Evropské akcie v pátek posílily, za týden přidaly přes tři procenta

Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,56 % na 365,46 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 1,10 % na 6 292,60 bodu a francouzský CAC 40 vzrostl o 0,42 % na 4 979,45 bodu, zatímco německý DAX klesl o 0,40 % na 12 330,76 bodu.

Jelikož již šíření nemoci covid-19 není pro investory důležitou informací, dění na trzích ovlivňovaly jiné zprávy. Mezi ty pozitivní se řadí oznámení Číny, že dodrží dohodu o nákupu zemědělských komodit z USA, nebo skutečnost, že v EU se rýsuje shoda mezi zeměmi na principu budoucího fondu obnovy ekonomik. Spory sice přetrvávají, ale základ je, zdá se, položen.

Příjemně překvapily také maloobchodní tržby v Británii, které po rekordním dubnovém propadu o 18 % v květnu meziměsíčně vzrostly o 12 %. NA druhou stranu je ale pravda, že dluh Británie na konci května činil 1,95 bilionu liber, a poprvé v historii přesáhl 100 % HDP. Jen za duben a květen si vláda půjčila 103,7 miliardy liber.

Zajímavou zprávou je také odstoupení šéfa společnosti Wirecard Markuse Brauna. Firma ve čtvrtek už poněkolikáté odložila zveřejnění svých výsledků a podle auditorské společnosti EY jí chybí 1,9 miliardy eur. Akcie firmy ve čtvrtek klesly o více než 60 % a v pátek odepsaly dalších 35,29 %. Možná se dočkáme po dlouhé době další záchrany finanční společnosti ze strany státu.

Za celý týden si index STOXX Europe 600 připsal zisk 3,22 %, britský index FTSE 100 vzrostl o 3,07 %, francouzský CAC 40 skončil se ziskem 3,13 % a německý DAX přidal 3,34 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Tržby maloobchodních prodejců ve Spojeném království zaznamenaly v březnu nečekaně rychlý vzestup, když meziměsíčně vzrostly o 12 %. Po dubnovém poklesu o rekordních 18 % trh čekal zotavení a růst o 5,7 %. V meziročním srovnání však byly maloobchodní tržby v květnu stále o 13,1 % horší, i když i to je lepší než v dubnu (-22,7 %), a také lepší, než očekávali analytici (-17,1 %).
• Britská vláda si v květnu kvůli rozsáhlým nákladům na podporu ekonomiky v době koronavirové krize půjčila rekordních 55,2 miliardy liber. Veřejný dluh Británie tak poprvé od roku 1963 přesáhl sto procent hrubého domácího produktu. Vyplývá to z pátečních údajů britského statistického úřadu.
• Ruská centrální banka v pátek snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o jeden procentní bod na rekordní minimum 4,5 procenta. Snaží se tak podpořit domácí ekonomiku, která se potýká s negativními dopady šíření koronaviru.
• Polsko zažije nejmírnější hospodářskou recesi v Evropě, jeho hrubý domácí produkt by v letošním roce mohl klesnout o méně než čtyři procenta. Předpověděl to polský premiér Mateusz Morawiecki v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník Rzeczpospolita.
• Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po páteční videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce se s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
• Německý výrobce luxusních aut BMW zruší 6000 pracovních míst, což představuje téměř pět procent z celkové pracovní síly. Chce se tak lépe vyrovnat s prudkým propadem poptávky způsobeným koronavirem. Oznámila to v pátek automobilka.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Britský energetický gigant BP kvůli propadu cen ropy a zemního plynu, horšímu výhledu a plánované změně strategie odepíše majetek až za 17,5 miliardy). Firma v pondělí uvedla, že po koronavirové pandemii očekává rychlejší posun od fosilních paliv k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie.
• Ceny zboží a služeb na Slovensku v květnu v meziročním srovnání rostly nejpomaleji od prosince 2018. Tempo inflace zvolnilo na dvě procenta z 2,1 % v dubnu, informoval v pondělí slovenský statistický úřad. Výpočet indexu spotřebitelských cen znovu ovlivnila dřívější opatření zavedená proti šíření koronaviru.
• Roční příspěvek Německa do společného evropského rozpočtu se má v příštích sedmi letech zvýšit o 42 % na 44 miliard eur. Informaci o plánech Evropské komise na víceletý finanční rámec pro roky 2021 až 2027 přinesl německý deník Die Welt.
• Pokles německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí výrazně zrychlí a následné zotavování z hospodářského útlumu způsobeného šířením koronaviru bude jen pomalé. V měsíční zprávě o vývoji ekonomiky to v pondělí uvedlo německé ministerstvo hospodářství. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.
• Německý automobilový koncern Volkswagen kvůli negativním dopadům šíření koronaviru počítá ve druhém čtvrtletí s velmi špatnými výsledky. Za celý letošní rok však hodlá dosáhnout provozního zisku bez zahrnutí mimořádných položek, uvedl finanční ředitel podniku Frank Witter. Součástí koncernu Volkswagen je rovněž automobilka Škoda Auto.
• Rozhovory Evropské unie a Británie musí zrychlit, aby co nejdříve dospělo ke kompromisům umožňujícím dohodu. Podle Bruselu se na tom v pondělí shodli lídři unijních institucí s britským premiérem Borisem Johnsonem.
• Německá vláda si hodlá půjčit dalších 62,5 miliardy eur na krytí nákladů spojených s rozsáhlým programem na podporu ekonomiky. Celková hodnota nových půjček by tak měla v letošním roce dosáhnout 218,5 miliardy eur. Uvedly to v pondělí zdroje agentury Reuters obeznámené s vládními plány. Podíl německého dluhu k hrubému domácímu produktu se podle nich letos zvýší na zhruba 77 % z necelých 60 % v loňském roce.
• Míra nezaměstnanosti v Británii v tříměsíčním období do konce dubna činila 3,9 procenta, oznámil v úterý britský statistický úřad. To je překvapivé, analytici totiž čekali její vzestup. V květnu se ale počet zaměstnaných v důsledku pokračujících protikoronavirových opatření snížil, a to o 1,7 procenta. O podporu v nezaměstnanosti si pak zažádalo 529 000 lidí.
• Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu v květnu zůstalo na 0,6 %. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 %. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu EU ceny meziročně stouply o 0,5 % a meziměsíčně se nezměnily.
• Švýcarská ekonomika zažije kvůli opatřením souvisejícím s epidemií covid-19 nejhorší propad za desítky let. Jak uvedl švýcarský Státní úřad pro hospodářské záležitosti (SECO), hrubý domácí produkt (HDP) by mohl klesnout o 6,2 procenta.

