Odboráři budou po nové vládě mimo jiné požadovat růst minimální mzdy
Odboráři připravili pro budoucí vládu seznam deseti požadavků, které by měla během svého mandátu naplnit. Jedním z nich je požadavek v následujících čtyřech letech navýšit minimální mzdu na polovinu průměrné mzdy. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj odbory požadavky představí v následujících dnech.
V srpnu vláda rozhodla, že od příštího roku se minimální mzda zvýší o 1 200 korun na 12 200 Kč, tedy o 11 procent. To by mělo činit zhruba 40 procent průměrné mzdy. Ta v letošním druhém čtvrtletí činila 29 346 korun, medián byl 24 896 korun.
"S požadavkem ohledně minimální mzdy přijdeme na jaře příštího roku. Na Slovensku budou mít minimální mzdu od ledna 480 eur měsíčně, tedy zhruba polovinu průměrné mzdy. Náš požadavek se bude dotýkat této hranice," uvedl Středula. V ČR je nyní průměrná mzda podle něj v přepočtu asi 465 eur.
Šéf odborářů zároveň varoval před plány některých politických stran snižovat odvody na zdravotním a sociálním pojištění. "Když to začneme snižovat, ohrozíme zdravotnictví nebo důchody," uvedl.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj v pořadu uvedl, že zájmem zaměstnavatelů je, aby pracovalo co nejméně lidí na úrovni minimální mzdy. Zároveň podle něj ale není důvod minimální mzdu v současnosti zvyšovat.
Středula zopakoval, že odbory budou v soukromém sektoru pro příští rok požadovat nárůst mezd o osm až deset procent. Podle Rafaje by se ten růst měl pohybovat mezi šesti až sedmi procenty.
Odboráři dále požadují, aby nově příchozím pracovníkům z ciziny byla vyplácena mzda alespoň na úrovni mediánu. Zároveň Středula dodal, že firmy odmítají zaměstnávat lidi starší 50 let. To však Rafaj odmítl. Podle něj na trhu práce totiž chybí 300 000 pracovníků a lidí ochotných pracovat je nedostatek. "Vždy přitom budeme upřednostňovat zaměstnance české," uvedl.
Zároveň upozornil, že po automatizaci i modernizaci výroby budou nadále lidé na pracovním trhu chybět. "Prošlo si tím Německo i další země v 70. letech. Bude tady totiž velký segment služeb, ve kterém některé práce Češi nebudou prostě chtít vykonávat," upozornil.
Zdroj: ČTK
