Evropské akcie v pátek posílily, za celý týden ale ztratily více než procento

Akcie na západoevropských trzích v pátek posílily, když je do zelených čísel táhly dobré firemní výsledky. V týdenním hodnocení si však index STOXX Europe 600 největší týdenní ztrátu za poslední měsíc.
Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek vzrostl o 0,62 % na 362,50 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 1,29 % na 5 860,28 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 1,20 % na 4 909,64 bodu a německý DAX posílil o 0,82 % na 12 645,75 bodu.
Díky dobrým výsledkům banky Barclays (+6,96 %) se dařilo celému bankovnímu sektoru, který má nakročeno k nejlepšímu měsíčnímu výsledku letošního roku. Dařilo se také automobilkám a producentům ropy a zemního plynu.
"Lepší než očekávané výsledky Barclays vyvolaly obnovený zájem o bankovní akcie, z nichž většina se obchoduje se slevou, takže o ně budou mít zájem zejména hodnotoví investoři," uvedl Russ Mould ze společnosti AJ Bell.
Makrodata na jedné straně ukazují na utlumení ekonomické aktivity v eurozóně a propad aktivity v německém sektoru služeb, ale také rychlejší růst v německém výrobním sektoru. "V tuto chvíli jsou ve hře opačné síly. Celosvětově máme dva hlavní zdroje růstu, USA a Čínu, které se stále zotavují, takže část evropského trhu bude stále těžit z růstu mimo Evropu. Ale na domácí trh, který je ovlivňován mobilitou a restriktivními opatřeními, má negativní vliv druhá vlna pandemie," míní Emmanuel Cau z Barclays.
Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 klesl o 1,36 %, FTSE 100 se snížil o 1 %, DAX oslabil o 2,04 % a CAC 40 klesl o 0,93 %.
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Růst podnikatelské aktivity v eurozóně se v říjnu podle předběžného kompozitního indexu nákupních manažerů od společnosti IHS Markit zastavil. Ukazatel se snížil z 50,4 bodu na 49,4 bodu, a přešel tak do pásma kontrakce. Čekal se ovšem ještě mírně výraznější pokles. Předělem mezi pásmem růstu a poklesu podnikatelské aktivity je úroveň 50 bodů. Analytici čekali, že se kompozitní PMI sníží na 49,3 bodu.
- Řetězec restaurací s rychlým občerstvením KFC vytvoří ještě do konce letošního roku ve svých 965 restauracích v Británii zhruba 5 400 pracovních míst. Je to jedna z mála dobrých zpráv pro britský trh práce v době, kdy je míra nezaměstnanosti v zemi kvůli pandemii nemoci covid-19 nejvyšší za více než tři roky a očekává se, že v dalších měsících poroste kvůli ukončení vládního programu na ochranu pracovních míst.
- Německá automobilka Volkswagen v pátek ve svém závodě na Slovensku zahájila výrobu sportovně-užitkového vozu (SUV) Škoda Karoq. Výroba nového modelu zajistí práci pro 500 zaměstnanců, sdělil bratislavský závod. Ten vypomáhá s montáží modelu Karoq z kapacitních důvodů.
- Britské podniky mohly z veřejných financí neprávem získat až 3,9 miliardy liber na podporu zaměstnanosti v době krize. Podle Národního kontrolního úřadu (NAO) přijímali někteří zaměstnavatelé peníze na platy zaměstnanců, kteří byli za celostátní karantény na nucené dovolené, zároveň ale lidem nařizovali, aby dál chodili do práce. Částka představuje asi desetinu celkového objemu peněz, kterými systém disponoval.
- Americký prodejce oděvů Gap zvažuje, že zavře všechny své prodejny v Británii, Francii, Irsku a Itálii. Prodej mu už několik let klesá a velkou ránu mu letos zasadilo rozhodnutí úřadů zavřít kvůli pandemii obchody. Firma, která letos vstupuje na český trh a na evropském kontinentě provozuje 129 značkových prodejen, v pátek podle serveru BBC uvedla, že zvažuje přechod na franšízový model.
Výsledková sezóna
- Německý automobilový koncern Daimler zvýšil ve třetím čtvrtletí meziročně čistý zisk o 19 % na 2,05 miliardy eur. Divizi Mercedes-Benz stoupla marže díky růstu čínské poptávky po luxusních vozech. Firma z německého Stuttgartu v pátek také uvedla, že očekává zisk před úroky a zdaněním (EBIT) za celý rok na stejné úrovni jako loni, ale zopakovala, že odbyt a tržby budou výrazně nižší.
