Co musíte ráno vědět (20. června)

1. Americké akcie v úterý opět ztrácely, obchodní válka je zpět pod drobnohledem investorů

Americké akcie v úterý výrazně oslabily a index Dow se propadl do ztráty od začátku letošního roku. Může za to eskalace obchodního sporu mezi Spojenými státy a Čínou. Index Dow v závěru obchodování klesl o 1,15 % na 24 700,21 bodu, širší S&P 500 oslabil o 0,40 % na 2 762,57 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,28 % na 7 725,59 bodu. Index volatility se zvýšil o 8,45 % na 13,35 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů klesl o dva bazické body na 2,90 %. Nejsledovanější kryptoměny posílily v dolarovém vyjádření až o tři procenta.

2. Evropské burzy v úterý kvůli obchodnímu sporu mezi USA a Čínou uzavřely v mínusu

Evropské akciové trhy zakončily úterní seanci v červených číslech, když byly pod tlakem napětí mezi Spojenými státy a Čínou, které vyhrotil americký prezident Donald Trump, jenž v pondělí pohrozil Číně, že uvalí desetiprocentní clo na vybrané čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 200 miliard dolarů. Regionální index STOXX Europe 600 přišel o 0,68 % na 383,3 bodu, britský FTSE 100 klesl o 0,36 % na 7 603,85 bodu, francouzský CAC 40 odevzdal 1,1 % na 5 390,63 bodu a německý DAX oslabil o 1,22 % na 12 677,97 bodu. Největší ztrátu zaznamenal sektor základních materiálů, jenž spadl zhruba o 2,5 %, nedařilo se ale ani akciím automobilek a technologickému odvětví. Z konkrétních titulů stojí za zmínku více než 5% růst akcií francouzské letecké společnosti Air France-KLM, za kterým stálo oznámení odborů, že odkládají plánovanou čtyřdenní stávku.

3. Pražská burza v úterý mírně klesla, dařilo se ale akciím O2 C.R.

Pražská burza v úterý prohloubila ztrátu z pondělního obchodování, index PX odepsal 0,11 % na 1 068,21 bodu. Dolů burzu stáhly zejména Erste Group Bank (-1,03 %) a Komerční banka (-0,22 %), v plusu naopak uzavřely cenné papíry ČEZ (+0,45 %) a O2 Czech Republic (+1,56 %). Objem obchodů byl s 498 miliony korun podprůměrný.

4. Očekávané události

Ve středu nad ránem japonská centrální banka zveřejní zápis ze svého posledního zasedání a dopoledne zveřejní Německo index cen výrobců. Odpoledne vyjdou ve Spojených státech statistika prodejů starších domů a výsledek běžného účtu. Veřejně vystoupí guvernér Fedu Jerome Powell, šéf ECB Mario Draghi, guvernér australské centrální banky Philip Lowe, členové výkonné rady Evropské centrální banky Benoît Cœuré a Sabine Lautenschläger​ová a guvernér Bank of Japan Haruhiko Kuroda a výsledky hospodaření se na Wall Street pochlubí společnost Micron Technology. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Institut Ifo zhoršil výhled německé ekonomiky

Německý institut Ifo v úterý snížil odhad růstu německé ekonomiky pro letošní i příští rok na 1,8 %. V předchozí prognóze předpokládal, že se hrubý domácí produkt Německa letos zvýší o 2,6 % a napřesrok o 2,1 %. Zhoršení výhledu institut zdůvodnil slabým začátkem letošního roku a zvýšenými riziky.

6. Vláda schválila na příští rok schodek rozpočtu 50 miliard Kč

Vláda v demisi v úterý schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Kabinet schválil také střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2020 a 2021. Ministryně financí Alena Schillerová na tiskové konferenci po jednání vlády uvedla, že schodek 50 miliard Kč je nepřekročitelný. V létě chce s jednotlivými ministry jednat o jejich dalších požadavcích na celkem deset miliard korun. Dále se tak bude debatovat například o penězích pro začínající lékaře, o navýšení platů nepedagogických pracovníků ve školství nebo o počtu státních úředníků.

7. Merkelová a Macron našli shodu na rozpočtu eurozóny

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron našli shodu ohledně vytvoření rozpočtu eurozóny, z něhož chtějí v příštích letech financovat hlavně investice ve členských zemích. Mechanismus záchranného fondu eurozóny (ESM) se má postupně proměnit v Evropský měnový fond (EMF). Merkelová a Macron to v úterý řekli na společné tiskové konferenci po jednání na zámku Meseberg severně od Berlína.

8. Rusko a Saúdská Arábie prosazují výrazné zvýšení těžby ropy

Rusko a Saúdská Arábie prosazují, aby Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci od července výrazně zvýšili těžbu ropy. Zdůvodňují to snahou pokrýt rostoucí poptávku a nahradit výpadek zásobování z Venezuely a z Libye. Několik členů kartelu včetně Íránu je ale proti.

