Co musíte ráno vědět (13. listopadu)

Jak světové trhy zakončily uplynulý týden, o čem si o víkendu povídali Trump a Putin a který tunel s českou stopou je o něco slavnější než pražská Blanka? I to by vás zkraje týdne mělo zajímat.
1. Americké akcie v pátek mírně ztratily, oslabily i na týdenní bázi
Akcie ve Spojených státech v pátek převážně oslabily. Náladu na trhu ovlivnily obavy o budoucnost slibovaného snížení daní v USA. Klesaly hlavně akcie firem Intel, Microsoft a Apple. Ztráty brzdily mediální firmy v čele s Walt Disney. Index Dow klesl o 0,17 % na 23 422,21 bodu a širší index S&P 500 oslabil o 0,09 % na 2 582,30 bodu, zatímco index technologického trhu Nasdaq Composite přidal 0,01 % na 6 750,94 bodu. Index volatility VIX vyskočil o 7,52 % na 11,29 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o šest bazických bodů na 2,402 %. Dařilo se sektorům cyklického a necyklického spotřebního zboží a mírně se zvýšily také průmyslový sektor, realitní odvětví a technologický sektor. Nejvýraznější pokles naopak zaznamenaly energetický sektor, odvětví zdravotní péče a sektor veřejných služeb. Za celý týden všechny tři indexy klesly, Dow o 0,5 %, S&P 500 o 0,21 % a Nasdaq Composite o 0,2 %.
2. Evropské burzy v pátek klesly, za celý týden ztratily zhruba dvě procenta
Evropské akciové burzy uzavřely týden v červených číslech. Investoři se soustředili na končící výsledkovou sezónu a pozorně také sledovali dění v Bruselu, kde pokračovala jednání o brexitu. Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 0,35 % na 388,69 bodu, za celý týden pak ztratil 1,86 %. Britský FTSE 100 odevzdal 0,68 % na 7 432,99 bodu (za celý týden: -1,66 %), francouzský CAC 40 přišel o 0,5 % na 5 380,72 bodu (za celý týden -2,49 %) a německý DAX klesl o 0,42 % na 13 127,47 bodu (za celý týden -2,61 %).
3. Pražská burza v pátek uzavřela v plusu, za celý týden získala 1,2 %
Pražská burza v pátek navázala na zisk ze čtvrtečního obchodování, index PX stoupl o 0,3 % na 1 063,7 bodu. Nahoru burzu táhly ČEZ a Erste Group Bank, nedařilo se naopak Komerční bance a Philip Morris ČR. Objem obchodů byl s 507 miliony podprůměrný. Nejobchodovanější byly cenné papíry ČEZ, které stouply o 0,96 %. Nejvyšší zisk si v pátek připsala Erste Group Bank, jejíž akcie zdražily o 0,99 %. Další finanční tituly se na směru neshodly (Komerční banka -0,32 %, MONETA Money Bank -0,13 %, VIG +0,12 %). V plusu dále uzavřely O2 Czech Republic (+0,6 %), CME (+0,25 %), Unipetrol (+0,03 %) a Kofola ČeskoSlovensko (+0,02 %). S výsledkem seance naopak nebudou spokojeni akcionáři Fortuny (-0,26 %), Pegasu Nonwovens (-0,22 %), Philip Morris ČR (-0,91 %) a Stock Spirits (-1,61 %). Za celý týden pražská burza stoupla o 1,2 %.
4. Očekávané události
Úvod týdne bude na makrodata skoupý, v Česku vyjdou data o běžném účtu a v Rusku bude oznámen vývoj HDP. Výsledková sezóna nabídne čísla firem jako Tyson Foods nebo JD.com. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Ministři se dohodli na pokračování Transpacifického partnerství
Ministři obchodu 11 zemí z oblasti Asie a Pacifiku se v sobotu dohodli, že budou pokračovat v jednání o dohodě o volném obchodu nazývané Transpacifické partnerství (TPP) bez Spojených států. Z dohody vypustí některé body původní smlouvy požadované hlavně USA a dohodu přejmenují, informovaly agentury AP a Reuters. Smlouva o vzájemném volném obchodu byla ohrožena poté, co se z ní letos Spojené státy stáhly.
