Evropské akcie v úterý smazaly ztráty z předešlého dne a dostaly se nejvýše za téměř dva týdny

Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 1,30 % na 367,40 bodu, britský index FTSE 100 se zvýšil o 1,21 % na 6 320,12 bodu, francouzský CAC 40 vzrostl o 1,39 % na 5 017,68 bodu a německý DAX si připsal zisk 2,13 % na 12 523,76 bodu.

Index STOXX Europe 600 se dostal nejvýše za téměř dva týdny. Z březnových minim, na která sestoupil kvůli obavám z hospodářských dopadů šíření koronaviru, posílil již o téměř 37 %.

STOXX Europe 600 (YTD), zdroj: Google

Evropské akcie se v úterý nesly na pozitivní vlně poté, co USA a Čína potvrdily, že jejich obchodní dohoda by měla stále platit. Dobře byly přijaty také informace o indexech nákupních manažerů v Německu, Francii, Británii i za celou eurozónu. PMI vzrostly více, než se čekalo, a ve Francii se indexy nákupních manažerů ve výrobním sektoru i ve službách dostaly přes 50 bodů, které oddělují pásmo poklesu aktivity od pásma jejího růstu.

V zorném poli investorů zůstává vývoj pandemie v USA a dalších zemích, kde roste počet nakažených. Už i v Německu došlo k opětovnému zavádění některých opatření.

Z jednotlivých titulů nejvíce posílily akcie firmy Wirecard (+18,82 %), která v posledních dnech odepsala desítky procent a jejíž skandál plní titulky finančních médií. Investoři patrně ocenili skutečnost, že bývalý šéf společnosti byl zadržen.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Slovenská vláda a tamní bankovní asociace se dohodly na zrušení zvláštní bankovní daně. Místo toho by banky měly vyčlenit určitou významnou sumu na poskytování úvěrů státu, společnostem i domácnostem. Memorandum bylo podepsáno v pondělí.
• Útlum ekonomické aktivity v Evropě výrazně polevil, ekonomiky se vezou na vlně optimismu. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky v úterý zveřejnila konzultační společnost IHS Markit.
• Slovenské ministerstvo financí zhoršilo výhled letošního vývoje ekonomiky Slovenska, kvůli dopadům pandemie nemoci covid-19 čeká téměř dvouciferný propad. Naopak na příští rok předpokládá ve srovnání s dubnovou prognózou silnější ekonomické oživení. Ministerstvo to v úterý uvedlo v nejnovějším výhledu vývoje hospodářství. S návratem ekonomiky na předkrizovou úroveň ministerstvo počítá až na konci roku 2022.
• Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se 17. července poprvé po pěti měsících osobně setkají v Bruselu, aby jednali o sedmiletém unijním rozpočtu a fondu obnovy ekonomik. Termín konání summitu zveřejnil v úterý na twitteru mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.
• Německá ekonomika letos kvůli opatřením spojeným s onemocněním covid-19 klesne o 6,5 procenta, odhaduje poradní ekonomický výbor vlády. Silný hospodářský útlum se ale může protáhnout za předpokladu, že se výrazně zvýší počet nových případů nákazy, uvedli v úterý poradci."Koronavirová pandemie zřejmě způsobí největší propad německé ekonomiky od založení spolkové republiky. Očekáváme ale, že hospodářství se v létě začne zotavovat," řekl šéf výboru Lars Feld.
• Maďarská centrální banka v úterý nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na 0,75 procenta. Zpráva poslala maďarský forint na nejnižší hodnotu k euru za poslední měsíc, protože analytici očekávali, že banka základní úrok nezmění. Jednodenní depozitní sazba zůstala na minus 0,05 procenta.
• V Německu zadrželi bývalého šéfa finanční společnosti Wirecard Marcuse Brauna. Vyšetřovatelé ho podezírají, že nadhodnocoval příjmy a lhal o skutečném stavu firmy, aby ji zatraktivnil před investory. Braun podle médií odpoledne stanul před soudem, který nařídil manažera propustit na kauci pět milionů eur. Minulý týden vyšel najevo skandál, když se zjistilo, že ve firmě chybí asi 1,9 miliardy eur.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, ČTK