Bank of England v prosinci ponechala úrokové sazby beze změny

Listopadové zvýšení sazeb bylo prvním utažením měnové politiky Bank of England za více než deset let. Naposledy banka přikročila ke zvýšení sazeb v létě 2007. Od té doby úrokovou sazbu nejdříve jen snižovala a později ji držela na rekordním minimu 0,25 %. V listopadu se sazba vrátila na úroveň, na které se nacházela před snížením v srpnu 2016.

Bank of England předpokládá, že sazby se budou zvyšovat i v příštích letech, jejich růst má být však jen pozvolný. Spojené království se tak připojuje k americké centrální bance, která úrokové sazby zvyšuje od prosince 2016.

Britská libra po zveřejnění výsledku hlasování měnového výboru Bank of England oslabila, kurz eurolibry se zvýšil z 0,8795 na 0,8815. Index britských akcií FTSE 100 v reakci na oznámení snížil svou průběžnou ztrátu.

Inflace dále roste, je na pětiletém maximu

Po loňském červnovém referendu, které rozhodlo o odchodu Spojeného království z Evropské unie, britská centrální banka předpokládala výrazné zhoršení ekonomiky, a sáhla proto ke snížení úrokových sazeb a obnovení nákupů dluhopisů. Očekávaný hospodářský propad se však neuskutečnil.

Tempo meziroční inflace se v listopadu ve Spojeném království zvýšilo na 3,1 % z 3 % v říjnu. Meziměsíčně ceny v listopadu vzrostly o 0,3 %. Inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin zůstala na 2,7 %. Inflace je tak nyní nejvyšší za pět let a je procentní bod na cílem Bank of England.

Mezikvartální růst britské ekonomiky v třetím čtvrtletí zrychlil z 0,3 % na 0,4 %. Pomohly především spotřebitelské výdaje, které vykázaly nejvyšší růst v tomto roce, zklamáním byly naopak podnikatelské investice.

"Máme odolnou ekonomiku, která v zaměstnání udržuje rekordní počet lidí," říká britský ministr financí Philip Hammond. Zaměřit se proto nyní Hammond chce na zvyšování produktivity, aby ve Spojeném království přibývalo lépe placených pracovních míst a rostla životní úroveň.

Zdroj: Bloomberg, ČTK