Do čeho teď investovat?
Jak zhodnotit volné peníze? Mám je uložit na termínovaný vklad? Vyplatí se koupit akcie, nebo raději dluhopisy? A co zlato, komodity nebo nemovitost? Vše záleží na délce investičního horizontu a schopnosti ustát krátkodobé poklesy.
Lidé se na mě často obracejí s jednoduchou otázkou: "Kam investovat volné peníze?" Místo jednoduché odpovědi zpravidla následuje hodinový rozhovor o tom, jaké jsou možnosti a že vše se odvíjí od nastavení správné investiční strategie. Asi nikoho nepřekvapí, že jiné instrumenty volíme, když chceme investovat na krátký čas, a jiné, když si můžeme dovolit nechat investici pracovat dlouho. Stejně tak portfolio konzervativního investora bude vypadat značně odlišně od portfolia dynamického investora, a to i v případě, že mají shodný investiční horizont.
Než tedy půjdete své investiční záměry konzultovat s poradcem nebo bankéřem, promyslete si pečlivě své investiční cíle. Každý investiční poradce se vás bude ptát, na jak dlouho chcete peníze investovat, jakého výnosu chcete dosáhnout, jaký je váš postoj k riziku, jaké máte zkušenosti s investováním a kolik času jste ochotní správě svých investic věnovat.
Krátkodobý investiční horizont
Nyní se můžeme podívat, jaké investice zvolit podle rizikového profilu investora a podle délky investičního horizontu. Začněme horizontem krátkodobým, čímž myslíme, že chceme zhodnotit peníze za jeden až tři roky. Standardní poučky pro krátkodobý horizont doporučují fondy peněžních trhů a konzervativní dluhopisové fondy, to znamená fondy, které investují převážně do českých státních dluhopisů a pokud možno s krátkou dobou do splatnosti. Jiné než konzervativní investice se na krátkém horizontu nedoporučují.
Jenomže v aktuální situaci jsou ty velmi konzervativní fondy na konci s dechem. Snižování úrokových sazeb vedlo k růstu tržní ceny starších dluhopisů nesoucích vyšší úrok. Dluhopisovým fondům se zejména posledních pět let velmi dařilo. Ovšem úrokové sazby už není kam snižovat, takže dluhopisové fondy čeká špatné období. A fondy peněžních trhů nejsou při takto nízkých sazbách schopny překonat úroky termínovaných vkladů.
Proto konzervativním investorům na krátkodobém horizontu nedoporučujeme investovat do fondů, ale preferujeme klasické bankovní produkty – spořicí účet (pokud je nutná vyšší likvidita) nebo termínovaný vklad. Pokud chcete vyšší výnos než 3 % ročně, musíte podstoupit riziko možné ztráty. Pro krátkodobé investice se nabízí celá řada investičních certifikátů. I velmi konzervativní deep discount certifikáty mají výnosový potenciál kolem 5 % za rok, s multibonus certifikáty jde vydělat i 20 %.
Problém je, že se většinou jedná o investice v euru, takže do hry vstupuje měnové riziko. A upřímně, pokud to jen jde, radši bych se investicím v euru nyní vyhýbal. Druhým problémem je kreditní riziko. Investiční certifikát je v podstatě pouze příslib banky (emitenta certifikátu), že při určitém vývoji na trzích vyplatí určitý výnos. Co když tato banka zkrachuje? Tak má investor smůlu, jeho investice nespadá pod ochranu pojištění vkladů. To samé platí i pro nejrůznější strukturované dluhopisy a zajištěné fondy.
Sečteno podtrženo, i na krátkodobém horizontu lze na první pohled bez velkého rizika dosáhnout výnosu 5 až 7 % ročně, ovšem při hlubší rozvaze přijdeme na to, že ono zdánlivě malé riziko nás může připravit o všechny peníze. Možná je jen malá pravděpodobnost, že zkrachují velké banky jako Deutsche Bank, BNP Paribas, Société Générale nebo Royal Bank of Scotland, avšak pokud by k tomu došlo, znamenalo by to pro investora totální ztrátu. Proto zpravidla doporučujeme pro krátkodobý horizont tradiční bankovní vklady.
Střednědobý investiční horizont
Za střednědobý investiční horizont se běžně označuje období tří až sedmi let, já ho protahuji až na deset let. Pokud vím, že peníze nebudu sedm let potřebovat, je škoda nechat je na termíňáku s úrokem 3 % ročně. Na druhou stranu, pro velmi konzervativní nátury je to stále jedno z mála vhodných řešení. Alternativou mohou být státní spořicí dluhopisy nebo korporátní dluhopisy investičního stupně (dluhopisy vydané firmami, u kterých je riziko platební neschopnosti velmi malé).
Pokud jste schopni unést mírné kolísání tržní hodnoty investice a přežili byste i případnou malou ztrátu do 10 %, můžete se bez problémů dostat na roční výnos 4 až 6 %. K tomu se přímo nabízejí nemovitostní fondy, konvertibilní dluhopisy (firemní dluhopisy směnitelné za akcie) a na střednědobém horizontu i drahé kovy - zlato a stříbro.
Ziskuchtivější investoři by na střednědobém horizontu měli upřednostnit high yield dluhopisy (dluhopisy spekulativního stupně – vydané firmami, u kterých je riziko platební neschopnosti vyšší) a dluhopisy emerging markets. Na rozvíjejících se trzích jsou úrokové sazby zatím vyšší než v Evropě a USA a dá se očekávat postupné sbližování. Brazilské, ruské nebo turecké dluhopisy tedy nesou vyšší úrok, zároveň by jejich tržní cena měla s klesajícími sazbami nadále růst. Díky tomu mají výnosový potenciál zhruba 6 až 8 % za rok.
Vedle rizikovějších dluhopisů by ve střednědobém dynamickém portfoliu neměly chybět dividendové akcie a drahé kovy. Celkový výnos portfolia by se měl pohybovat v rozmezí 5 až 8 % ročně. Ovšem volatilita už zde roste a takové portfolio se může dostat do ztráty až 20 %.
Dlouhodobý investiční horizont
Většina lidí, ačkoli zprvu uvažuje o střednědobém horizontu, má ve skutečnosti investiční horizont velmi dlouhý. Přirozeně, nikdo nechce čekat deset let, než se jeho investice dostane do plusu. Všichni bychom si přáli sledovat od začátku neustálý růst hodnoty své investice, proto také skoro každý mluví o horizontu pět let, i když se jedná o peníze na důchod, do kterého půjde třeba až za třicet let. Avšak třicetileté portfolio může být i pro konzervativního investora sestaveno mnohem agresivněji než pětileté portfolio. Proto vždy u investičního horizontu přemýšlejte o tom, kdy budete chtít peníze použít, ne za jak dlouho chcete vidět kladné výsledky.