- Největší evropský výrobce domácích spotřebičů, švédská společnost Electrolux, ve třetím čtvrtletí ztrojnásobil provozní zisk na rekordních 3,22 miliardy švédských korun (8,5 miliardy Kč). Poptávka se podle pátečního sdělení firmy zotavila po jarním útlumu, za kterým stála opatření proti šíření nového koronaviru. K růstu prodeje nových ledniček nebo praček nyní přispívá i to, že lidé v důsledku pandemie tráví více času doma.
- Tržby francouzské automobilky Renault se ve třetím čtvrtletí meziročně snížily o osm procent na 10,4 miliardy eur. Pokles ale výrazně zpomalil z 35 procent v prvním pololetí, kdy automobilový trh citelně zasáhla koronavirová krize, uvedla v pátek agentura Reuters. Akcie podniku si po zveřejnění výsledků připisovaly až 2,5 procenta, později ale o část zisků přišly.
Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích
- Irská Komise na ochranu dat (DPC) začala vyšetřovat službu Instagram, a to kvůli podezření, že aplikace porušuje zákon na ochranu osobních údajů (GDPR). Konkrétně jde o data dětí a mladistvých, kteří platformu používají, uvedl server The Telegraph. Instagram je součástí americké internetové společnosti Facebook, a pokud regulační orgány zjistí, že firma porušila zákon, mohou jí uložit vysokou pokutu. Ta může přesáhnout i 20 milionů eur.
- Evropská unie musí urychleně rozdělit peníze z fondu obnovy v objemu 750 miliard eur, který má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření koronaviru. V rozhovoru s francouzským listem Le Monde to řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Varovala také před negativními dopady druhé vlny koronaviru na hospodářské oživení.
- Eurozóna: Stavební výroba v srpnu meziročně klesla o 0,9 % (červenec: -3,4 %), meziměsíčně se zvýšila o 2,6 % (červenec: +0,3 %).
- Technické potíže burzovního operátora Euronext v pondělí vedly k přerušení obchodování na některých evropských burzách, včetně akciových trhů v Paříži, Amsterodamu a Lisabonu. Firma uvedla, že na odstranění problému pracuje.
- Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia získal od amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zakázku na výstavbu první sítě pro bezdrátovou komunikaci na Měsíci. Půjde o síť čtvrté generace (4G), kterou bude možné modernizovat na 5G.
- Evropská unie chce s Británií uzavřít dohodu o budoucích vztazích a bude do poslední minuty pracovat na tom, aby se ji podařilo vyjednat. Řekl to v pondělí místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Také britský ministr Robert Jenrick připustil, že stále existuje šance obchodní dohodu uzavřít. Kritiku postupu premiéra Borise Johnsona v brexitových jednáních vyjádřili nejvyšší představitelé anglikánských církví ve Spojeném království.
- Míra nezaměstnanosti na Slovensku v září druhý měsíc po sobě klesla, zůstává ale vyšší než před vypuknutím koronavirové krize. Novinářům to v pondělí řekl ministr sociálních věcí Milan Krajniak. Bratislava zavedla různé příspěvky na udržení zaměstnanosti, které pak ještě zvýšila. V září nezaměstnanost dosáhla 7,43 procenta proti 7,6 procenta v srpnu.
- Britská regionální letecká společnost Flybe, která v březnu zkrachovala, bude příští rok patrně znovu létat. Informoval o tom v pondělí insolvenční správce EY, který souhlasil s prodejem zbylého majetku aerolinek společnosti Thyme Opco. Podle nového majitele začne letecká společnost v menším rozsahu než dříve. Hodnota transakce nebyla zveřejněna, schválit ji musí ještě regulační úřady.
- Britský ministr Michael Gove v pondělí přivítal slova hlavního vyjednavače Evropské unie Michela Barniera o ochotě sedmadvacítky vystupňovat tento týden jednání o budoucím partnerství. Klíčový spolupracovník britského premiéra Borise Johnsona hovořil o konstruktivním kroku a optimismu. Předtím však prohlásil, že rozhovory může oživit jen změna přístupu ze strany evropského bloku a že kýžená dohoda za současného stavu před koncem přechodného období brexitu uzavřena nebude.
- Německo: Index cen výrobců v září meziročně klesl o 1 % (odhad: -1,4 %, srpen: -1,2 %), meziměsíčně stoupl o 0,4 % (odhad: -0,1 %, srpen: 0 %).
