Globální průzkum: Většina lidí vidí svoji sklenici napůl prázdnou

Průzkum, jejž organizovala firma Ipsos MORI na zadání Světového ekonomického fóra, zjišťoval, jak lidé smýšlejí o vývoji věcí v různých kategoriích během prvních patnácti let 21. století ve srovnání s posledními patnácti lety století dvacátého.

Bylo zjištěno, celkem pochopitelně, že lidé jsou pesimističtější, než je potřeba (a než by Světové ekonomické fórum chtělo, zdá se). Průzkum se věnoval počtu vražd za rok, počtu obětí teroristických útoků, počtu uvězněných imigrantů v poměru k celkové vězeňské populaci, podílu dětí narozených matkám do 20 let věku a hodnocení vlastního zdraví.

Proč je pesimismus pochopitelný? Protože (průzkum se podle všeho takovými věcmi nezabýval) nejmarkantnější změna, již svět roku od roku 1985 prodělal, je v informovanosti. Nikoli však v informovanosti o důležitých věcech, nýbrž v informovanosti o tom, co živí masová a sociální média. Vraždy, terorismus, všeobecné pozdvižení okolo imigrace (je patrné i v Česku, ačkoli uprchlíků v rámci sledované vlny je zde dohromady dvanáct; i ti chtějí pryč, protože zůstali v Králíkách; bylo tak dosaženo jejich integrace s novým prostředím, protože běžný obyvatel Králíků chce také do Německa) a vůbec nešvar, nešvar, nešvar. O tom víme dobře, zatímco třeba povědomí široké veřejnosti o nových poznatcích stran prvočísel je stejně chudé jako vždy.

Osobní důvody

Druhý zanedbaný efekt je osobní. Mně bylo v roce 2000 pětatřicet let, přičemž onomu roku předcházejících patnáct let bylo jistě příznivějších než následujících patnáct. Lze se domnívat, že málokdo je v padesáti větší optimista než ve dvaceti. A to se pochopitelně promítne i do odpovědí.

Zatřetí, slova jako Google a Facebook, která dnes člověku myšlenku na vraždu připomínají každou hodinou, se buď na tomto světě před rokem 2000 teprve rozkoukávala, nebo neexistovala vůbec. (Ano, existovala slova jako třeba "Vasil" a "Biľak", ale na ta jsme již milosrdně zapomněli.)

Přesto, čteme-li následující výsledky průzkumu a příslušné statistiky, zjistíme leccos zajímavého.

Úplně nejhůře se srovnávání věcí tehdejších a dnešních vedlo Jihoafričanům. Jižní Afrika (jaký je důvod psát "Jihoafrická republika", když také neříkáme "Finská republika" nebo "Dánské království"?) převzala pochybnou čest být nejvíce zbytečně ponurá, a to od Indie, jež tentokrát skončila na pátém místě. Brazílie, Filipíny a Peru tvoří zbytek pěti zemí, jejichž obyvatelé mají nejméně přesné ponětí o řečeném srovnání; naopak respondenti ze Švédska, Norska a Dánska byli nejpřesnější.

Vraždy

Pětaosmdesát procent respondentů z JAR věřilo, že se od roku 2001 v jejich zemi vraždí více; ve skutečnosti počet vražd poklesl ve srovnání s obdobím 1985-2000 o plných 29 %.

Teroristické útoky

Myslíte si, že v posledních 15 letech došlo ve vaší zemi k většímu počtu úmrtí kvůli teroristickým útokům než v 15 letech před útoky z 11. září 2001 v New Yorku? Méně než pětina dotazovaných si myslí, počet takových úmrtí poklesl. Ve většině zemí uvedených v průzkumu však je ve skutečnosti výrazně nižší (celkově poklesl zhruba o polovinu).

Výjimkami jsou například Francie a Belgie, které v posledních letech trpí islamistickými teroristickými útoky více než v minulosti, Španělsko a Británie naopak vykazují zřetelný pokles oproti dobám, kdy u nich řádili teroristé z IRA a ETA. Přesto si 47 % britských respondentů myslí, že obětí terorismu bylo od roku 2001 více, pouze 15 % si myslí opak. Ve skutečnosti v letech 1985-2000 způsobili teroristé 311 úmrtí a v následujících 15 letech 62 úmrtí.

Přistěhovalci ve vězení

Kolik procent z celkové vězeňské populace tvoří cizinci? V odpovědi na tuto otázku lidé obvykle počty nadsazují. Američané si myslí, že zločinci pocházející ze zahraničí tvoří 32 % vězeňské populace, skutečný podíl je pouze 5,2 %. V Saúdské Arábii je naopak podíl zahraničních vězňů značně podceňován – průměrný odhad byl 26 %, skutečný údaj je 72 %.

(Z jakého důvodu je představa, že v tuzemských žalářích sedí více cizinců, považována za pesimistickou, je otázka, na kterou bych nechtěl odpovídat před rokem 2000 ani po něm.)

Mladičké matky

Kolik dívek mezi patnáctým a devatenáctým rokem porodí? Respondenti ve všech zemích údaj nadhodnocují, nejvíce v Brazílii (průměrný odhad 48 % dívek v řečeném věku, ve skutečnosti 6,7 %). Následují Kolumbijci, Mexičané a Peruánci. Opět se nabízí otázka, proč si Světové ekonomické fórum myslí, že je lepší, když matky rodí pozdě a málo. Že by větší problém bylo Světové ekonomické fórum než mladé matky?

Zdravotní stav

Obzvláště zábavné je srovnání odpovědí na otázky "je váš zdravotní stav dobrý?" a "kolik lidí je podle vás ve vaší zemi v dobrém zdravotním stavu"? S výjimkou Japonska, Filipín a Peru si respondenti myslí, že jsou na tom lépe než většina jejich krajanů. Nejzřetelnější je rozdíl v Jižní Koreji – Korejci se domnívají, že jen 39 % jejich krajanů bude považovat své zdraví za pevné, ale 80 % lidí považuje za pevné své vlastní zdraví.

Kulturní vliv (například různá míra společenské stigmatizace spojené v různých zemích se špatným zdravím) nehrál v průzkumu roli. Proč také, když by to nijak neprospívalo zadání od Světového ekonomického fóra, to jest šířit představu, že svět je stále lepším místem k životu.

Zdroj: World Economic Forum