat, což povede k defaultům.

Podobně je na tom Čína, která má největší dluh ze všech rozvíjejících se zemí a jejíž měna vůči dolaru klesá prakticky od roku 2014. V nejhorším případě by mohlo dojít k tomu, že vláda bude zachraňovat dlužníky, kteří nezvládají kombinaci sílícího dolaru, stagnující ekonomiky a zmíněných cel, která ještě zhorší jejich schopnost vyvážet.

Podle O'Briena by se situace mohla vyvinout podobně jako v 80. letech, kdy si mnoho rozvíjejících se zemí Latinské Ameriky půjčovalo tak dlouho, až začaly mít problémy se splácením. To vedlo ke ztracené dekádě v regionu a problémům amerických bank, které v těchto zemích půjčily spoustu peněz.

Hypoteční eldorádo

Další problém, který souvisí s Trumpem a jeho postoji, leží přímo v USA. Podle nového prezidenta jsou hypotéky pro běžné Američany velice špatně dostupné. Chce proto omezit regulaci zavedenou po finanční krizi a pravomoci Úřadu na finanční ochranu spotřebitelů (Consumer Financial Protection Bureau), který má za úkol právě ochranu spotřebitelů před bankami a jejich nekalými praktikami.

Z minulosti si pamatujeme několik případů toho, že omezení regulace vedlo k novým finančním krizím. V příštích letech se můžeme dočkat hypotečního eldoráda, které by vedlo k další hypoteční krizi. Jinými slovy, minulost může být pouze prologem. Takzvaná Trumponomika může být vlastně Bushonomikou na steroidech. A finanční krize může být za dveřmi.

Zdroj: Washington Post