Pět fází žalu nad GDPR

Kdy jste se naposledy při pohledu na příchozí e-maily doopravdy pobavili? Předposlední květnový týden takovou chvílí mohl být. Ti nejotravnější ze všech lidí, co kdy na planetě chodili, to jest marketéři všech těch firem, které vám potřebují něco prodat přes internet, měli nahnáno.

Ačkoli se GDPR čili Obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů připravovalo několik let a dlouho bylo známo, že vejde v platnost 25. května, většina je (i kvůli nejistotě je provázející) stejně dlouho nebrala na zřetel. Minulý týden, jak se čas krátil, začalo i těm pomalejším marketérům svítat, že s tím fakt bude zapotřebí něco udělat.

Chopili se proto té zbraně, kterou vládnou a která jim onu nelichotivou příčku na žebříčku megaotravnosti zajistila, tedy e-mailu. A jali se informovat, žádat, prosit, vyhrožovat i trucovat, jen aby dostali potřebné, tedy můj a váš souhlas ke špiclování. Oficiálně se mu říká "dobrovolně poskytnutý, specifický, informovaný a jednoznačný souhlas se sdílením osobních údajů", ale znamená to totéž.

Redaktoři serveru Quartz si toho povšimli a sesbírali ty nejpovedenější z výzev. A co více, rozdělili je podle kategorií, které odpovídají pěti fázím smutku. Ty podle konstruktu americké psycholožky Elisabeth Kübler-Rossové postihují lidi po špatné zprávě, jako jsou ztráta zaměstnání, úmrtí v rodině nebo (a to především) vlastní beznadějná lékařská diagnóza.

Odmítání

• GDPR – jsme připraveni, že ano?
• Roztomilý e-mailový vzkaz jen pro vás.
• Jen pro informaci...
• Nechcete si ujít tuto aktualizaci!
• Dívám se na vás a vaše informace...
• Nějaké (dobré) zprávy týkající se vašich osobních údajů.

Hněv

• Chceme zůstat v kontaktu, ale potřebujeme váš souhlas!
• GDPRrrggg! Náš poslední e-mail.
• Čas běží!
• Neposílejte nás do vězení!
• Odpovězte, prosím: ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYUŽITÍ VAŠICH DAT.
• PROSÍM, ČTĚTE.

Vyjednávání

• Zůstaňte v kontaktu a vyhrajte zdarma tričko.
• Poslední šance získat drink na nás!
• Chtěli byste o nás slyšet více?
• Hodně pro nás znamenáte.
• Rádi bychom s vámi zůstali ve styku!
• Můžeme s vámi zůstat ve styku?
• Zůstaňme ve styku.
• Zůstaňte ve styku.

Deprese

• Je opravdu čas říci sbohem?
• Nechceme se přece rozloučit.
• Ať tohle není sbohem!
• Nechceme vás ztratit.
• Prosíme, neopouštějte nás.
• Bude nám smutno, když odejdete.

Přijetí

• Tohle je poslední šance, od půlnoci přijdete zkrátka.
• V pátek o nás uslyšíte naposledy.
• Toto je sbohem.

V praxi to ovšem bývá i jinak. Od sobotního rána, jak se člověk přiblíží displeji, na něj vyskakují útočné výzvy typu "Podepiš, nebo... A číst netřeba". Ani noblesní server The Atlantic se s tím nepáral. "Tady buď můžete vydat svolení se zpracováním svých údajů třetími stranami, nebo si můžete upravit preference." Hurá, zajásal jsem, upravím si preference a bude.

Po smrti jako před ní

A bylo, jenže jinak, než to vypadalo. Můžete zablokovat každou ze společností, která vás skrze nás sleduje, nebo jen některé způsoby, jimiž tak činí, píše server. A jen jakoby mimochodem dodává: "Upozorňujeme, že odepření souhlasu může snížit funkčnost našich stránek."

Tedy buď souhlasíš, nebo si jdi na jiné stránky. Takže jsme tam, kde jsme byli, jen máme právně podloženo, že s tím nic nejde udělat. Jak píše J. H. Krchovský: "Jak bude po smrti? Tak jako před ní."