Čínský rozpočet na obranu letos dosáhne 151,43 miliardy dolarů

O 7% zvýšení výdajů na obranu se v Číně již hovořilo, ale neobvyklé bylo, když v neděli nezazněla konkrétní suma během zprávy ministerstva financí předložené na úvod výročního zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců.

V minulosti přitom ministerstva financí a obrany ve zprávě konkrétní částku vždy uvedla. Skutečnost, že na rozdíl od předchozích let tentokrát Peking překvapivě nezveřejnil žádné podrobnosti o plánovaných výdajích na armádu, vyvolala pochyby a otázky ohledně transparentnosti čínských vojenských výdajů.

"Podpoříme snahy o reformu národní obrany a ozbrojených sil s cílem vystavět pevnou obranu a silné ozbrojené síly, které odpovídají mezinárodnímu postavení Číny a v souladu s naší národní bezpečností a rozvojovými zájmy," stálo podle agentury Reuters v rozpočtu předloženém parlamentu. Detailní čísla ale dokument neobsahuje.

Podle některých pozorovatelů jsou čínské výdaje na armádu ve skutečnosti mnohem vyšší, než Peking udává, protože do oficiálních statistik nezahrnuje řadu položek, například nákup armádního vybavení v zahraničí.

Posilování armády a stále přímější prosazování vlastních zájmů například v oblasti Jihočínského či Východočínského moře vzbuzuje u čínských sousedů obavy. Peking ale tvrdí, že jeho armáda slouží čistě k obranným účelům.

Premiér Li Kche-čchiang ve svém proslovu k parlamentu slíbil hluboké reformy čínské armády. "Posílíme námořní a vzdušnou obranu i kontrolu hranic a zajistíme důležité operace spojené s bojem proti terorismu," uvedl předseda vlády.

Čína má po Spojených státech druhý největší obranný rozpočet, nyní již mnohem vyšší než rozpočet Ruska, který v přepočtu dosahuje 1,5 bilionu korun. Stále je ale čínský vojenský rozpočet zhruba čtvrtinový v porovnání se Spojenými státy, jejichž armáda dostává 604,5 miliardy dolarů (15,4 bilionu Kč), poznamenal londýnský ústav pro strategické studie IISS.

Zdroj: ČTK