• Důvěra investorů v německou ekonomiku za červen vzrostla, a to už třetí měsíc po sobě a více, než se čekalo. Ukázal to průzkum, jehož výsledky v úterý zveřejnil institut ZEW. Oslovení doufají, že pandemie způsobená koronavirem v létě skončí.

• Polská vláda nevylučuje bankrot státních aerolinek LOT, zasažených koronavirovou krizí podobně jako další letecké společnosti v Evropě i jinde ve světě. Bankrot by ale byl až krajním řešením, řekl v úterý rozhlasové stanici RMF FM místopředseda vlády Jacek Sasin.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v květnu zpomalilo na 0,5 % z dubnových 0,8 %. Oznámil to ve středu britský statistický úřad. Inflace se tak dostala na nejslabší úroveň za čtyři roky. Přispěla k tomu koronavirová krize, která zasáhla poptávku a způsobila prudký pokles cen ropy.
• Významný akcionář Lufthansy navýšil podíl ve společnosti o pět procentních bodů na 15 %.
  
• Největší evropská banka HSBC se vrátila k plánu zrušit 35 000 pracovních míst, který odložila po vypuknutí koronavirové krize. Vyplývá to z interního dokumentu, který je určen 235 000 zaměstnancům banky a do kterého nahlédla agentura Reuters.
• Švédská ekonomika letos kvůli koronavirové krizi výrazně klesne, povede si však lépe než ekonomiky v eurozóně. Uvedl to ve středu švédský Národní institut pro hospodářský výzkum (NIER), který zároveň předpověděl, že hrubý domácí produkt Švédska letos klesne o 5,4 procenta. V dubnu přitom institut počítal se sedmiprocentním propadem. Švédsko k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států.
• Roční míra inflace v Evropské unii v květnu činila 0,6 procenta, a snížila se tak z dubnové hodnoty 0,7 procenta. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. V České republice pak roční inflace klesla na 3,1 z dubnových 3,3 procenta, i tak ale patří k nejvyšším v unii. Květen byl měsícem, kdy se evropská ekonomika potýkala s dopady šíření koronaviru a s opatřeními proti jeho šíření.
• Investice do energetiky v Německu přispějí k ekonomickému oživení v Evropské unii i mimo ni. Uvedl to ve středu svaz německého energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW). Díky vládnímu stimulačnímu balíčku by podle něj mohlo do výroby energie, rozvodných sítí, nabíjení a vodíku do roku 2030 směřovat 320 miliard eur.
• Snížení daně z přidané hodnoty, které vstoupí v platnost 1. července letošního roku, je považováno za vrchol stimulačního balíčku federální vlády. Ve skutečnosti to ovlivní cenovou hladinu v celé Evropě. Hodně bude záležet na tom, jak se němečtí maloobchodníci, restaurátoři a řemeslníci rozhodnou.
• Německá vláda schválila dodatečný rozpočet k financování opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, v jehož rámci si hodlá půjčit dalších 62,5 miliardy eur. Celková hodnota nových půjček by tak měla v letošním roce dosáhnout rekordních 218,5 miliardy eur. Oznámilo to ve středu ministerstvo financí. Dodatečný rozpočet ještě musí odsouhlasit parlament.
• Italsko-americká automobilka Fiat Chrysler je blízko získání úvěru od italské vlády ve výši 6,3 miliardy eur. Jednalo by se o prozatím nejvyšší evropskou vládní pomoc automobilce od počátku pandemie. Transakce musí ještě být schválena ministrem financí Robertem Gualtierim.
• Státem podporovaným firmám ze zemí mimo Evropu mohou při podnikání či ve snaze o nákup evropských podniků nastat složitější časy. Evropská komise ve středu totiž zveřejnila zatím nezávazný návrh, který počítá s možností pokutovat cizí firmy, jež jsou proti konkurenci z Evropské unie zvýhodněny různými formami státní pomoci. Unijní exekutiva jim chce ztížit možnost získání kontroly nad evropskými společnostmi.
