Evropské akcie ve čtvrtek kolísaly, nakonec ale všechny hlavní indexy zpevnily. Od poloviny března přidaly už 20 %

Panevropský index STOXX Europe 600 ve čtvrtek přidal 1,57 % na 331,80 bodu, britský FTSE 100 stoupl o 2,9 % na 5 842,66 bodu, německý DAX se zvýšil o 2,24 % na 10 564,74 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 1,44 % na 4 506,85 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se dařilo akciím Cineworld Group (+27,42 %), Sodexo (+12,9 %) nebo G4S (+10,63 %). Výrazně pod nulou naopak skončily Delivery Hero (-3,79 %), Avast (-3,28 %) či Carrefour (-3,2 %).

STOXX Europe 600 - 9. dubna 2020, zdroj: MarketWatch

Akcie v Evropě ve čtvrtek zpevnily už čtvrtým dnem v řadě. V polovině března, kdy šíření koronaviru přerostlo v pandemii, spadl index STOXX Europe 600 až na 270 bodů. Nyní je zhruba 24 % pod svým maximem, od poloviny března už ovšem zpevnil o zhruba 20 %.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 stoupl o 7,36 %, FTSE 100 posílil o 7,89 %, DAX se zvýšil o 10,91 % a CAC 40 přidal 8,48 %.

K růstu cen akcií přispívá všeobecný optimismus, že pandemie může být blízko vrcholu. Zájem je proto o akcie firem z cestovního ruchu, ačkoliv analytici upozorňují, že tento sektor se k normálu nevrátí ještě dlouho po odeznění pandemie. Náladu na trzích dále určoval i krok americké centrální banky, která uvolnila 2,3 bilionu dolarů na podporu malých a středních podniků a místní samosprávy.

Investoři také sledují pokračující jednání ministrů financí zemí Evropské unie, kteří hledají kompromis nad tím, jak sestavit záchranný program pro ekonomiku. Dosavadní jednání pokrok nepřinesla, spory panují i nad tím, zda by eurozóna mohla mimořádně emitovat společné dluhopisy, takzvané koronabondy. Proti tomu se stavějí tradičně spořivější země, jako jsou Německo či Nizozemsko, které se o dluhy nechtějí dělit.

