Denní glosa: Fakt zlý den pro Bílý dům

Úřad prezidenta USA dostal v úterý co proto. Je ale nabíledni, že si z toho Donald Trump nic moc nedělá.
Nejprve přišla zpráva z Německa, že na americkou první dceru, pardon, prezidentovu poradkyni Ivanku Trumpovou, bučeli a pískali Němci, když řekla - inu, vlastně je skoro jedno, co řekla, protože se před novináři objevila vedle Angely Merkelové, která je kvantová chemička, kdežto Ivanka je Ivanka. Když začala povídat, co všechno její otec udělal pro ženy, naznačilo jí německé publikum, že plácá nesmysly.
Potom se Trump rozhodl, že ho baví být starozákonně drsný na Kanadu (za Bryana Adamse se už ale omluvili, Donalde!), a že tedy ochrání zemědělce, kteří chovají krávy v sousedním americkém státě Wisconsin. Proto vydal dekret, jímž zřídil tým, který má zjistit, jak jim (zemědělcům, ale vlastně i kravám) vylepšit živobytí. Kolovrátkáři v Coloradu, rajčatáři v Jižní Karolíně a výrobci dřevěných hraček v Arkansasu jsou další na řadě. Protože o den dříve vyhlásil 20% dovozní clo na kanadské stavební dřevo, vypadá to na podobný postup i v případě wisconsinských mlékařů. Kanaďané řekli co nejzdvořileji, že obojí je pitomost.
Když takto podráždil spojence na obou březích Atlantiku, chtěl nejspíše Trump popíchnout nějakou spřátelenou zemi i v Asii, ale nemohl žádnou najít. Takže nastal čas na domácí scénu. Federální soudce v San Francisku nechal prezidentovi vzkázat, že nemůže sebrat peníze městům, která poskytují útočiště ilegální přistěhovalcům, protože federální dotace jim rozděluje Kongres, ne prezident. Jinými slovy, i soudce zopakoval, že prezident povídá blbiny.
A aby toho nebylo málo, pěkně mluvil i exprezident Barack Obama. "Neucházel jsem se o úřad prezidenta, abych pomáhal z bryndy tlupě boháčů z Wall Street," říkával. Ovšem už před zhruba osmi lety. V úterý to nejspíše nezopakoval, protože se nechal najmout pro svá krásná slova společností Cantor Fitzgerald, jednou z nejbohatších na Wall Street. Odměna? Pakatel, 400 000 dolarů, tedy ekvivalent ročního prezidentského platu. Jako by tu vznikala nová tradice – když něco říká prezident USA, můžete si stále spolehlivěji vsadit na to, že je snad lepší neposlouchat.