Vysoké výdaje ničí ekonomiku
Optimální kompromis? Snižujme výdaje a daně srazme a držme dole. A bude prosperující soukromý sektor i vyrovnané rozpočty.
Každý, kdo se zajímá o šerm, dostane začátkem výuky jednu radu: "Buďte nepředvídatelní. Buďte neustále v pohybu. Žádný pravidelný rytmus, aby soupeř nemohl odhadnout vaše úmysly. Útočte nečekaně, využijte momentu překvapení."
Každý, kdo hodnotí ekonomické výsledky vlády, musí konstatovat: Ano, zdatní šermíři. Soupeř, česká ekonomika, prohrává. V polovině října podnikatelé ještě nevěděli, jakou daň z přidané hodnoty budou platit příští rok.
Řadu měsíců již ekonomové probírají, proč si vlastně česká ekonomika nevede právě skvěle. Podle odhadů časopisu The Economist má česká ekonomika letos poklesnout o 0,3 %. To je nejhorší výsledek v celém regionu střední Evropy, od Švýcarska po Polsko.
Mistři světa ve stresu
Proč? Vysvětlením je nálada veřejnosti. Spotřebitelé i podnikatelé jsou ostražití jako kolonie surikat ohrožená hyenou. "Mám investovat do rozšíření výroby? Ale nemám tušení, jaké budou daně, a vůbec netuším, jestli mi vyjde podnikatelský plán!" – "Mám si koupit nové auto? Ale co když přijdu o práci a budu ho muset prodat pod cenou?" – "Mám si vzít hypotéku na dům? Ale co když mi vláda napaří takovou daň z nemovitosti, že nebudu mít na živobytí?" Není doba pro dramatické manévry.
Základním předpokladem zdravé ekonomiky je předvídatelnost chování institucí. Hospodářský cyklus je sám o sobě dost nevyzpytatelný. V dobách zvýšené nejistoty by lidé měli mít alespoň oporu ve vědomí, že stát nebude provádět dramatické manévry v oblasti daní a regulací. Ale co se děje v praxi? Vláda kvedlá daňovými sazbami jako nezkušený jezdec řadicí pákou na Rallye Šumava. (Ve skutečnosti se nezkušený jezdec nemůže dostat na podobnou soutěž vzhledem k limitům na výkonnostní třídy.)
Nízké příjmy? Ne, vysoké výdaje!
Toto kvedlání nijak nepomáhá plynulosti ekonomického vývoje. Co by vláda měla dělat ohledně daní? Nic. Nechat sazby beze změny až do příštích voleb. Nanejvýše se pokorně omluvit za škody způsobené svojí zbrklostí a slíbit, že podobné prohřešky se už nebudou opakovat. Daně vskutku nejsou řadicí páka.
Ale co vládní závazek snížit schodek státního rozpočtu pod 3 % HDP do roku 2013? Je rozumné jej obětovat? Odpovězme nejprve nepřímo, slovy ministra financí: "Každý den se setkávám s argumentem o nevhodnosti zvyšování daní v době krize. Musíme se však podívat pravdě do tváře. Nenacházíme se totiž v době běžného cyklického výkyvu ekonomiky, ale v době strukturální krize nevídaných rozměrů. Desítky let vlády v Evropě přifukovaly životní úroveň na dluh a domácnosti se závazků nebály. Růst na dluh však není možný donekonečna."
Ministr má plnou pravdu ohledně strukturální krize nebývalých rozměrů. Má částečnou pravdu, pokud jde o její příčiny. Abychom věděli celou pravdu, musíme odpovědět na doplňující otázku: Proč se vlády zadlužovaly?