Země APEC se na summitu shodly na boji proti nepoctivému obchodu
6. Putin a Trump si v Danangu rozuměli a přejí si lepší vztahy
Krize v rusko-amerických vztazích ještě není překonána, ale Rusko je připraveno otočit stránku a mít s USA dobré vztahy. Prohlásil to na okraj summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) ruský prezident Vladimir Putin. Několikrát se u příležitosti summitu viděl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a krátce spolu hovořili. Trump řekl, že Putin kategoricky popřel vměšování Ruska do loňských amerických voleb a že se ho obviňování dotýká.
7. Výrobce hraček Hasbro má dle WSJ zájem převzít konkurenta Mattel
Americký výrobce hraček Hasbro učinil nabídku na převzetí konkurenční firmy Mattel. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na informované zdroje. Případná dohoda by vytvořila hračkářský gigant a spojila značky My Little Pony, Transformers a Nerf patřící Hasbru se značkami Barbie a Hot Wheels od Mattelu. Sloučená skupina by pak měla větší sílu při vyjednávání s filmovými a televizními studii o ceně za poskytnutí licencí.
8. Čínský svátek nezadaných přinesl firmě Alibaba rekordní tržby
Tržby největšího čínského internetového prodejce Alibaba na svátek nezadaných stouply o 39 % na rekordních 168,3 miliardy jüanů (554,9 miliardy Kč). Svátek nezadaných, označovaný jako Den singles, připadá na 11. listopadu a právě firma Alibaba z něj učinila nejdůležitější nákupní den v roce. Nyní je z něj největší nákupní událost na světě, uvedla agentura Reuters.
9. Na letecké výstavě v SAE se první den uzavřely miliardové smlouvy
První den leteckého aerosalonu v Dubaji byly uzavřeny zakázky v objemu miliard dolarů. Dubajské aerolinky Emirates se předběžně dohodly na koupi 40 letadel Boeing 787-10 za více než 15 miliard dolarů a ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů podepsalo kontrakt s americkou zbrojovkou Lockheed Martin v hodnotě 1,63 miliardy USD. Pět letadel Boeing 787 a dvě další nákladní letadla si objednaly také aerolinky Azerbaijan Airlines. Katalogová hodnota této objednávky se pohybuje kolem 1,9 miliardy USD, uvedla agentura Reuters.
Rusko a SAE zvažují společnou výrobu letadel
10. Prezidentské volby: Na zavedení eura v příštích letech se uchazeči o Hrad neshodnou
Na zavedení eura v Česku v příštích letech se prezidentští kandidáti neshodnou. Většina z nich by se chtěla ve funkci zasadit o společenskou diskuzi o této otázce. Odpovědnost za přijetí eura často kladou na vládu. ČTK to v odpovědích na anketní otázku sdělili hlavní kandidáti na prezidenta republiky.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Před 90 lety byl v New Yorku otevřen Hollandův tunel
Hollandův tunel, kdysi nejdelší automobilový tunel na světě, spojující pod řekou Hudson New York a New Jersey, byl otevřen před 90 lety, tedy 13. listopadu 1927. Unikátní, přes dva a půl kilometru dlouhé dílo, které se stavělo více než sedm let, je považováno za přelomové zejména kvůli vyřešení problému s odvětráváním. Tunelem dnes denně projede kolem 100 000 aut.
O stavbě mostu či tunelu mezi Manhattanem a New Jersey se začalo mluvit již začátkem 20. století, protože trajekty již nestíhaly převážet vzrůstající počet vozů. Původně se uvažovalo o mostu, později se zvolil levnější tunel. Stavba stála ve své době 48 milionů dolarů, zahynulo při ní 13 dělníků a tehdejší americký prezident Calvin Coolidge tunel symbolicky otevřel stejným klíčem jako Panamský průplav.
Dvoutubusová stavba (severní tubus měří 2 608 metrů, jižní 2 551 metrů, v každém z nich jsou dva jízdní pruhy) je pojmenována po inženýru Cliffordu Milburnu Hollandovi (1883-1924), který ji navrhl. Ten ale pouhý den před spojením tunelů pod řekou z obou stran v roce 1924 v 41 letech zemřel. V Hollandově práci poté pokračoval norský inženýr Ole Singstad, který tunel dokončil.
Na stavbě tunelu se podílela i rakovnická keramická firma RAKO, která v roce 1926 uspěla ve veřejné soutěži a do tunelu dodala 15 000 čtverečních metrů dlaždic.