Dva ze tří Němců nechtějí euro. Má jejich hlas šanci?
Dvě třetiny Němců by chtěly zpátky marku. Tento alarmující posun v oblibě eura v největší ekonomice eurozóny přichází ve chvíli, kdy Španělé a Portugalci rozjíždějí nové kolo protestů proti úsporným opatřením. Je to další připomínka toho, že cesta k narovnání nerovnováh mezi jádrem a periferiemi eurozóny bude ještě hodně bolestivým politickým cvičením.
Dalším důkazem je rozpačitý start projektu společné bankovní unie, který přebytkové země jako Německo nebo Rakousko v tuto chvíli rozhodně nechtějí uspěchat. Slovy rakouského guvernéra Ewalda Nowotnyho "musí být kvalita postavena na první místo", což může chvíli trvat. Přímá pomoc pro španělské banky ze záchranných fondů tak rozhodně není za rohem.
Dříve nebo později bude o pomoc muset požádat i sám Madrid - těžko uvěřit, že by se mu podařilo bez pomoci záchranných fondů a ECB dlouho udržet na trzích.
Demokracie
Dvě třetiny lidí, to by mělo na prosazení názoru stačit, nebo ne? V současné Evropě ovšem politické reprezentace na názory voličů pohlížejí maximálně jako na inspiraci, pokud se ovšem názor většiny nehodí do krámu "záchraně Evropy", jako by neexistoval. Lidé rozhodli ve volbách, teď tomu rozumíme lépe, jako by znělo z Bruselu a dalších evropských metropolí.
Mezitím banky v Evropě rostou. Ne, není řeč o cenách jejich akcií, ale o jejich bilancích. Zatímco před rokem se snažily v boji s dluhovou krizí o sebezeštíhlení (zbavily se zhruba 1,2 bilionu aktiv), za rok končící 31. července 2012 naopak navýšily své bilance o 7 % na 34,4 bilionu eur. Vyplývá to z čerstvých údajů ECB.
BNP Paribas, Banco Santander a UniCredit, tedy největší banky z Francie, Španělska a Itálie, bez výjimky navýšily své rozvahy. Finančním domům nepochybně "pomohla" obě kola LTRO, tedy programu ECB na dodání likvidity. Přitom v červenci odteklo ze španělských bank dalších 26 miliard eur vkladů. Poměr půjček k depozitům stoupl na 187 % oproti 182 % před rokem. Santander hlásí -6,3 % u depozit, BBVA -7,1 %.
Aktuality