• Letecká společnost Air France chce dosáhnout toho, aby 8 300 zaměstnanců odešlo dohodou. Nechce totiž, aby propouštění vyvolalo ostrou politickou odezvu poté, co dostala od vlády záchranný balík. Informovala o tom ve středu agentura Bloomberg s odvoláním na obeznámené zdroje.
• Navrhované spojení americko-italské automobilky Fiat Chrysler Automobiles (FCA) a francouzské PSA může poškodit konkurenci na trhu s malými dodávkami ve 14 členských zemích Evropské unie včetně České republiky a také v Británii. Oznámila to ve středu Evropská komise a dodala, že zahájila čtyřměsíční vyšetřování dohody.
• Jeden z pěti Evropanů, který je kvůli pandemii na nucené dovolené nebo má zkrácenou pracovní dobu, může navzdory státním podpůrným programům práci ztratit. Vyplývá to z průzkumu ekonomů, který ve středu zveřejnila společnost Allianz. Podpůrných programů vlád, které kompenzují ušlou mzdu nebo zkrácenou pracovní dobu, využívá téměř pětina evropské pracovní síly. To je asi 45 milionů pracovních míst v pěti největších ekonomikách kontinentu.
• Britská centrální banka na červnovém měnověpolitickém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %. Objem programu skupování aktiv navýšila o sto miliard liber na 745 miliard liber.
• Britský maloobchodní řetězec Tesco prodává své aktivity v Polsku za 819 milionů zlotých. Společnost oznámila, že se tak bude moci více soustředit na své aktivity v České republice, Maďarsku a na Slovensku.
• Španělský gigant zaměřující se na výrobu čisté energie (Siemens Gamesa) oznámil, že ukončil smlouvu se současným výkonným ředitelem Markusem Tackem. Firma jej nahradí Andrease Nauenem, který doposud vedl příbřežní jednotku Siemensu. Změna ve vedení přichází ve vyzývavých časech pro Siemens Gamesu. Společnost očekává, že dopady koronavirové pandemie ve třetím čtvrtletí stlačí EBIT do červených čísel.
• Španělský realitní trh by v důsledku koronavirové krize mohl zažít druhý prudký pokles cen za posledních deset let. Podle agentury Bloomberg očekávají experti letos pokles o 6,5 až 15 procent.
• Evropská unie lituje odchodu Spojených států z jednání o digitální dani, v případě potřeby je nicméně připravena upravit zdanění digitálních služeb samostatně. Uvedl to dnes podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
• Polská ekonomika letos v důsledku koronavirové krize klesne maximálně o pět procent. Agentuře PAP to ve čtvrtek řekl polský ministr financí Tadeusz Koscinski. Předpověděl rovněž, že v příštím roce ekonomika vzroste o čtyři až pět procent.
• Česko ani jiné státy si nemohou vybírat, jak budou uplatňovat pravidla Evropské unie o střetu zájmů. Evropská komise zároveň musí zrychlit kontrolu dodržování těchto pravidel, aby vysoce postavení politici již nemohli těžit ze své pozice. Prohlásila to ve čtvrtek předsedkyně kontrolního výboru Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová, která spolu s dalšími členy výboru představila návrh rezoluce kritizující možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Plénum EP o ní bude hlasovat v pátek a podle Hohlmeierové má podporu většiny parlamentních skupin.
• Evropský parlament ve čtvrtek vyzval vyjednávače Evropské unie, aby neslevovali ze základních požadavků EU v rozhovorech o budoucích vztazích bloku s Británií. Europoslanci v doporučeních schválených výraznou většinou hlasů zdůraznili, že šéf unijního týmu Michel Barnier má bez ohledu na minimální pokrok po třech měsících debat stále jejich plnou důvěru.
• Akcie německé finanční společnosti Wirecard se dnes propadly o více než 60 procent v reakci na oznámení, že znovu odkládá zveřejnění výsledků hospodaření za loňský rok. Auditoři firmy EY odmítli podepsat loňské výsledky, protože nemohou potvrdit částku 1,9 miliardy eur, která se má nacházet na některých účtech. Částka představuje asi čtvrtinu rozvahy firmy, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: CNBC, MarketWatch