Svět se mění. Co s globálními ekonomickými institucemi?

Pokud se instituce nepromění, riskují, že budou nahrazeny. Mezinárodní systém údajně potřebuje více reflektovat to, že Čína je největším světovým exportérem, již v samotných základech své architektury. Měl by více zapojit také ostatní země BRICS. MMF i Světová banka jsou totiž stále do značné míry pod kontrolou západních států. Skupina G20 sice nové státy reprezentuje více, ale její vliv je prozatím omezený.

Někdo namítne, že co se má stát, stane se. Na to se ale podle Paoly Subacchi nelze spolehnout, a to kvůli značné setrvačnosti politiky. Nikdo nechce dobrovolně vyklidit pozice. Nicméně rozvojové státy, které se cítí nedoceněné, se mohou naštvat a západ prostě obejít. Výsledkem může být poměrně radikální střet, který nepomůže nikomu. Čína již koneckonců své vlastní instituce stavět začala.

Klíčové je se výrazné kolizi vyhnout a raději upravit stávající instituce tak, aby vyhovovaly i novým aktérům. Přinejmenším to bude znamenat příštího ředitele Mezinárodního měnového fondu z rozvíjející se země (pokud se na něm dokáží všichni dohodnout, což má k samozřejmosti daleko). Personální změny by pravděpodobně měly zasáhnout nejen nejvyšší vedení, ale také nižší management těchto institucí. Velkým gestem by bylo přesunutí sídel obou institucí z Washingtonu de facto kamkoli jinam.

V zájmu světové stability nepochybně dává smysl ostatní relevantní hráče připustit k rozhodování. Má to ale své háčky, například jak najít správnou rovnováhu. A co když se (mnohdy ne příliš demokratické) státy nebudou chovat podle našich očekávání a ideálů? Budeme stále bojovat za jejich právo na podíl na moci?

Zdroj: Česká spořitelna