Ohlédnutí za Draghim: ECB se jen přidá do tiskařské party
Evropská centrální banka je v současnosti jedinou institucí, která ještě může udržet projekt eurozóny a eura samotného pohromadě. Prezident ECB Mario Draghi svým projevem v předminulém týdnu pořádně rozvířil spekulace ohledně dalších kroků ke snížení tlaku na společnou evropskou měnu a státní dluhopisy jihoevropských zemí. Zároveň si však na sebe svými výroky upletl pověstný bič v případě, že by finanční trhy nevyhodnotily návrhy ECB jako dostatečné. A něco podobného se ve čtvrtek 2. srpna stalo.
Draghi na tiskové konferenci po jednání ECB nepředstavil žádné konkrétní nástroje. Jeho výroky měly spíše neurčitý až vyhýbavý charakter, což také prezident v následných komentářích pořádně schytal.
Na obhajobu Draghiho je nutno podotknout, že jeho situace je neskutečně obtížná. Ital nemá tak silnou pozici jako jeho americký protějšek z Fedu Ben Bernanke, musí daleko více manévrovat a tlaky na jeho osobu jsou pro běžného smrtelníka stěží představitelné. Navíc, ačkoli si to málokdo uvědomuje, ECB je v současnosti jedinou institucí, která ještě může udržet projekt eurozóny a společné evropské měny pohromadě.
ECB se přidá do party
ECB je připravena k nákupu státních dluhopisů, ale jen v případě, že dotyčné země nejdříve oficiálně požádají o finanční pomoc. Jak by takový postup vypadal ve skutečnosti? Podotýkám, že je to jen jedna hypotetických možností, variant je řada. Pokud tedy země oficiálně požádá o finanční pomoc, dostane ji z evropského záchranného fondu ESM (ovšem v případě, že jej Německo ratifikuje). Fond bude mít status banky, a bude se tak moci účastnit emisí státních dluhopisů na primárním trhu. ECB poté tyto dluhopisy od fondu odkoupí. ESM bude disponovat novými eury a ECB bude mít v bilanci dluhopisy.
V podstatě jde o nekrytý tisk peněz ze strany ECB, tedy o něco, co bylo dlouhá léta oficiálně tabu a zcela v rozporu se zásadami centrálního bankovnictví. Časy se však mění a nová doba si žádá staronová opatření. Nebudeme si nic namlouvat, tisk peněz je stále populárnější. Tiskne Fed (americká centrální banka), Bank of Japan a králem objemu v porovnání s velikostí ekonomiky je v posledních letech Bank of England. ECB se tedy jen – navzdory nesouhlasu Německa – přidá do party.
