Rok 2013: Globální růst bude pomalý z těchto tří důvodů
Analytici ze společnosti Nomura Securities tvrdí, že v roce 2013 čeká světovou ekonomiku další období pomalého růstu. Svůj výhled odůvodňují třemi faktory, které budou ekonomické oživení brzdit.
1. Dozvuky úvěrové bubliny
Jedním z důvodů "slabosti" vyspělých trhů jsou přetrvávající dopady americké nemovitostní bubliny. Rozvahy domácností, firem a především bank procházejí restrukturalizací, tento proces deleveragingu navíc probíhá v mnoha zemích naráz, což značně limituje spotřebu.
Pokrizový tlak na větší regulaci finančního sektoru představuje další brzdu růstu. Například pravidla Basel 3 zvyšují cenu, za kterou si banky musejí obstarávat kapitál, a nutí je spoléhat se na dlouhodobější (a dražší) financování. Banky jsou mnohem ostražitější při poskytování úvěrů, což vede ke strukturálnímu rozšiřování spreadu mezi úrokovými sazbami z úvěrů a těmi, které stanovují centrální banky.
2. Nekončící eurokrize
Druhým klíčovým důvodem slabého světového růstu je pokračující krize v eurozóně. Vlády členských států implementují procyklickou politiku fiskální restrikce. Aby toho nebylo málo, neškrtá se jen v eurozóně, ale i v sousedních zemích, které společnou měnu nepřijaly (jako například Velká Británie). Periferní země se nejsou bez podpory ECB schopny financovat na trzích a situaci zhoršuje slabost tamního bankovního sektoru. Transmisní mechanismus, kdy by nízké úrokové sazby ECB stimulovaly úvěrovou aktivitu a zápůjční sazby tlačily dolů, bohužel nefunguje. Evropa není na cestě k rovnováze, naopak. Prohlubující se "krize růstu" znemožňuje ECB s problémy eurozóny bojovat.
Nomura očekává, že HDP eurozóny klesne v příštím roce o 0,8 % po 0,5% poklesu v roce 2012. Aktuálně nastavená evropská politika se neslučuje s možností ekonomického oživení v dohledné době. U periferních trhů se analytici přiklánějí spíše ke scénářům zahrnujícím depresi než pouhou recesi.
Hlavním zdrojem nejistoty v roce 2013 zůstává otázka, zda se do odpisu řeckých dluhů zapojí oficiální investoři a zda se Řecko udrží v eurozóně. Evropa by ale i přesto měla ve střednědobém horizontu zůstat významným přispěvatelem ke světovému růstu. Obavy investorů o solventnost zůstanou v příštím roce zvýšené především v periferních zemích. Roste však riziko, že se nejistota rozšíří také do "polojádrových" zemí, jako je třeba Francie.
3. Procyklické fiskální škrty
Třetí brzdou růstu je fiskální politika omezující poptávku. Pokud v USA nebudou spuštěny drastické automatické škrty (fiskální útes) a politici se dohodnou na kompromisu, připraví aktuálně nastavená politika úspor americký HDP o zhruba 1 % HDP. Kdyby byl fiskální útes trvalejšího charakteru, pak by byla na obzoru hluboká recese s dvojitým dnem.
Jednou z mála vyspělých zemí, která nenásleduje trend fiskálních restrikcí, je Japonsko. Náklady na opravy po zemětřesení zůstanou ještě nějakou dobu výrazným zdrojem ekonomického růstu. Hrozbu pro spotřebu zde představuje pouze očekávané zvýšení spotřebních daní mezi lety 2014 až 2015. Poslední navýšení japonských spotřebních daní v dubnu 1997 přinutilo spotřebitele přehodnotit jejich výdajové plány a nebylo zrovna nejšťastnější ekonomickou kapitolou japonských dějin. Po tomto kroku klesal HDP více než rok a doprovázelo ho zhoršení finanční stability, které umocnila asijská krize.
Zdroj: Nomura
