Lidé úspory nechtějí. Přelije se italský problém do Španělska?

Italské volby připomněly, že dluhová krize není pryč. Výsledek hlasování negativně ovlivnil obchodování na finančních trzích a obnovil spekulace o opětovné eskalaci evropské dluhové krize.
Pondělní patový výsledek voleb v Itálii se negativně promítl do obchodování na finančních trzích a obnovil spekulace o opětovné eskalaci evropské dluhové krize. Výrazné ztráty utrpělo euro, akcie a dluhopisy jižního křídla evropských zemí. Dal se tento výsledek voleb předpokládat? A byla reakce trhů oprávněná?
Itálie: Nespokojenost lidí je logická
Pokud se podíváme na hospodářský vývoj v Itálii v posledních dvou letech, nemusíme být odborníky na tamní politickou scénu, aby nám bylo jasné, že pravděpodobnost patového výsledku voleb byla poměrně vysoká. Zemi již dlouho sužuje vleklá recese s klesajícím počtem pracovních míst a rostoucí nezaměstnaností. Ta řádí především mezi mladými Italy, pro něž najít práci se rovná téměř zázraku. Nezaměstnanost v této věkové kategorii přesahuje 40 %, což je vskutku obdivuhodně negativní číslo.
Že Itálie má kromě překrásných památek i impozantně velký veřejný dluh, není rovněž žádným tajemstvím. Přechodná vláda premiéra Maria Montiho navíc jako lék proti zadlužení aplikovala v České republice dobře známou metodu zvyšování daní, což byla pro tamní občany další rána.
Nálada před volbami tedy byla poměrně vyhrocená. Potvrdily to ostatně i výsledky voleb – čtvrtinu všech hlasů získala protestní strana bývalého komika, která sice odmítá pokračovat v úsporných reformách a odmítá euro, ale v podstatě nenabízí žádný návod, jak zemi ze současné lapálie dostat.
Pokud vezmeme v úvahu tato fakta, která byla před volbami všem známá, tak je až s překvapením, jak trhy na výsledek voleb zareagovaly. Copak se po třech letech zmatků v Evropě nikdo nepoučil? Zřejmě ne. Výsledek voleb však otevírá jeden opravdu velký problém, a tím je strašák znovuobnovení evropské dluhové krize – neudržitelně rostoucí náklady na financování dluhů dotyčných zemí.
Dluhová krize opět na scéně?
Dluhovou krizi se v létě loňského roku podařilo zažehnat až Evropské centrální bance (ECB) zveřejněním operací OMT (outright monetray transactions). ECB se v OMT zavázala, že bude kupovat státní dluhopisy zemí, jejichž náklady na financování jsou neudržitelné a které se oficiálně upíší k úsporným opatřením. Nutno podotknout, že žádná země tak neučinila, takže tento nestandardní nástroj zatím využit nebyl. OMT lze přitom přirovnat k jaderné zbrani – nemusí být použita, stačí, když ji dotyčná země vlastní.
Hrozí tedy reálně, že se problémy přesunou z Pyrenejského na Apeninský poloostrov? Vyloučit se to úplně nedá, a to i vzhledem k tomu, jak rychle vzrostly během jednoho dne výnosy státních dluhopisů u Itálie i Španělska.