SPECIÁL: KORONAVIRUS A TRHY

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Německý export v únoru překvapivě vzrostl, naopak obchodování s Čínou kvůli koronaviru zaznamenalo výrazný pokles. Oznámil to ve čtvrtek německý statistický úřad. Vývoz podle něj meziměsíčně vzrostl o 1,3 %, zatímco analytici v anketě agentury Reuters předpovídali pokles, a to o 0,9 %.
• Ekonomické dopady koronavirové krize by mohly uvrhnout zhruba půl miliardy lidí do chudoby. Vyplývá to ze studie Organizace spojených národů. Chudoba tak podle expertů zaznamená první celosvětový vzestup za 30 let, studie předpokládá nárůst počtu lidí žijících v chudobě o 400 až 600 milionů.
• Spotřebitelská důvěra v Maďarsku v dubnu kvůli obavám z dopadů koronavirové krize zaznamenala nejprudší pokles za téměř 30 let. Oznámil to ve čtvrtek výzkumný institut GKI. Jeho průzkum ukázal, že Maďaři jsou nyní výrazně pesimističtější ohledně vyhlídek na trhu práce i ohledně budoucího vývoje celé ekonomiky.
• Britská centrální banka může dočasně půjčovat vládě peníze na boj s šířením koronaviru, pokud se kabinetu finanční prostředky nepodaří získat na dluhopisových trzích. Obnovuje tak mechanismus, který se naposledy v širším měřítku využíval v době globální finanční krize, informovala ve čtvrtek agentura Reuters.
• Americký internetový gigant Google bude muset francouzským vydavatelským společnostem a zpravodajským agenturám platit za používání jejich obsahu. Rozhodl o tom francouzský úřad pro regulaci hospodářské soutěže. Jeho verdiktu předcházela stížnost několika svazů zastupujících francouzské vydavatele tisku na praktiky Googlu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters.
• Krize způsobená šířením koronaviru zasáhne hospodářství zemí východní Evropy obzvlášť silně, ze střednědobého hlediska by ale východoevropské ekonomiky mohly mít ze současné krize prospěch. Předpokládá se totiž, že až krize odezní, zkrátí se dodavatelské řetězce a do regionu by se mohly přemístit asijské výrobní továrny. Z toho by podle německého hospodářského deníku Handelsblatt mohl těžit i německý export.
• O režim kurzarbeit, který má zabránit propouštění, už v Německu zažádalo kvůli dopadům koronaviru asi 650 000 firem. Uvedl to ve čtvrtek německý úřad práce. Počet takto pracujících lidí bude podle úřadu zřejmě mnohem vyšší než v období globální finanční krize před více než deseti lety. Přechodně snížit počet zaměstnanců už muselo kvůli ekonomickým dopadům pandemie i 29 % britských firem.
• Koronavirus zasadí globální ekonomice nejhorší ránu od velké hospodářské krize z 30. let minulého století. Uvedla to ve čtvrtek výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Dodala, že v příštím roce očekává pouze částečné oživení ekonomiky.
• Lufthansa přichází kvůli koronaviru každou hodinu o milion eur, sdělil ve středečním videoposelství zaměstnancům šéf firmy Carsten Spohr. Největší letecká společnost v Evropě proto bude potřebovat pomoc od státu, dodal podle čtvrteční zprávy agentury AFP.
• Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) ve čtvrtek snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské automobilky Renault do spekulativního pásma. Reagovala tak na negativní dopady šíření koronaviru, informovala agentura Reuters.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Země Evropské unie by měly vytvořit nový společný fond, který by pomohl unijním ekonomikám zotavit se z následků koronavirové krize. Státy by do něj mohly získávat peníze například vydáváním společných dlouhodobých dluhopisů nebo do něj nasměrovat část svých daňových příjmů. Ve společném prohlášení to v pondělí uvedli eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni. Nástroje ke zmírnění očekávané recese budou v úterý hledat během videokonference unijní ministři financí a takzvané koronové dluhopisy budou jedním z diskutovaných témat.
• Spotřebitelská důvěra v Británii kvůli obavám z dopadů koronaviru zaznamenala nejprudší pokles za více než 45 let. Dostala se tak na nejnižší úroveň od února 2009, ukázaly pondělní výsledky mimořádného průzkumu společnosti GfK, který se uskutečnil ve druhé polovině března.
• Průmyslová výroba v Česku letos v únoru zpomalila meziroční pokles z lednových 1,2 % podle revidovaných údajů na 0,9 %. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. K poklesu přispěly podle statistiků hlavně výroba a rozvod energií nebo výroba strojů a zařízení. Do výroby v únoru ještě podle ČSÚ výrazněji nezasáhla pandemie koronaviru.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v dubnu propadla nejníže od začátku sledování. Ukázal to průzkum, jehož výsledky v pondělí zveřejnila společnost Sentix a který byl mezi 1 173 investory proveden ve dnech 2. a 4. dubna. Sentix uvádí, že hospodářství je kvůli koronaviru v hluboké recesi a že pandemie ekonomiku dusí.
• Evropská komise schválila rozsáhlý záchranný balík, kterým chce britská vláda podpořit firmy strádající kvůli koronavirové pandemii. Brusel v pondělí oznámil, že v rámci uvolněných pravidel pro státní pomoc Londýnu povolil poskytnout velkým korporacím stejně jako malým a středním podnikům finanční pomoc 50 miliard liber.
• Francouzské hospodářství letos čeká nejhorší recese od skončení druhé světové války, odhaduje francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Propad hrubého domácího produktu by mohl přesáhnout 2,2 %, řekl v pondělí ministr na slyšení v komisi pro ekonomické záležitosti francouzského Senátu.
• Odbyt německého výrobce luxusních automobilů BMW se v prvním čtvrtletí kvůli koronaviru meziročně snížil o 20,6 % na 477 111 vozů. Oznámila to v pondělí firma. Upozornila nicméně na první známky oživení poptávky na čínském trhu.
