Proč se německému průmyslu nedaří odrazit ode dna?
Poslední rok německý průmysl neprožívá zrovna nejlepší období. Sužují ho přechodné i strukturální problémy, které se hrnou jeden za druhým.
Odstartovala to aféra Dieselgate, ke které se v druhé polovině roku 2018 přidala změna emisních limitů. Ta přinesla automobilkám řadu problémů a výrazný pokles v jejich produkci.
To vše v době, kdy Donald Trump začal vážně ohrožovat globální obchod svou představou spravedlivého systému. Nejistota plynoucí z toho, jak se bude vyvíjet poptávka v Číně, USA, případně i vlivem toho, jak dopadne brexit, hnal důvěru v ekonomiku střemhlav níže.
A jsou to i tvrdá data, co naznačuje, že se německá ekonomika hned tak volně nenadechne. Dynamika tamního průmyslu klesá a podle dubnové statistiky se propadla nejvíce za poslední čtyři roky. Ani nové objednávky nepotěší, jejich propad přitom není způsoben jen nižší poptávkou ze zahraničí. Především německé firmy objednávají méně kapitálových statků, což ukazuje na pokles investic.
Nižší poptávka po autech je pak průvodním znakem strukturálních změn v Německu i v celé eurozóně. Především ji táhne dolů nejistota spojená s dieselovými motory a přechod k elektromobilům. Hrozbou ale zůstává to, jak se vyvine obchodní politika v oblasti cel uvalených na dovoz aut do USA. Většina studií ukazuje, že samotné zavedení cel pro německou ekonomiku nebude ničivé (například renomovaný institut Ifo vypočítal, že 25% clo znamená ztrátu 0,3 % HDP), spolu s ostatními šoky (brexit stále čeká na svou příležitost) ale může znamenat výrazně hlubší ztráty.
Autorkou článku pro E15 z 14. června 2019 je ekonomka Monika Junicke z Komerční banky.
Zdroj: E15
