ČNB v září ponechala úrokové sazby beze změny, hlasování ale bylo těsné

Tři členové bankovní rady, kteří hlasovali pro zvýšení dvoutýdenní repo sazby, hlasovali také pro zvýšení lombardní sazby, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, z 0,5 % na jedno procento.

Sazby se budou dále zvyšovat

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci řekl, že bankovní rada vedla pestrou a bohatou diskuzi, během které se všichni shodli na tom, že současná situace vyžaduje normalizaci měnové politiky, avšak zároveň dospěli k názoru, že není potřeba jednat ukvapeně. Měnová politika ECB je podle Rusnoka pro ČNB relevantní, byť její vliv na českou ekonomiku je až zprostředkovaný a kurzový kanál je nyní kvůli překoupenosti koruny oslabený. Na dotaz, zda by se během následujících šesti měsíců základní úroková sazba mohla zvýšit o více než 25 bazických bodů, Jiří Rusnok odpověděl, že by si takový vývoj dokázal představit.

Rizika ohledně dalšího vývoje ekonomiky vyhodnotila bankovní rada jako mírně proinflační. Rizikem zvyšujícím inflaci mohou podle banky být rychlejší růst mezd a ekonomické aktivity nebo slabší kurz koruny v nejbližších čtvrtletích. Mezi protiinflační rizika rada zařadila snížený výhled cen průmyslových výrobců v eurozóně a nižší ceny potravin.

Ke zvýšení úrokových sazeb přistoupila bankovní rada na počátku srpna, a to poprvé od února 2008. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu na současnou úroveň. Ekonomové díky dobrému vývoji ekonomiky očekávají další zvýšení sazeb na listopadovém zasedání rady.

"Ačkoli to s výsledkem jednání bankovní rady nebylo jednoznačné, nakonec převážil opatrnější přístup a bankovní rada sazby nezměnila. Dle našeho názoru je ovšem růst sazeb v letošním roce daný, o jejich dalším růstu bankovní rada rozhodne na začátku listopadu. Lze očekávat, že dnešní odložení růstu sazeb nebylo způsobeno obavami ohledně vývoje ekonomiky, ale spíše praktickými důvody, jelikož na příštím jednání bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu a bude zveřejňovat novou zprávu o inflaci," napsal Jakub Seidler, hlavní ekonom ING pro ČR. Ve dvouletém horizontu předpokládá růst základní sazby až na 1 %.

Česká ekonomika ve skvělé kondici

Ekonomická aktivita v ČR se vyvíjí nad očekávání příznivě, meziroční růst tuzemské ekonomiky v druhém čtvrtletí zrychlil na 4,7 %, mzdy se zvýšily o rekordních 7,6 % a inflace se pohybuje bezpečně nad 2% cílem ČNB, kde by měla setrvat i na horizontu měnové politiky (18 měsíců).

Ceny nemovitostí v ČR rostou dvouciferným tempem, a to nejen v Praze, ale prakticky v celé zemi, a koruna k euru díky postupnému odcházení zahraničních investorů neposiluje pod 26 EUR/CZK.

"Naše prognóza ukazuje na sazbu ve výši 1,25 % na konci příštího roku (trojí zvýšení sazeb v roce 2018). Inflační tlaky v ekonomice zůstávají silné, nedostatek pracovní síly a zvyšující se poptávka po zaměstnancích budou nadále podporovat růst mezd, který je nejdůležitějším faktorem vyšší inflace, a posilování koruny bude stále pouze pozvolné. Jedním z cílů zvyšování sazeb je i zdražení hypoték, které by mělo zchladit realitní trh," napsal ekonom Viktor Zeisel z Komerční banky.

"Posílení koruny o procento přibližně odpovídá zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Pomalejší posilování koruny tak bude ve výsledku znamenat rychlejší zvyšování sazeb. Investoři by se proto neměli nechat zmást prognózou ČNB, která očekává masivní posilování koruny spolu s pozvolným zvyšováním sazeb," dodal Zeisel.

Po zveřejnění rozhodnutí ČNB koruna oslabila k 26,08 EUR/CZK, před oznámením rozhodnutí se na chvíli dostala pod 26 korun za euro.

Česká národní banka je první centrální bankou v Evropské unii, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové sazby, a třetí centrální bankou ekonomicky vyspělé země, která tak v pokrizovém období učinila. Zatím měnovou politiku prostřednictvím sazeb zpřísnily jen americká a kanadská centrální banka. Evropská centrální banka podle analytiků své sazby poprvé zvýší zřejmě v druhé polovině příštího roku.

V srpnové makroekonomické prognóze centrální banka zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,6 % z 2,9 % odhadovaných v květnu. Pro příští rok zlepšila odhad růstu HDP na 3,2 % z předchozích 2,8 %. Pro rok 2019 prognóza banky počítá s růstem HDP o 3,1 %. Dále ČNB snížila odhad vývoje inflace v třetím i čtvrtém čtvrtletí příštího roku, v třetím čtvrtletí 2018 čeká inflaci na úrovni 1,9 %, zatímco v květnu čekala 2 %, pro čtvrté čtvrtletí 2018 odhad snížila na 1,8 % z předchozích 1,9 %.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky.

Zdroj: ČNB, ČTK