Evropské akcie uzavřely týden nejprudším propadem za měsíc

Panevropský index STOXX Europe 600 ztratil 1,7 % na 367,29 bodu, britský FTSE 100 odepsal 1,41 % na 6 123,82 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 1,54 % na 4 956,43 bodu a německý DAX se snížil o 2,02 % na 12 838,06 bodu.

Peking v pátek ráno reagoval na středeční uzavření čínského konzulátu v Houstonu tím, že nařídil uzavřít americký konzulát ve městě Čcheng-tu. Vzájemné vztahy mezi Washingtonem a Pekingem jsou na bodu mrazu a podle komentátorů jsou nejhorší za posledních deset let. Akcie na celém světě, Evropu nevyjímaje, na tuto situaci reagují propady.

Trhům v průběhu dne nepomohla ani dobrá data. Nejprve překvapil vývoj maloobchodního prodeje ve Velké Británii, který se už téměř vrátil nad úrovně před zavedením restriktivních opatření. Analytici nicméně varují, že příklon k internetovému prodeji by mohl zabránit oživení ve tvaru písmene V, během kterého by prudký pokles vystřídal rychlé zotavení.

Příjemně překvapil rovněž růst ekonomické aktivity. PMI ve Francii, Německu i celé eurozóně se dostaly nad 50bodovou hranici oddělující pásmo poklesu aktivity od pásma jejího růstu. V rámci eurozóny se tak dokonce stalo poprvé od února minulého roku.

