Chorvatsko a Itálie zřídí na Jadranu své výlučné ekonomické zóny

Chorvatský ministr zahraničí Gordan Grlić Radman řekl, že při jednání se svým italským a slovinským protějškem "dosáhl porozumění", že Chorvatsko a Itálie vyhlásí své výlučné ekonomické zóny po trilaterálním setkání v lednu následujícího roku. Parlament v Záhřebu bude o vyhlášení zóny hlasovat ve čtvrtek.

Podle serveru Balkan Insight reaguje Záhřeb na oznámení svého námořního souseda Itálie, která oznámila vytvoření zóny se zdůvodněním větší kontroly nad svým územím mimo teritoriální vody, zejména pokud jde o rybáře ze "třetích zemí" mimo EU.

Zřízením chorvatské a italské výlučné ekonomické zóny podle slovinských médií, na které upozornila agentura APA, zaniknou v severním Jadranu mezinárodní vody, což by mohlo znevýhodnit slovinské rybáře. Lublaň nyní doufá, že se jí podaří se Záhřebem a Římem vyjednat výjimku, která Slovincům umožní i nadále využívat části otevřeného moře jako doposud.

Podle právních expertů, na než odkazuje Balkan Insight, nicméně výlučné ekonomické zóny zůstávají součástí společných vod EU, takže se ve výsledku pro Chorvatsko a Itálii mnoho nezmění. Opatření by mělo mít dopad pouze na nečlenské státy - v praxi Černou Horu a Albánii -, které už nebudou moci využívat mezinárodní vody na Jadranu.

Z pohledu Slovinska je italská zóna nesporná, neboť obě země mají jasně vymezenou námořní hranici. Jinak je tomu ale v případě Chorvatska, s nímž Slovinsko vede dlouholetou při o rozhraničení Piranské zátoky. Lublaň se v tomto ohledu řídí výrokem arbitrážního soudu z roku 2017, kterému se však Záhřeb odmítá podřídit.

Slovinský právní expert Marko Pavliha podle APA uvedl, že nově vytvořená výlučná ekonomická zóna Chorvatska mohla zasahovat i do slovinského koridoru vedoucího na otevřené moře. Podle něj by proto Chorvatsko nejprve mělo ukončit se Slovinskem vzájemný hraniční spor, než vyhlásí svou ekonomickou zónu.

Chorvatsko již v roce 2003 ve svých vodách vyhlásilo zónu pro ochranu životního prostředí a rybolovu. Slovinsko a Itálie to tehdy kritizovaly s tvrzením, že zóna zasahuje do jejich vod, a v roce 2008 dočasně zablokovaly s Chorvatskem unijní přístupové rozhovory. Záhřeb ještě v témže roce ustoupil a rozhodl, že zóna se nebude vztahovat na žádnou unijní zemi.

Podle chorvatských médií se zamýšlená výlučná ekonomická zóny téměř v ničem nebude lišit od původní ochranné oblasti z roku 2003. Po vyhlášení ekonomické zóny podle premiéra Andreje Plenkoviče získá Chorvatsko právo na stavbu umělých ostrovů a zužitkování sil větru a mořských proudů.

Zdroj: ČTK