Od živoření k blahobytu: Dvě století vývoje lidstva ve čtyřech grafech

1. Chudoba

V extrémní chudobě, kterou Světová banka definuje jako živobytí za méně než 1,90 USD na den a osobu, dnes žije jen zhruba desetina světové populace. V roce 1820 to bylo celých 94 %. Prudký propad podílu lidí žijících v extrémní chudobě začal v 50. letech 20. století, tedy po konci druhé světové války.

Světová banka si vytkla cíl extrémní chudobu vymýtit do roku 2030. Nyní ale upozorňuje, že pokud se zároveň nebude řešit příjmová nerovnost, je tento cíl nedosažitelný. "Poselství je jasné - dokážeme to jen za předpokladu, že růst pomůže těm skutečně nejchudším. K tomu je zapotřebí, abychom se zaměřili na nerovnost," řekl minulý měsíc prezident Světové banky Jim Yong Kim.

2. Gramotnost

Podobný pokrok byl učiněn i v oblasti gramotnosti. Kolem roku 1800 byla gramotná jen zhruba desetina světové populace starší 15 let, dnes je to více než 85 % lidí. V tomto případě byl bodem zlomu začátek 20. století, kdy se již plně projevovaly konsekvence průmyslové revoluce. Do té doby bylo vzdělání doménou výhradně bohatých vrstev.

3. Zdravotní péče

Úroveň zdravotní péče lze posuzovat podle mnoha hledisek a ukazatelů. Zajímavý je například vývoj úmrtnosti dětí. Před dvěma staletími byla úmrtnost dětí do pěti let asi 43 %, nyní se ukazatel pohybuje jen lehce nad 4 %. Poděkovat za to můžeme objevení řady léčiv a vakcín nebo zlepšování hygienických podmínek a celkové životní úrovně ve světě.

4. Politická svoboda

Svět je v současnosti jednoznačně nejdemokratičtější v historii. V demokratickém zřízení žije 56 % světové populace, před 200 lety si "vlády lidu" užívalo jen zhruba procento lidstva. Svět se ale stále má kam posouvat, v autokratickém zřízení stále žije asi 23 % populace a v anokracii (formálně demokratické zřízení s nízkým zapojením společnosti do politického dění) žije po celém světě kolem 17 % lidí.

Zdroj: Our World in Data