Na šestiměsíční maximum se dostala i podnikatelská aktivita v USA, ale ani to nakonec nestačilo k tomu, aby se na trhy vrátil optimismus.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 odepsal 1,45 %, FTSE 100 se snížil o 2,65 %, DAX ztratil 0,63 % a CAC 40 klesl o 2,26 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Evropský výrobce letecké techniky Airbus je ochoten platit vyšší úroky za úvěry, které mu na vývoj letadel A350 poskytly vlády Francie a Španělska. Firma to označuje za poslední krok, jenž má ukončit obchodní spor mezi Spojenými státy a Evropskou unií. V něm jde od roku 2004 o vzájemné obviňování u Světové obchodní organizace z nelegální podpory výrobců letadel Boeing a Airbus. Uvedla to v pátek agentura Reuters.
• Ekonomická aktivita v eurozóně se tento měsíc vrátila k růstu, který je silnější, než se čekalo. Ukázal to průzkum, jehož výsledky v pátek zveřejnila organizace IHS Markit. Aktivita byla na jaře v útlumu kvůli opatřením proti šíření nového koronaviru, což si vyžádalo rozsáhlá omezení. Poklesu aktivity se v červenci těsně vyhnulo i Německo.
• Vinařům v Itálii v posledních letech není přáno. Zatímco v roce 2019 se potýkali s nepřízní povodněmi, vlnami horka, suchem a bouřkami, letos čelí následkům koronavirové krize. Opatření proti šíření koronaviru prakticky zmrazilo poptávku restaurací a barů. Přestože se život pomalu vrací k normálu, pro italské vinaře nebude letošní rok vůbec jednoduchý.
• Platby z finanční pomoci unijním zemím, kterou pro ekonomiky zasažené šířením nového koronaviru schválili tento týden evropští lídři, začnou ve druhé polovině příštího roku. V rozhovoru, který byl v pátek zveřejněn v italském listě La Repubblica, to řekl evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni.
• Německý úřad pro finanční dozor (BaFin) čelí žalobě investorů, podle nichž regulátoři ignorovali známky problémů ve finanční společnosti Wirecard. Ty pak v letošním roce vyústily v kolaps podniku. Cílem žaloby je získat náhradu za škody, které investorům v souvislosti s pádem firmy vznikly.
• Ruská centrální banka v pátek snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na historické minimum 4,25 procenta. Snaží se tak pomoci ekonomice překonat negativní dopady koronavirové krize. Banka také předpověděla, že hrubý domácí produkt Ruska se v letošním roce sníží o 4,5 až 5,5 procenta. Upravila tak svou předchozí prognózu, která letošní pokles odhadovala na čtyři až šest procent.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Někdejší provozní ředitel zkrachovalé německé finanční společnosti Wirecard Jan Marsalek uprchl do Běloruska či do Ruska, informoval magazín Der Spiegel. Podle deníku Handelsblatt se nyní nachází u Moskvy pod dohledem ruské tajné služby. Místo pobytu zmizelého rakouského manažera bylo dosud předmětem spekulací, nejvíce se hovořilo o Mauritiu, Filipínách či jiné asijské zemi.
• Produkce aut v Česku klesla v první polovině letošního roku o 32,6 % na 503 615 vozů. Důvodem jsou opatření proti šíření nového koronaviru, uvedla v pondělí Česká asociace automobilového průmyslu (AIA). Jen v červnu klesla výroba o 17,1 % na 103 934 automobilů. Škoda auto, patřící do koncernu Volkswagen, si s 337 580 vozy vyrobenými v první polovině roku drží pozici nejsilnějšího hráče na trhu.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku rostla i v červnu a dosáhla úrovně 7,4 procenta. To je nejvíce za poslední tři roky. Vyplývá to z informací, které poskytlo Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, jež na Slovensku řídí úřady práce. Počet registrovaných nezaměstnaných v červnu na Slovensku vzrostl proti květnu o 5 330 na 203 586 osob.
• Britský maloobchodní řetězec Marks & Spencer (M&S) dnes oznámil, že jako součást restrukturalizace v Británii seškrtá 950 pracovních míst. Společnost již o věci vyjednává se zástupci zaměstnanců, nejprve se bude snažit dosáhnout odchodů po dohodě. Škrty se týkají jak lidí v ústředí firmy, tak pracovníků v obchodech.
• Největšími zahraničními vlastníky podle investovaného kapitálu do základního jmění českých firem jsou se 128,6 miliardy korun Nizozemci. Následuje Lucembursko s 107,7 miliardy korun a na třetím místě jsou Němci s 96 miliardami korun. Poprvé od roku 2016 tak Němci nejsou největšími zahraničními vlastníky českých firem z pohledu objemu investovaného kapitálu do základního jmění.
• Čína zvažuje odvetná opatření proti evropským výrobcům telekomunikačních zařízení Nokia a Ericsson v případě, že se Evropská unie připojí ke Spojeným státům a Británii a zakáže používání technologií čínské společnosti Huawei v telekomunikačních sítích páté generace (5G). Informoval o tom v pondělí list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
• Internetová aukční síň eBay prodá za 9,2 miliardy USD svou inzertní divizi norské skupině Adevinta. Vznikne tak největší světová firma zaměřená na internetovou inzerci. Adevinta vlastní značky jako Leboncoin, největší internetové inzertní stránky ve Francii, či brazilskou OLX a desítky dalších značek v Evropě, Americe a severní Africe.
• Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na začátku pátého dne bruselského summitu dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu unie. Oznámil to v úterý ráno předseda Evropské rady Charles Michel. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur. Tyto peníze, které zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise vypůjčí na finančních trzích.
• Švédský výrobce ovesného mléka a dalších výrobků rostlinného původu Oatly získal 200 milionů dolarů za prodej desetiprocentního podílu ve firmě. Hodnota podniku se tak vyšplhala na dvě miliardy dolarů.
