Repete: Nová hypotéční bublina v Evropě roste na Islandu
Islandští zákonodárci hledají způsob jak zabránit nafouknutí další spekulativní bubliny. Zahraniční investoři jsou vlivem kapitálových regulací hnáni k tomu, aby investovali prostředky například i do islandských aktiv. Nejatraktivnější je pro ně nemovitostní trh.
Ceny bydlení na Islandu stouply od dubna 2010 o 17 % a jsou podle tamního statistického úřadu jen 1,7 % pod předkrizovým maximem z března 2008. Příčiny boomu lze hledat v měnových restrikcích, které byly na zahraniční investory uvaleny v roce 2008, aby vláda zabránila kolapsu islandské koruny po bankrotu tamní největší banky.
Přestože regulace pomohly zažehnat odliv kapitálu a stimulovat oživení, jak se domnívá MMF nebo například laureát Nobelovy ceny Paul Krugman, zanechaly za sebou 8 miliard islandských korun v rukou zahraničních investorů, které mohou plynout jedině do islandských aktiv. Riziko, že Island nafoukne další bublinu, stoupá, a to jen čtyři roky poté, co bankovní odvětví dostalo ekonomiku do nejhorší recese od druhé světové války.
Lze bublině zabránit další regulací?
Vláda nyní přemýšlí, jak by mohla napravit vzniklé nerovnováhy. Zvažuje, zda má schválit zákon omezující investiční možnosti zahraničních investorů. Finanční prostředky by pak nebylo možné pumpovat do nemovitostního trhu.
Kapitálové regulace a rozhodnutí nechat banky zbankrotovat pomohly nastartovat ekonomické oživení po krizi, která vyvolala recesi trvající do prvního čtvrtletí 2010. Podle odhadů islandské centrální banky by letos měl HDP Islandu růst o 3,1 % a v příštím roce o 2,2 %. Islandská koruna ztratila v říjnu 2008 proti euru 80 % své hodnoty a Island byl nucen žádat MMF o záchranný balík, aby se vyhnul státnímu bankrotu.
Velké ratingové agentury ale varují, že právě kapitálové regulace představují největší hrozbu pro islandské oživení. Centrální banka odhaduje, že zůstanou účinné do roku 2015. Potvrzují to i výroky finanční ministryně Katrin Juliusdóttirové, která prohlásila, že Island zachová měnovou regulaci, dokud země nevstoupí do eurozóny. Přístupové rozhovory, které započaly v roce 2010, ještě zdaleka nejsou u konce.
"Kapitálové regulace vytvořily abnormální situaci a navozují dojem lepšího stavu ekonomiky, než odpovídá skutečnosti. Vznikl umělý svět islandské koruny, která není reálnou měnou," říká Sigríður Ingibjörg Ingadóttirová, šéfka parlamentního sociálního výboru. "Tlačíme islandskou korunu nahoru zákony, které ji chrání."
Zahraniční investoři pumpují islandské koruny hlavně na nemovitostní trh, což nafukuje ceny. Podle Registers Iceland stál průměrný dům 34,2 milionu islandských korun (zhruba 212 tisíc eur). Prodeje nemovitostí vzrostly za uplynulý rok o 88 %.
Hypotéční dluhopisy (zástavní listy) byly také oblíbeným cílem pro zahraniční investory, protože význam ostatních trhů aktiv je ve vztahu k 7,9miliardovému islandskému hypotéčnímu odvětví zanedbatelný.
Hrozí pád islandské státní hypotéční instituce?
Zahraniční investoři investují do bondů vydávaných státním hypotéčním poskytovatelem Housing Finance Fund (HFF), který dnes ovládá 60 % islandského hypotéčního trhu. HFF však nyní bojuje o přežití, protože komerční banky rozšiřují svou produktovou řadu ve snaze získat větší tržní podíl. HFF musí podle zákona poskytovat hypotéky navázané na cenovou hladinu (index CPI), ale když inflace překročí 4 %, jeho klienti se přesouvají do komerčních bank nabízejících klasické - levnější - hypotéky. Bankrot tohoto státem krytého hypotéčního poskytovatele by pro islandskou vládu znamenal povinnost plnění záruk.
Od doby bankovní krize, kdy zkrachovaly islandské největší banky, se politici snaží reformovat finanční trh. Navrhované legislativní změny zahrnují vytvoření "čínské zdi" mezi komerčním a investičním bankovnictvím.
Kapitálové regulace ztěžují HFF život. Restrikce drží nízko výnosy z bondů, což Islanďanům pomáhá získávat levné úvěry od komerčních bank a splácet předem hypotéky od HFF. Státní poskytovatel hypoték ale nemá stejnou možnost předplácení směrem ke svým věřitelům, což vytváří mezeru v jeho cash-flow.
Otázkou zůstává, zda islandská vláda bude chtít zachraňovat HFF i za cenu přenesení nákladů do daňového nebo penzijního systému. Není zatím jasné, jaká generace Islanďanů by záchranu zaplatila.
Zdroj: Bloomberg
