Britská Dolní sněmovna dohodu o brexitu neschválila, Johnson by měl požádat o další odklad

Další kroky vlády jsou ale zahalené v mlze. Boris Johnson totiž prohlásil, že o odkladu brexitu vyjednávat nechce, ale má v plánu pokračovat ve snaze ratifikovat dohodu dojednanou s Bruselem.

Podle ekonomů a odborníků oslovených agenturou ČTK sobotní neúspěch Borise Johnsona ekonomickou situaci příliš nemění, a to ani v případě české ekonomiky. Na jednu stranu je to dobrá zpráva v tom smyslu, že se snížilo riziko neřízeného odchodu Velké Británie z EU, není to však dostatečné k tomu, aby to odstranilo obavy z dalšího zpomalování růstu ekonomiky nebo bezprostřední negativní reakce trhů.

"Pro světovou ekonomiku je zmírnění rizika neřízeného odchodu Británie z EU dobrou zprávou, nicméně patrně nebude stačit, aby rozptýlilo rizika dalšího zpomalování růstu světové ekonomiky včetně Evropské unie," řekl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. "Přetrvávající chaos kolem brexitu prodlužuje období zvýšené nejistoty a náklady s tím související," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Zároveň však upozornil, že brexitem samotným se toho pro další vývoj světové ekonomiky tolik nezmění kvůli obchodním válkám mezi USA a Čínou a poměrně velké šanci, že americký prezident Donald Trump bude dále eskalovat obchodní válku s EU.

"Z hlediska české ekonomiky se nic nemění. Brexit je nadále faktorem, který má a bude mít na tuzemskou ekonomiku negativní dopady. Ty obnášejí snížení firemních investic v důsledku ekonomické nejistoty a snížení exportní poptávky z Velké Británie kvůli tamní nižší soukromé spotřebě," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dopady odhaduje Sobíšek krátkodobě v řádu několika desetin procentního bodu českého HDP. "Při tvrdém brexitu bych pro první následující čtvrtletí počítal s několikanásobně větším dopadem," dodal. I podle Marka dopady na českou ekonomiku nejsou nijak zásadní.

Ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně Martin Macourek upozornil, že už dříve řada českých firem vyřadila Velkou Británii ze svých priorit a orientují se místo ní na Nizozemsko nebo skandinávské země. Britské firmy pak podle něj jsou již extrémně nervózní. "Investice, které by se měly uskutečnit například v automotive, nejsou. Od referenda v tomto odvětví poklesly až na polovinu. Nových projektů je mnohem méně a to se dřív nebo později projeví a bude to mít dopad na všechny státy, které s Velkou Británií obchodují," řekl.

Hlavní ekonom Natlandu Petr Bartoň upozornil, že jakákoli ekonomická aktiva týkající se Spojeného království, tedy akcií nebo libry, zůstane nadále podhodnocená a může ještě dále lehce ztratit. "Ukázalo se, že Británie žije v matrjošce navzájem do sebe poskládaných odkladů. V rámci velkého odkladu z letošního března se dnes mělo rozhodnout, zda britský parlament přijme vyjednanou dohodu, nebo zda dojde k dalšímu odkladu odkladu. Namísto rozhodnutí došlo k odkladu odkladu odkladu," uvedl.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy sobotní mimořádné jednání britského parlamentu ukázalo, že politický systém v Británii se v podstatě rozpadl. "Rostou tak škody způsobené referendem postaveném na lži a manipulaci a je otázkou, jak dlouho se tato fraška bude ještě táhnout. Evropa tedy opět čeká na další kroky Británie a je bezpochyby připravena Britům nabídnout další odklad brexitu. Otázkou ovšem je, zdali se Britové v dalších třech či šesti měsících dokážou na něčem shodnout," uvedl.

Pokud se do pondělí neukážou nové informace, pak Radim Dohnal z capitalinked.com čeká spíše mírně negativní reakci trhů. "Je však také možné, že na dopis Borise Johnsona Brusel hned neodpoví nebo odpoví spíše negativně. To by bylo pro finanční trhy ještě horší," uvedl.

Zdroj: ČTK, CNBC