• Ruský prezident Vladimir Putin v úterý svým výnosem stanovil národní cíle, kterých má Rusko dosáhnout do roku 2030. Oproti předchozímu výnosu mezi těmito cíli už nefiguruje přání, aby se Rusko stalo jednou z pěti největších světových ekonomik. Cíl snížit chudobu v zemi proti roku 2017 na polovinu přesunul z roku 2024 na rok 2030, upozornila ruská média.
• Evropská léková agentura v úterý oznámila, že první vakcínu proti covidu-19 by mohla schválit do konce letošního roku. Možné to má být díky vesměs pozitivním výsledkům dosavadních výzkumů.
• Maďarská centrální banka podle očekávání snížila na svém úterním zasedání už podruhé za poslední měsíc svou základní úrokovou sazbu. Ta klesne o 0,15 bodu na 0,6 procenta. Banka tak reaguje na očekávané vyšší ekonomické škody způsobené koronavirovou pandemií. Navzdory snížení je ale základní úrok v Maďarsku pořád nejvyšší ze všech zemí takzvané visegrádské čtyřky, kam patří ještě Česká republika, Polsko a Slovensko.
• Přední britská bankovní skupina Royal Bank of Scotland (RBS) po 300 letech mění název, od středy se jmenuje NatWest Group. Změnou, kterou banka oznámila už v únoru, si chce zlepšit image. Za globální finanční krize před více než deseti lety ji totiž musela zachraňovat britská vláda penězi daňových poplatníků. Skupina RBS zahrnuje mimo jiné divize RBS, NatWest a Ulster Bank. Ohlášená změna se týká názvu celé skupiny. Značka RBS bude sice zachována, používat se ale bude zejména ve Skotsku, uvedl finanční ústav.
• Prokurátoři ve Frankfurtu nad Mohanem prohledávají kanceláře italsko-americké automobilky Fiat Chrysler Automobiles (FCA) a dalších firem. Jde o součást mezinárodního vyšetřování, které se týká podezření z manipulace s výfukovými emisemi. Příslušný software k manipulaci se našel v motorech aut značek Fiat, Alfa Romeo, Jeep a Iveco, uvedla dnes agentura Reuters. První tři uvedené značky spadají pod FCA.
• Více než 200 tisíc obyvatel Brazílie požádalo britské soudce o možnost žalovat u soudů v Británii firmu BHP Group, největší těžařskou společnost na světě, kvůli protržení nádrže s toxickým odpadem z těžby železné rudy v Brazílii. Neštěstí se stalo před pěti lety a vyžádalo si několik mrtvých. Žalující teď chtějí odškodné celkem pět miliard liber. Osmidenní jednání začíná dnes..
• Německá prokuratura ve středu rozšířila vyšetřování účetního skandálu v německé finanční společnosti Wirecard a zadržela tři bývalé vedoucí pracovníky podniku. Podezřívá je z organizovaného podvodu, zpronevěry, falšování účetnictví a manipulace s akciovým trhem. Informovala o tom agentura Reuters.
• Francouzské úřady sdělily telekomunikačním operátorům plánujícím nákup zařízení čínské společnosti Huawei pro sítě páté generace (5G), že povolení pro tato zařízení nebude možné po jejich vypršení obnovit. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. Dodaly, že vzhledem k době platnosti povolení to v podstatě znamená postupné vyloučení Huawei z francouzských sítí 5G do roku 2028.
• Vyhlášení insolvence německého finančního zázraku jménem Wirecard a policejní vyšetřování jejích manažerů začíná mít dopad na křehkou vládní koalici V Německu. V té to dlouhodobě skřípe a političtí analytici si stále častěji kladou otázku, kolik toho sňatek z rozumu, jak se konzervativní unii CDU/CSU a SPD občas přezdívá, ještě vydrží.
• Nálada německých spotřebitelů se dál zlepšuje. Přispívá k tomu i dočasné snížení daně z přidané hodnoty, které je součástí kroků vlády proti dopadům koronavirové krize. Ukázal to průzkum, který ve čtvrtek zveřejnil institut GfK. Index nálady spotřebitelů na měsíc srpen se podle institutu zvýšil na -0,3 bodu z předchozích -9,4 bodu.
• Evropský parlament pohrozil, že neschválí unijní rozpočet a fond obnovy, na němž se lídři členských zemí dohodli na nedávném summitu v Bruselu. V přijaté rezoluci vyjádřil EP nesouhlas zejména s chystanými škrty ve výdajích na výzkum, zdravotnictví či na ochranu klimatu, informovaly agentury AFP a DPA. Europoslanci hlasovali v rozporu s naléháním předsedy Evropské rady Charlese Michela i šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, kteří dohodu premiérů a prezidentů označili za historický krok vpřed pro unii či za stěžejní okamžik evropských dějin.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně se v červenci překvapivě snížila po předchozích dvou měsících růstu. Vyplývá to z údajů Evropské komise. Index spotřebitelské důvěry v eurozóně se snížil na -15 bodů z -14,7 bodu v červnu. Analytici přitom očekávali vzestup indexu na -12 bodů.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Francouzské automobilce Renault klesl v první polovině letošního roku prodej aut o 34,9 procenta na téměř 1,26 milionu. Příčinou jsou opatření proti šíření nového koronaviru. V červnu však již firma podle dnešního prohlášení viděla známky oživení a prudce stoupl prodej jejího elektrického modelu ZOE.
• Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni meziročně zvýšila zisk na šestinásobných 366 milionů korun proti předloňským 61,6 milionu Kč. Společnost to uvádí ve své výroční zprávě. Čistý obrat společnosti meziročně stoupl o 2,5 procenta a přesáhl osm miliard Kč. Firma loni koupila výrobce balených vod Toma od Karlovarských minerálních vod (KMV). Letos generální ředitelka firmy Marie Anargyrou-Nikolić očekává kvůli koronaviru pokles tržeb za první pololetí.
• Švýcarská soukromá banka a správce aktiv bohatých klientů Julius Baer vykázala v prvním pololetí letošního roku rekordní zisk 491 milionů švýcarských franků (12,2 miliardy Kč). Ve srovnání se stejným obdobím loni zisk stoupl o 43 procent díky vysoké obchodní aktivitě klientů v době pandemie, která vykompenzovala i pokles úvěrů a negativní vliv poklesu úrokových sazeb v USA. Vyplývá to z pondělního prohlášení banky.
• Epidemie covidu-19 udělala z nemocničních lůžek Linetu, spoluzaloženého Zbyňkem Frolíkem, natolik žádané zboží, že se tržby společnosti za první fiskální čtvrtletí (od dubna do června) vyhouply na bezprecedentních 91 milionů eur.
  
