Jeremy Siegel: Naděje na vyšší inflaci umírá poslední, ceny mohou rychle vyskočit o 15 %

Během první a druhé světové války vyjadřovali Američané patriotismus mnoha způsoby. Jedním z nich byl nákup válečných dluhopisů, jejichž propagaci zajišťoval na Wall Street během prvního konfliktu mimo jiné britský herec Charlie Chaplin.

Během první světové války americká veřejnost nakoupila válečné bondy za asi 2 miliardy dolarů, během druhé poté prostřednictvím dluhopisů "investovalo" do válečné mašinerie zhruba 85 milionů Američanů přes 185 miliard dolarů.

S velkým ozbrojeným konfliktem se v současnosti vyspělý svět naštěstí nepotýká, někteří ekonomové ovšem slovo válka používají v souvislosti s bojem proti nízké inflaci, slabému růstu ekonomiky a s příchodem koronaviru rovněž proti propadu ekonomiky do hluboké recese.

I nyní ekonomika Spojených států potřebuje masivní podporu a opět jsou v tom dluhopisy, jen je nekupují občané od vlády, ale Fed na trhu, zatímco lidé dostali mimořádné koronavirové příspěvky, které by měli ideálně utratit, aby přímo podpořili prodejce a poskytovatele služeb.

Vývoj bilance Fedu

Jedním z úkolů kvantitativního uvolňování je zvyšovat inflaci. Americká centrální banka však v minulých letech v této oblasti úspěchy neslavila, byť do ekonomiky prostřednictvím skupování dluhopisů nalila od roku 2008 již zhruba šest bilionů dolarů.

Od roku 1914 inflace v USA dosahovala v 12měsíčním horizontu více než 5 % v 22 % případů a více než 4 % v asi 30 % případů. Od roku 1983 byla ale meziroční inflace v 12měsíčním horizontu vyšší než 5 % jen v 4 % případů a vyšší než 4 % asi v 15 % případů, od roku 2000 pak byla vyšší než 5 % jen v jednom procentu případů a vyšší než 4 % pouze v 6 % případů.

Jeremy Siegel, profesor financí na Wharton School, nicméně tvrdí, že se to může brzy změnit. Siegel říká, že kroky vlády a centrální banky USA z posledních měsíců mohou tempo růstu cen v příštím roce vystřelit k 5 %. V několika příštích letech by podle něj spotřebitelské ceny ve Spojených státech mohly vzrůst kumulovaně o 15 %.

Jakkoli to může působit dramaticky, byl by takový vývoj pozitivní. Na trhu s dluhopisy by v důsledku toho došlo k "vymazání" asi tří bilionů dolarů dluhu vlády, přičemž by se zároveň USA zbavily hrozby deflace a ztracené dekády. A pokud by se jim podařilo zkrotit prvotní skokový růst cen, mohly by podle Siegela slavit návrat k inflačnímu normálu.

Inflace přijde. Ale co potom?

Zdroj: A Wealth of Common Sense