Co musíte ráno vědět (16. července)

1. Americké akcie ve středu zpevnily díky naději na vakcínu proti covidu-19 a firemním výsledkům

Akcie ve Spojených státech ve středu posílily. Pomohly jim slibné zprávy o vývoji vakcíny proti covidu-19 i výsledky hospodaření finančního domu Goldman Sachs. Index Dow vzrostl o 0,85 % na 26 870,10 bodu, širší S&P 500 se zvýšil o 0,91 % na 3 226,56 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite přidal 0,59 % na 10 550,49 bodu. Index volatility VIX klesl o 5,96 % na 27,76 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o asi dva bazické body na 0,633 %.

2. Evropské akcie se ve středu vrátily k růstu, podpořily je zprávy kolem vakcíny

Akcie na západoevropských trzích ve středu výrazně posílily díky dobrým zprávám týkajícím se vývoje vakcíny proti koronaviru. Rychlý růst počtu nových případů onemocnění covid-19 tak opět nebyl hlavním tématem dne. Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 1,76 % na 373,87 bodu, britský FTSE 100 vzrostl o 1,83 % na 6 292,65 bodu, francouzský CAC 40 se zvýšil o 2,03 % na 5 108,98 bodu a německý DAX skončil se ziskem 1,84 % na 12 930,98 bodu.

3. Pražská burza potřetí v týdnu změnila směr, ve středu vzrostla o 1,1 %

Pražská burza potřetí v tomto týdnu změnila směr a smazala část úterního poklesu. Index PX ve středu vzrostl o 1,1 % na 948,11 bodu. Z bankovních emisí Erste Group Bank stoupla o 2,84 % na 608 korun, MONETA Money Bank přidala 1,12 % na 54,20 Kč a Komerční banka si polepšila o 0,88 % na 574 Kč. Zdražily také cenné papíry pojišťovny VIG (+0,28 % na 540 korun).

4. Očekávané události

Ve čtvrtek nad ránem na sebe strhnou pozornost údaje o čínském HDP, průmyslové výrobě, investicích a maloobchodních tržbách. Sledovaná bude také inflace ve Francii, britská zaměstnanost a evropská obchodní bilance, odpoledne ale bude především ve znamení tiskové konference po zasedání guvernérů Evropské centrální banky. V USA vedle týdenních údajů z pracovního trhu budou investoři sledovat zejména maloobchodní tržby. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Inflace v Británii v červnu vzrostla, čekal se pokles

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v červnu nečekaně stouplo na 0,6 % z květnových 0,5 %, především kvůli dražším oděvům. Oznámil to ve středu britský statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali zpomalení růstu cen na 0,4 %.

6. Globální spotřebitelská důvěra ve druhém čtvrtletí rekordně klesla

Spotřebitelská důvěra ve druhém čtvrtletí celosvětově rekordně klesla. Může za to přetrvávající pandemie nemoci covid-19, která zhoršuje výhled zaměstnanosti a ohrožuje osobní finance. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila nezisková výzkumná skupina Conference Board.

7. Ukrajinský prezident navrhl nového šéfa centrální banky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl parlamentu schválit do čela centrální banky Kyryla Ševčenka, který byl posledních pět let šéfem státní Ukrgazbanky. Informovaly o tom ve středu tiskové agentury s odvoláním na parlamentní web. Nominace by se podle listu Ukrajinska pravda měla ve čtvrtek dostat na pořad příslušného výboru.

8. Slovensko prodloužilo poskytování pobídek na udržení zaměstnanosti

Slovenská vláda prodloužila poskytování příspěvků na udržení zaměstnanosti, které zavedla ve snaze zmírnit dopady pandemie nemoci covid-19 a které mělo skončit na konci července. Dosavadní čerpání pobídek zaostalo za očekáváním, zaměstnavatelé označili projekt za nedostatečný a žádali zvýšení dotací. Nezaměstnanost v zemi po propuknutí pandemie vystoupila na tříleté maximum.

9. Indie v červnu vykázala kvůli koronaviru poprvé po 18 letech obchodní přebytek

Indie vykázala v červnu poprvé po více než 18 letech přebytek zahraničního obchodu. Dovoz prudce klesl, protože pandemie nemoci covid-19 snížila domácí poptávku po ropě, zlatu a dalším zboží. Přebytek činil 790 milionů USD, uvedlo ve středu indické ministerstvo obchodu a průmyslu.

10. EK chce zakročit proti daňovým režimům výhodným pro velké firmy

Evropská komise ve středu představila plány postupu proti daňovým režimům považovaným za nepřiměřeně výhodné pro velké korporace. Podle agentury Reuters upozornila, že cílem je podpořit oživení evropské ekonomiky z koronavirové krize. Členské země Evropské unie se nyní snaží zvýšit své příjmy, aby mohly financovat opatření na podporu hospodářského růstu. Děje se tak v době rostoucí nelibosti veřejnosti ohledně toho, jak se velké podniky a bohatí jednotlivci vyhýbají placení daní.

BONUS

Trump tvrdí, že přiměl Londýn ukončit spolupráci s čínskou firmou Huawei

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že to byl on, kdo přivedl britského premiéra Borise Johnsona k vypovězení čínské firmy Huawei z budování sítí páté generace v Británii. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock Trumpovo tvrzení zpochybnil, zatímco Johnsonův mluvčí jako příčinu rozhodnutí Londýna označil americké sankce. Čína ohlásila, že po změně britského stanoviska je odhodlaná chránit své zájmy.

Johnsonova vláda v úterý zakázala využívat od příštího roku při výstavbě komunikačních sítí páté generace technologie firmy Huawei. Už použité komponenty musejí být do roku 2027 odstraněny. Londýn krok zdůvodnil pochybnostmi o bezpečnosti firmy a také americkými sankcemi proti ní, jejichž důsledkem by mohlo být narušení dodávek. Washington tvrdí, že technologie Huawei jsou bezpečnostní hrozbou, protože jsou využitelné ke špionáži.

"Přesvědčili jsme mnoho zemí, mnoho zemí, většinu z nich já, aby nevyužívaly Huawei, protože si myslíme, že představuje bezpečnostní riziko. Je to velké bezpečnostní riziko," řekl Trump při úterní tiskové konferenci v zahradě Bílého domu. "Mnohým zemím jsem to rozmluvil. Pokud se nepletu, zrovna dnes oznámila Británie, že to nebudou používat," pokračoval americký prezident.

Britský ministr Hancock v reakci prohlásil, že za britský krok "si mohou připisovat zásluhy mnozí, ale rozhodnutí bylo technické". "Všichni Donalda Trumpa známe, že?" dodal.

Mluvčí premiéra Johnsona ve své reakci zdůrazňoval efekt amerických sankcí oznámených v květnu, které prý nemají obdoby. "Příčinou změny britské pozice byl dopad sankcí Spojených států. V důsledku amerických sankcí je pro NCSC (Národní středisko kybernetické bezpečnosti) nemožné nadále garantovat bezpečnost vybavení od Huawei," citovala jej agentura Reuters.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing novinářům řekla, že Čína učiní všechna opatření k ochraně svých zájmů. Nejde jí prý však o odplatu, ale o spolupráci prospěšnou pro všechny. Dodala, že Peking s rozhodnutím Londýna zásadně nesouhlasí, a věc označila nikoli za záležitost národní bezpečnosti, ale za politizaci obchodních a technologických témat. Pochyby o britské schopnosti vytvářet poctivé podnikatelské prostředí vyjádřil už v úterý čínský velvyslanec v Británii.