Vzestup, pád a renesance čínské ekonomiky
V žebříčku ekonomik podle absolutní velikosti dnes Čína figuruje na druhém místě. Nebylo tomu tak ale vždy. Jak se v průběhu času měnil význam čínské ekonomiky a co historické údaje vypovídají o hospodářství říše středu?
S Čínou je to jako na houpačce. Na začátku 15. století se svět za Velkou zdí podílel na celkovém objemu globální ekonomiky zhruba 30 %. Čína v té době těžila z řady pokrokových vynálezů a bohatých mořeplaveckých zkušeností - čínský cestovatel a diplomat Čeng Che například na začátku 15. století podnikl hned několik námořních expedic do jihovýchodní Asie, Indie nebo východní Afriky, Portugalci připluli ke břehům Indie až o sto let později.
Příspěvek vybraných regionů k celkovému výkonu světové ekonomiky
Do začátku 20. století se příspěvek Číny k celkovému objemu světového hospodářství svezl k 11 %, po druhé světové válce pak spadl dokonce pod čtyři procenta. Poté ale následoval další obrat a strmý růst na aktuální úroveň lehce nad 17 %. Podobné to bylo i s vývojem čínského HDP na obyvatele, jak ukazuje následující srovnání.
HDP na obyvatele (Velká Británie = 100)
"Ve 13. a 14. století byla Čína vedle Itálie nejbohatší zemí na světě," říká Viktor Shvets ze společnosti Macquarie Research. "Špatně na tom ale nebyla ještě ani v 17. století, v té době se stále mohla směle srovnávat s Británií. Poté už to ale tak slavné nebylo, obrat k lepšímu přišel až kolem roku 1990."
Z dnešního pohledu stojí za povšimnutí to, že zatímco z hlediska absolutní velikosti ekonomiky je Čína na druhém místě za Spojenými státy, v žebříčku sestavovaném na základě HDP na obyvatele patří říši středu poněkud jiné pořadí. To Shvets vnímá jako důsledek průmyslové revoluce, která se v 18. a 19. století zasloužila o výrazné zrychlení růstu produktivity práce ve vyspělém světě.
Zdroj: Macquarie