- Eurozóna: Běžný účet v srpnu skončil s přebytkem 21,8 miliardy eur (červenec: +25,8 miliardy eur). Po očištění o sezónní vlivy dosáhl přebytek 19,94 miliardy eur (červenec: 16,95 miliardy eur).
- Vydavatelé platebních karet Visa a Mastercard čelí v Británii obvinění, že v době koronavirové krize těží z výběru až příliš vysokých poplatků. Podle britských maloobchodních sdružení se tyto poplatky za poslední dva roky téměř zdvojnásobily.
- Švédsko zakázalo používat v mobilních sítích páté generace (5G) telekomunikační zařízení čínských společností Huawei a ZTE. Oznámil to v úterý vládní úřad PTS, který působí jako regulátor poštovních a telekomunikačních služeb. Rozhodnutí padlo na základě konzultací se švédskou armádou a bezpečnostní službou. Podle expertů ale hrozí, že výstavba sítí 5G se může kvůli tomu zpomalit.
Evropská unie získá 17 miliard eur z prvního kola nabídky sociálních dluhopisů z programu SURE, jehož cílem je podpořit zaměstnanost v mimořádných situacích, jako je nyní pandemie způsobená šířením koronaviru. Zájem byl obrovský, investoři nabídli rekordních více než 233 miliard eur.
- Slovensko bude zvyšovat minimální mzdu pomaleji, než předpokládá stávající zákon, který ještě loni a před propuknutím koronavirové krize prosadila bývalá vláda. Na návrh současného kabinetu premiéra Igora Matoviče o tom v úterý rozhodl parlament.
- Růst spotřebitelských cen v Británii v září zrychlil v souladu s očekáváním na 0,5 % z 0,2 % v srpnu. Proti srpnu ceny v září stouply o 0,4 %, čekalo se jejich 0,5% zvýšení po 0,4% poklesu v srpnu. Jádrová inflace dosáhla podle očekávání tempa 1,3 %, v srpnu byla na úrovni 0,9 %.
- Britská vláda si v prvním fiskálním pololetí kvůli pandemii způsobené šířením koronaviru půjčila rekordních 208,5 miliardy liber. Veřejný dluh tak dosáhl 2,06 bilionu liber, což bylo 103,5 % hrubého domácího produktu. To představuje nejvyšší podíl dluhu na výkonu ekonomiky od roku 1960.
- Spojené království: DCLG index cen domů v srpnu meziročně vzrostl o 2,5 % (odhad: +2,6 %, červenec: +2,1 %).
- Evropská unie je připravena přikročit k novým opatřením na podporu svých členských států, pokud si to vyžádají dopady nové vlny koronaviru na jejich ekonomiky. Uvedl to místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis v rozhovoru s italským deníkem La Stampa.
- Švédsko by mělo zaujmout objektivní postoj a změnit rozhodnutí o vyloučení čínských firem Huawei a ZTE z budování mobilních sítí páté generace (5G), aby tak zabránilo negativním dopadům na švédské podniky. Řekl to ve středu mluvčí čínského ministerstva zahraničí. O zákazu používat v sítích 5G telekomunikační zařízení obou čínských firem v úterý informoval švédský úřad PTS, který působí jako regulátor poštovních a telekomunikačních služeb.
- Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová zahájila veřejné "naslouchací" turné, v rámci kterého se mají poprvé vyjádřit ke strategii banky občané. Lagardeová usiluje o úpravu strategie banky a o to, aby byla lépe schopná reagovat na sociální problémy. Zapojení společnosti je v kontrastu s tradicemi hluboce technokratické instituce, která se své činnosti zaměřuje primárně na banky a finanční trhy a jen relativně málo času věnuje běžným lidem, napsala agentura Reuters.
- Spotřebitelská důvěra v Německu klesla kvůli druhé vlně koronaviru více, než se čekalo. Množící se případy nákazy přiměly Němce otevírat peněženky s větším rozmyslem, mnozí se obávají infekce nebo dopadů krize na svou životní úroveň. Vyplývá to z údajů institutu GfK.
- Více než polovina malých a středně velkých podniků v Evropě má obavy, zda příštích 12 měsíců přežije. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnila poradenská společnost McKinsey. Průzkum se konal v srpnu, tedy ještě před nynějším vzestupem počtu nových případů nákazy koronavirem, který nutí evropské vlády zavádět nová restriktivní opatření. Malé a středně velké podniky se definují jako firmy s maximálně 250 zaměstnanci. V Evropě vytvářejí kolem dvou třetin pracovních míst.
