Evropské akcie v úterý podruhé za sebou klesly
Akciové trhy v Evropě v úterý opět ztrácely. Nedařilo se zejména akciím ve finančním sektoru a v sektoru těžby a zpracování ropy. Naděje na rychlé otevírání ekonomik už k růstu akcií přestává stačit.
Panevropský index STOXX Europe 600 ztratil 1,22 % na 369,54 bodu, britský index FTSE 100 odepsal o 2,11 % na 6 335,72 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 1,55 % na 5 095,11 bodu a německý DAX si připsal ztrátu 1,57 % na 12 617,99 bodu.
V minulém týdnu těžily akcie především z toho, že ekonomiky po celém světě uvolňovaly restriktivní opatření spojené s pandemií covid-19. Pozitivně překvapila také některá makrodata, což také vedlo k růstu optimismu na trzích.
V novém týdnu však už tento optimismus k růstu akcií nestačí. Ekonomika EU a eurozóny sice v prvním čtvrtletí zaznamenají menší propad, než se očekávalo, ale v pondělí zase Světová banka přišla s odhadem, podle něhož klesne světová ekonomika o 5,2 %, co by znamenalo nejhlubší recesi od druhé světové války.
Pozornost investorů nejenom v USA se začíná zaměřovat také na Fed a jeho dvoudenní zasedání, které vyvrcholí ve středu rozhodováním o úrokových sazbách a investoři také očekávají potvrzení neomezeného QE. "Mám pocit, že Fed neřekne ani neudělá nic nového. Pravděpodobně si vyhradí další munici pro případnou druhou vlnu pandemie, nebo pro případ, že bude opět potřeba uzavřít ekonomiku," říká Keith Temperton ze společnosti Tavira Securities.
Finanční tituly dnes v Evropě klesaly poté, co se začalo spekulovat o možném zákazu vyplácení dividend ze strany bankovních titulů alespoň do konce roku. Producenti ropy zase ztráceli kvůli opětovnému poklesu ceny černého zlata, u něhož se zase začíná spekulovat o nadměrné nabídce na trhu.
Hlavní úterní události na evropských trzích
- Vývoz z Německa se v dubnu propadl meziročně skoro o třetinu, což je nejvíce od roku 1950, kdy statistický úřad začal tento údaj sledovat. Důvodem byla pandemie, která snížila poptávku po zboží z Německa, největší evropské ekonomiky. Přebytek bilance zahraničního obchodu klesl na 3,5 miliardy eur ze 17,8 miliardy eur loni v dubnu a byl nejnižší od prosince 2000. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil spolkový statistický úřad.
- Francouzská ekonomika se na úroveň před koronavirovou krizí vrátí nejdříve v roce 2022. Předpověděla to v pondělí francouzská centrální banka, která odhaduje, že hrubý domácí produkt Francie v letošním roce klesne o 10,3 %. Zaznamená tak nejhlubší propad od druhé světové války. Francie má druhou největší ekonomiku v eurozóně.
- Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,6 %, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,2 %. V obou případech jde v souvislosti s koronavirovými omezeními o rekordní pokles od začátku měření v roce 1995. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
- Globální používání eura se po letech poklesu způsobeného dluhovou krizí loni stabilizovalo blízko rekordního minima. Ve svém ročním hodnocení měny to dnes uvedla Evropská centrální banka. Naději na vyšší poptávku po eurech se tak nepodařilo proměnit ve skutečnost.
Zdroj: CNBC, Reuters