9. Draghi: ECB je trpělivá, úroky bude zvyšovat jen pozvolna

Evropská centrální banka bude při rozhodování o dalším zpřísňování své měnové politiky trpělivá. Současné očekávaní trhů ohledně prvního zvýšení úroků po krizi je v souladu s cílem banky postupovat pozvolna. Řekl to v úterý prezident ECB Mario Draghi.

10. Nezaměstnanost na Slovensku dosáhla nového minima 5,37 %

Míra nezaměstnanosti na Slovensku v květnu klesla na nové minimum v novodobé historii země 5,37 %. Oproti dubnu, kdy činila 5,42 %, se ale snížila jen mírně. Informovalo o tom v úterý slovenské ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které v zemi řídí úřady práce.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Před 25 lety začala vysílat televize Prima

Televizní vysílání bylo v komunistickém Československu monopolem státu, od 70. let mohli diváci sledovat dva programy. Po pádu režimu začal postupný nástup komerčních televizí, průkopníkem byla předchůdkyně dnešní Primy, jež získala licenci k provozování komerčního televizního vysílání v listopadu 1992. Diváci v Praze a okolí ji mohli naladit poprvé v květnu 1993, 20. června téhož roku pak televize pod názvem Premiéra zahájila pravidelné vysílání.

Po složitých prvních letech, během nichž televize generovala ročně až stamilionové ztráty a dlouho byla ve srovnání s mladší Novou tak trochu "Popelkou", přišel na přelomu století zlom. Stanice, která se v lednu 1997 přejmenovala na Primu, postupně rozšiřovala záběr. Zejména díky digitalizaci má nyní šest kanálů, navíc provozuje ve spolupráci s koncernem Viacom stanici Comedy Central a na Slovensku má pro diváky kabelových televizí kanál Prima Plus. Společnost je aktivní také na internetu.

U zrodu současné Primy stála dvojice režisérů, Marie Poledňáková a Jiří Menzel, spolu s režisérčinou spolupracovnicí Jitkou Markvartovou. Po udělení licence se zakladatelé spojili se zahraničním partnerem, italským mediálním podnikatelem Marianem Volanim. Rok po startu vysílání získala Premiéra další licenci, která jí umožnila vysílat na celém území ČR. Ta se ale později stala zdrojem potíží, televize totiž podle ní musela spolupracovat s regionálními vysílateli.

V roce 1993 se začala kolem Premiéry angažovat Investiční a Poštovní banka, získala nejen provozní firmy, ale také majitele licence. IPB se poté neúspěšně pokoušela prodat podíl v televizi zahraničním společnostem. V roce 1999 do firem kolem Primy vstoupil GES Holding podnikatele Ivana Zacha, jenž drží podíl v televizi dodnes. V letech 2005 až 2017 to bylo napůl se švédskou skupinou Modern Times Group, jejíž podíl loni Zach spolu s podnikatelem Vladimírem Komárem odkoupil.

Během existence zažila Premiéra a později Prima řadu zvratů. Její rozjezd na dlouhou dobu zbrzdil drtivý nástup televize Nova v roce 1994, která nabídla mnohem atraktivnější program a záhy opanovala televizní trh. Prima později nějaký čas s Novou úzce spolupracovala, začala reprízovat pořady vysílané na Nově, která jí také sublicencovala některé sportovní přenosy. Po roce 1997, kdy se televize přejmenovala, se začalo zlepšovat její hospodaření.

Do vedení tehdy přišli noví lidé a Prima se vymezila nikoli jako konkurent dominantní Novy, ale jako její alternativa - rodinná televize. V souboji komerčních televizí Prima zabodovala v roce 2004 třeba svým původním českým seriálem Rodinná pouta, o rok později výrazně v přímém souboji podobných pořadů uspěla reality show VyVolení. Rozvoj televize ovšem omezovaly podmínky licence poskytovat prostor regionálním stanicím, podobu jejich vysílání navíc prakticky nemohla ovlivňovat.

Během přechodu na digitální pozemní vysílání, kvůli kterému před zhruba deseti lety musely televize začít opouštět původní frekvence, se Prima nejprve snažila zbavit závazku k regionálním vysílatelům, ovšem neúspěšně. Nakonec na přelomu let 2011 a 2012 původní licenci vrátila a získala licenci novou a její hlavní kanál se od ledna 2012 do července 2013 jmenoval Prima Family. Už v dubnu 2009 pak televize na základě kompenzační licence za pomoc při digitalizaci spustila program Prima Cool.

V současnosti Prima provozuje ještě čtyři další tematické kanály (Prima Love, Prima ZOOM, Prima Max, Prima Krimi). Od prosince 2015 se také podílí na vysílání stanice Comedy Central společnosti Viacom (není ale držitelem licence) a loni v lednu spustila Primu Plus pro slovenské diváky. Televize, jejíž kanály podle Asociace televizních organizací dlouhodobě sleduje zhruba pětina diváků, vykázala v roce 2016 tržby téměř tři miliardy a zisk 481 milionů korun.