- Německý internetový prodejce módy About You chystá vstup na burzu. Doufá, že oceněním akcií dosáhne tržní hodnoty nejméně tři miliardy eur. Na svém webu o tom s odkazem na zdroje obeznámené se situací informuje časopis Manager Magazin. Firma by se tak připojila ke svému největšímu rivalovi Zalando, který stejný krok podnikl už v roce 2014.
- Společnost International Airlines Group (IAG), která vlastní největší britské aerolinky British Airways a další letecké firmy, ve třetím čtvrtletí podle předběžných výsledků vykázala kvůli dopadům koronaviru provozní ztrátu 1,3 miliardy eur. O rok dříve ještě hospodařila se ziskem, který činil 1,4 miliardy eur.
- Polská placená televize Canal+ Polska chystá vstup na varšavskou burzu. Uvedla to ve čtvrtek agentura Reuters. Podíl ve firmě vlastní i bývalý americký majitel české společnosti UPC, firma Liberty Global. Ta chce svůj podíl v polském podniku prodat.
- Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas se chystá prodat svou dceřinou americkou značku Reebok. Na svém webu to bez uvedení zdrojů píše časopis Manager Magazin. Adidas firmu Reebok koupil v roce 2005, aby lépe konkuroval jedničce na trhu, americké firmě Nike.
- Největší ruský producent zlata, společnost Polyus, zveřejnil nový odhad rezerv ve svém ložisku Suchoj Log na Sibiři, který z něj dělá největší světové naleziště zlata podle prokázaných rezerv. Doposud byl největším nalezištěm projekt KSM firmy Seabridge Gold v Kanadě, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters. Rezervy ložiska Suchoj Log tvoří více než čtvrtinu rezerv zlata v Rusku.
Výsledková sezóna v uplynulém týdnu
- Nizozemský výrobce elektroniky a lékařské techniky Philips ve třetím čtvrtletí překvapivě zvýšil zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITA) o 32 % na 769 milionů eur. Vlivem pandemie covidu-19 se totiž zvýšila poptávka zejména po lékařském vybavení. Výsledek překonal očekávání, akcie firmy po poledni na amsterodamské burze přidávaly přes tři procenta.
- Největší švýcarská banka UBS v letošním třetím čtvrtletí meziročně zdvojnásobila čistý zisk na 2,1 miliardy dolarů. Oznámila to v úterý firma. UBS těžila z vysokého objemu obchodování na globálních finančních trzích, který jí pomohl dosáhnout dobrých výsledků v oblasti investičního bankovnictví a správy majetku.
- Švýcarsko-americký výrobce vnějších počítačových zařízení Logitech International ve druhém finančním čtvrtletí prudce zvýšil tržby i zisk. Poptávku po jeho výrobcích podpořila pandemie covidu-19, která vedla k rozmachu práce z domova. Akcie podniku v reakci na zveřejněné výsledky vzrostly o více než 18 % a jejich cena se dostala na rekord.
- Švédská společnost Husqvarna, která je největším výrobcem motorové zahradní techniky na světě, ve třetím čtvrtletí více než zdvojnásobila provozní zisk na rekordních 997 milionů švédských korun (2,6 miliardy Kč). Firma těžila zejména z toho, že lidé kvůli pandemii tráví více času doma. Husqvarna v úterý rovněž oznámila, že v důsledku snižování nákladů a zvyšování automatizace zruší kolem 350 pracovních míst ve výrobě benzinových zařízení. To odpovídá zhruba třem procentům její celkové pracovní síly.
- Vývojář antivirového softwaru Avast ve středu ráno zveřejnil vybrané provozní ukazatele za letošní třetí čtvrtletí. Tržby společnosti vzrostly meziročně o 2,6 % na 226 milionů USD. Organický růst dosáhl 8,6 %, ten byl ovšem kompenzován zejména efektem uzavření divize Jumpshot na začátku roku a nepříznivými vlivy změn měnových kurzů. Provozní zisk EBITDA činil 126 milionů USD (meziročně +3,4 %), když se společnosti podařilo zvýšit EBITDA marži o půl procentního bodu na 55,8 %.
- Švédský výrobce telekomunikačních zařízení Ericsson ve třetím čtvrtletí hospodařil s čistým ziskem 5,6 miliardy švédských korun (14,7 miliardy Kč) po ztrátě 6,9 miliardy švédských korun před rokem. Firma ve středu uvedla, že těžila zejména z budování mobilních sítí páté generace (5G) v Číně a ze silné poptávky ve Spojených státech. Akcie podniku si po zveřejnění výsledků připisovaly až devět procent a jejich cena se dostala na pětileté maximum.
Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters