Recese v Evropě: ECB nejdříve sníží sazby, až potom začne znovu půjčovat peníze bankám
Peníze z Evropské centrální banky dodané evropskému bankovnímu sektoru zatím neplynou do ekonomiky, ale do dluhopisů, případně vylepšují rozvahy samotných bank, tvrdí Thomas Costerg, ekonom ze Standard Chartered Bank. S redaktory Bloombergu hovořil o možnostech další pomoci ze strany ECB, když se ministři financí eurozóny dohodli na navýšení eurovalu na 800 miliard eur. Podle Costerqa je na pořadu dne snížení základní sazby ECB, a až po ní případná další vlna tříletých nízce úročených půjček komerčním bankám (LTRO).
Pomoc ze strany Mezinárodního měnového fondu a dalších institucí je podle ekonoma poněkud omezena vědomím, že jde vždy o peníze daňových poplatníků. I proto se například Německo nijak nehrnulo do navýšení záchranných fondů eurozóny.
Costerq také upozorňuje na faktory, které ohrožují oživení v Evropě, jejíž ekonomika klesá, jak ukázala i pondělní čísla indexu nákupních manažerů a nezaměstnanosti, která je nejvyšší od vzniku eurozóny.
1. Důvěra stále nebyla obnovena.
2. Peníze netečou do ekonomiky. Ochota bank půjčovat firmám je stále poměrně malá.
3. Úsporná opatření v řadě zemí ohrožují ekonomické oživení. Úspory v době ekonomické kontrakce nejsou úplně doporučeníhodné. Především ve Španělsku budou dopadat na ekonomiku jistě i ve druhé polovině roku.
4. Vysoká cena ropy. Ropa Brent je stále na rekordních úrovních (vyjádřeno v eurech).
Německo, tahoun evropské ekonomiky, by mělo udržet růst HDP v letošním roce "v kladném teritoriu", ale samozřejmě velice cítí pokles v dalších zemích Evropy i jinde ve světě.
