HDP ČR se za 30 let nominálně zvětšil o zhruba 700 %
Objem hrubého domácího produktu České republiky se od listopadu 1989 nominálně zvětšil o zhruba 700 %. Zatímco v roce 1990 činil 672 miliard korun v běžných cenách, nyní je více než 5,3 bilionu korun. Reálně, tedy po zohlednění cenového vývoje a dalších ukazatelů, se velikost ekonomiky od roku 1989 zhruba zdvojnásobila. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a výpočtů analytiků. Česká ekonomika se za uplynulých 30 let stala standardní tržní ekonomikou a kupní síla lidí vzrostla 2,5krát, na druhou stranu se Česko stále příliš orientuje na zpracovatelský průmysl a počet ekonomicky činných osob zůstal téměř beze změny, upozorňují analytici.
Česká ekonomika podle ekonomů za posledních 30 let prošla v řadě oblastí zásadní změnou, když se stala standardní tržní ekonomikou. "Jedním z nejsilnějších důkazů emancipace české ekonomiky je skutečnost, že mnohé české výrobky již přestaly být v samotném Česku vnímány jako podřadné. V některých oborech už si česká produkce získala slušné renomé i v zahraničí," uvedl ekonom z České spořitelny Michal Skořepa. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že kupní síla lidí navzdory růstu cen a životních nákladů vzrostla dvaapůlkrát.
V jednom směru však od listopadu 1989 podle Skořepy žádná změna nenastala. "Česko nepřestalo být výrazně orientované na zpracovatelský průmysl. Jakkoli je tato orientace často chápána jako výraz místní tradice, podle mého názoru není dobrá," upozornil Skořepa. Do budoucna by se měl podle něj v Česku podporovat rozvoj turistického ruchu a dalších služeb.
Velmi málo se za posledních 30 let změnily i některé další parametry ekonomiky, upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Například počet ekonomicky činných osob zůstal téměř beze změny, a to přes celkový nárůst počtu obyvatel zhruba o čtvrt milionu. "Ve struktuře zaměstnanosti podle odvětví došlo jen k dílčím změnám. Ty se velmi málo dotkly zpracovatelského průmyslu, který byl a stále je největším zaměstnavatelem, byť zaměstnává zhruba 1,4 milionu osob namísto tehdejších 1,5 milionu," uvedl.
K výraznému úbytku pracovníků došlo v zemědělství, naopak výrazně narostl počet podnikatelů (OSVČ), kterých je nyní podle národních účtů 750 000, zatímco v roce 1990 jich bylo 110 000.
Zároveň se podle Sobíška od roku 1989 proměnila struktura výdajů domácností. "Za potraviny a nealkoholické nápoje jsme v roce 1990 utráceli přes 27 % celkových výdajů, dnes necelých 18 %. Na bydlení včetně energií nám stačilo necelých 16 %, dnes spolyká téměř 26 %," uvedl. Změny jsou podle něj výsledkem jak přibližování se životnímu standardu vyspělých zemí, tak změn ve spotřebních preferencích pozorovatelných všude ve světě.
Podle údajů ČSÚ byla nejvyšší míra inflace za posledních 30 let v roce 1991, a to 56,6 %. Důvodem byla tehdejší devalvace měny a uvolnění cen. Naopak nejnižší roční míra inflace byla 0,1 % v roce 2003. Pod jedním procentem byla inflace ještě v letech 2014-2016. Loni byla na úrovni 2,1 %.
Samotná ekonomická transformace po roce 1989 a následná privatizace vycházela podle Horské z faktu, že v bývalé socialistické zemi není dostatek kapitálu, který by mohl být zapojen v privatizaci. Navíc se země potřebovala naučit novým tržním zásadám a napojit se na západní trhy, protože východní trhy zkolabovaly. "Proto v mnoha případech došlo k prodeji významných národních firem zahraničním vlastníkům. Kupónová privatizace pak měla zapojit běžné české občany do procesu transformace a privatizace státních podniků a udělat z nich spoluvlastníky zdejších firem. Prioritou byla rychlost, právo šlo stranou, bohužel až příliš dlouho," uvedla. Vznik některých privatizačních fondů byl podle Horské spojen s řadou nekalých praktik, a podílel se tak na vzniku "divokého" kapitalismu.
Zdroj: ČTK
