Jak obchodní válka ohrožuje globalizaci?

Donald Trump se snaží chránit ekonomiku USA zaváděním cel i pro největší obchodní partnery země, jako jsou Evropská unie, Čína, Kanada a Mexiko. To vyvolává odvetná opatření, na což dalšími výhrůžkami reaguje americká administrativa. Většina ekonomů kroutí hlavami, odpůrci globalizace jásají.
Trump rozšířil zavedení cel na dovoz hliníku a oceli pro Čínu také na EU, Kanadu a Mexiko a od té doby sledujeme ping-pong vyhrůžek a odvetných opatření ze všech stran. Doplácejí na to všichni a některé firmy, například Harley-Davidson, se Trumpovi staví na odpor, když část své výroby přesouvají mimo USA.
Je pravda, že USA mají s Čínou velký obchodní deficit. Podle ekonomů a odborníků oslovených Světovým ekonomickým fórem existují ale i jiná řešení, než je zpřetrhání globálních hodnotových a dodavatelských řetězců, které se opírají a těží z výhod globalizace.
Podcenění služeb
Většina sporů týkajících se obchodních deficitů ignoruje význam služeb pro ekonomiku jak na národní, tak na globální úrovni. Faktory, které ovlivňují konkurenceschopnost v oblasti služeb, se přitom staly pro ekonomický růst i rozvoj obecně velice důležitými. Investice do lidského kapitálu, digitální infrastruktury, účinné a flexibilní vnitrostátní regulace a propojení s mezinárodními trhy (včetně otevřeného přeshraničního toku dat, dohod o vízovém styku a vzájemného uznávání) jsou podstatné.
Sektor služeb je důležitý zejména v případě malých a středních podniků. Zajímavostí je, že v tomto sektoru je například mnohem více žen, a to jak mezi zaměstnanci, tak mezi vlastníky a manažery firem.
Spolupráce v oblasti konkurenceschopnosti
Efektivitu globálního trhu často nabourávají různá opatření omezující konkurenční prostředí. Na hospodářskou soutěž dohlíží více než 100 jurisdikcí a při absenci globálních pravidel každá země uplatňuje vlastní pravidla. Firmy se tak v případě fúzí a akvizic setkávají s různými rozhodnutími v jednotlivých zemích, což vede k tomu, že vítězí opatření nejsilnějších zemí, která nejvíce omezují konkurenční prostředí.
V případě digitálních produktů a služeb jsou tyto otázky ještě složitější. Větší spolupráce by tedy mohla vést k větší efektivitě a srozumitelnosti pro firmy a také k menším problémům a neshodám při vymáhání práva.
Daňová jistota namísto pobídek
Ve snaze přilákat investice ze strany velkých zahraničních firem se mnohé země uchylují k daňovým pobídkám. Ve většině případů jsou však přímé zahraniční investice mnohem citlivější na daňovou jistotu než na pobídky. Konzistentnost daňových pravidel, jejich interpretace a prosazování v rámci ekonomiky přispívají k této jistotě.
Daňové úlevy pro vzdělávací a rozvojové programy by pak mohly pomoci v budování pracovní síly pro pozice, po nichž je vysoká poptávka. V tomto ohledu by měly veřejný a soukromý sektor úzce spolupracovat a mělo by se dohlížet na to, aby se zabránilo daňovým únikům a zneužívání těchto programů.
Podpora udržitelnosti
Velké mezinárodní společnosti na trhu většinou určují standardy, které musejí splňovat dodavatelé. Pro některé malé firmy ale může dodržování těchto standardů být problém, a je proto nutné určit logické a jednoduché standardy a postupy, které budou vyhovovat všem a budou pro všechny představovat udržitelné řešení.
Reformy podporující byznys
Vzhledem k silnému postavení nadnárodních společností v globálním obchodu je důležité nastavit příznivé prostředí pro přímé zahraniční investice. Týká se to především snížení korupce a byrokracie, zlepšení infrastruktury a zajištění kvalitního vzdělání pro zaměstnance, jež pak mohou ve svých moderních provozech využívat nově příchozí nadnárodní společnosti. Důležitý pro firmy je rovněž volný přístup na devizový trh, aby mohly platit svým dodavatelům za výrobky a služby.
Aktuálně je světová ekonomika ve fázi začátku obchodní války. Znesvářené strany ještě mají šanci situaci vyřešit poměrně smířlivě, když ale přistoupí k dalším nevstřícným krokům, všechna zmíněná opatření na podporu globálního trhu a ekonomiky budou složitěji uskutečnitelná. Americká vláda plánuje omezit čínské investice v USA, které považuje za ohrožení národní bezpečnosti. Čína zase může zkomplikovat působení amerických firem na svém území regulacemi nebo podporováním bojkotů, případně může přistoupit k blokaci fúzí a podobně. Evropská unie by se pak mohla mstít na bankovních a pojišťovacích společnostech a poškodit americké technologické firmy zdaněním digitálních služeb.
Všechna taková opatření by vedla k dalšímu zhoršení situace v globálním obchodu a ohrožovala by udržitelnost hospodářského růstu. Budou se tedy nakonec odpůrci globalizace smát ještě více než dnes?
Zdroj: World Economic Forum
Aktuality