• Úvěrová pojišťovna Euler Hermes kvůli riziku prodloužené recese a vlně bankrotů způsobených vypuknutím pandemie koronaviru oznámila snížení ratingu 18 zemím včetně České republiky. Euler Hermes, která je světovým lídrem v pojištění pohledávek, to v pondělí oznámila ČTK.
• Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí představil nová opatření na ochranu ekonomiky před dalšími dopady koronaviru. Mimo jiné řekl, že vláda musí zvýšit letošní rozpočtový deficit z plánovaného jednoho procenta na 2,7 % hrubého domácího produktu. Vláda podle něj zajistí domácím podnikům subvencované půjčky v objemu více než dvou bilionů forintů (přes 150 miliard Kč).
• Desetitisíce britských řidičů vyhrály první kolo žaloby proti Volkswagenu v souvislosti s instalací zařízení na falšování emisních testů v naftových vozech. Londýnský soud rozhodl, že Volkswagen ve svých vozech používal takzvané odpojovací zařízení. Informuje o tom v pondělí zpravodajský server BBC. Soud ale ještě musí stanovit, na co přesně budou mít majitelé dotčených aut nárok.
• Průmyslová výroba v Německu v únoru před vypuknutím pandemie způsobené koronavirem nečekaně vzrostla, a to o 0,3 %. Oznámil to v úterý spolkový statistický úřad. V příštích třech měsících už ji ale pravděpodobně čeká propad. Index očekávání pro výrobu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, se totiž propadl nejníže od začátku měření v roce 1991.
• Meziroční růst tržeb obchodníků, kromě prodejů motorových vozidel, v únoru zrychlil na 7,4 % z lednových revidovaných pěti procent. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad. Obava z koronavirové nákazy se v posledních únorových dnech projevila zvýšeným zájmem o některé druhy trvanlivých potravin a hygienického a drogistického zboží, uvedli statistici.
• Maďarský premiér Viktor Orbán představil opatření na boj proti dopadům pandemie způsobené koronavirem. Součástí těchto opatření je uvalení speciálních daní na banky a maloobchodní řetězce. Bližší informace zatím nebyly zveřejněny.
• Německá automobilka Volkswagen plánuje 20. dubna částečně otevřít svou továrnu ve španělském regionu Navarra. Řekl to v úterý její mluvčí. Továrna je kvůli koronaviru zavřená od poloviny března, kdy Volkswagen rozhodl o uzavření i dalších výrobních závodů v Evropě. Týká se to i české automobilky Škoda Auto, která je součástí koncernu. Odstávka ve Škodě je zatím prodloužena do 20. dubna.
• Evropská komise hodlá nadále prosazovat rychlý přechod k ekologicky odpovědnému hospodářství navzdory tlaku části států či průmyslových lobby, které volají po odkladu plnění klimatických cílů kvůli koronavirové krizi. Priority plánu známého jako Zelená dohoda pro Evropu chce předsedkyně EK Ursula von der Leyenová zohlednit v chystaném návrhu příštího sedmiletého rozpočtu EU a Brusel plánuje do podzimu představit analýzu dopadů dalšího zpřísnění emisních limitů. Někteří experti tvrdí, že současný útlum ekonomiky spojený s šetrnějším provozem může být pro zelený plán dobrým stimulem.
• Krize způsobená koronavirem vyvolá v Německu hlubokou hospodářskou recesi, hrubý domácí produkt se může snížit o 4,2 %. Ve společné zprávě to ve středu uvedly přední hospodářské instituty v Německu. Dopady zanechá pandemie i na trhu práce. Na vrcholu krize by se míra nezaměstnanosti mohla vyšplhat na 5,9 %, bez práce by tak zůstalo 2,4 milionu lidí. V březnu činila míra nezaměstnanosti bez sezonního přepočtu 5,1 %.
• Státy Evropské unie podpořily další využití peněz z kohezní politiky na boj s koronavirem. Velvyslanci unijních zemí ve středu schválili návrh Evropské komise, který peníze dosud vázané ve strukturálních fondech umožní co nejpružněji čerpat na podporu zdravotnictví či odvětví zasažených současnou krizí.
• Francouzská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí pravděpodobně klesla oproti předchozímu kvartálu o šest procent, což by bylo nejprudší tempo od druhé světové války. Uvedla to ve středu francouzská centrální banka. Ekonomickou aktivitu ve Francii podkopávají opatření proti šíření koronaviru.
• Objem přímých čínských firemních investic v zemích Evropské unie se loni třetí rok po sobě snížil. Klesl o 33 % na 12 miliard eur. Ukázal to průzkum německého institutu pro čínská studia MERICS a newyorské výzkumné společnosti Rhodium Group (RHG), o němž informuje agentura DPA. Přísnější pravidla EU, změna rámcových podmínek v Číně a pandemie způsobená koronavirem zřejmě sníží zájem o fúze a akvizice čínských firem v regionu i letos.
• Snaha udržet v Británii zaměstnanost v časech koronavirové krize se zřejmě citelně prodraží. Jen za první tři měsíce tato opatření zemi vyjdou na 30 miliard až 40 miliard liber, což je proti původním předpokladům asi trojnásobek. Je to přibližně stejná částka, jakou kabinet vynakládá na policii a bezpečnost. S odkazem na analýzu nadace Resolution Foundation, která se opírá o nejnovější údaje britské obchodní komory, to uvedl zpravodajský web BBC.
• Polská centrální banka ve středu překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu na půl procenta z dosavadního jednoho. Snaží se tak zmírnit dopady koronaviru na ekonomiku. Analytici podle agentury Reuters předpokládali, že banka úroky ponechá beze změny.
• Nizozemská společnost Heineken, která je druhým největším výrobcem piva na světě a působí rovněž v České republice, se podobně jako řada dalších podniků potýká s negativními dopady šíření koronaviru. Firma předpokládá, že objem prodeje jejího piva v prvním čtvrtletí klesl o zhruba dvě procenta, a varuje, že ve druhém čtvrtletí budou negativní dopady ještě výraznější.
• Maďarsko investuje do boje proti koronaviru dvacet procent svého hrubého domácího produktu. Podle agentury MTI to ve středu řekl ministr financí Mihály Varga po jednání operační skupiny, která koordinuje hospodářskou reakci země na epidemii vyvolanou šířením koronavirové infekce.

Zdroj: ČTK, CNBC