• Největší švýcarské bance UBS klesl v druhém čtvrtletí meziročně čistý zisk o 11 procent na 1,23 miliardy dolarů. Ani zvýšená obchodní aktivita nevyrovnala propad v retailovém a korporátním bankovnictví, který způsobila koronavirová krize. Výsledek i tak překonal odhad analytiků.
• Švédský výrobce osobních automobilů Volvo Cars se v prvním pololetí propadl do ztráty. Pandemie nemoci covid-19 totiž dočasně zavřela výrobní závody, narušila dodavatelské řetězce a snížila poptávku po autech. Provozní ztráta za leden až červen činila 989 milionů švédských korun (2,6 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 5,52 miliardy SEK ve stejném období loni. Ve druhé polovině roku ale společnost očekává oživení.
• Německá automobilka Daimler byla ve druhém čtvrtletí tvrdě zasažena koronavirovou krizí. Prodeje klesly téměř o třetinu, vyčíslená ztráta činí dvě miliardy EUR.
• Švýcarskou zajišťovnu Swiss Re v pololetí výrazně poškodil koronavirus. Ve středu večer vykázala čistou ztrátu 1,1 miliardy dolarů. Bez započtení koronavirových škod a rezerv by nicméně byla v zisku jako konkurenční mnichovská Munich Re.
• Provozní zisk švédské stavební společnosti Skanska se ve druhém čtvrtletí kvůli koronavirové krizi meziročně snížil o 69 % na 845 milionů švédských korun (2,2 miliardy Kč). Skanska už v dubnu varovala, že opatření proti šíření koronaviru budou mít po určitou dobu negativní vliv na její zisky.

Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch, ČTK

Aktualita pro rok 2026