Jak důchodci (nejlépe) přečkávají koronavirovou krizi
Nedávno zveřejněná data Evropské komise zpochybňují tezi české vlády, že v koronavirové krizi finančně trpěli a trpí nejvíce důchodci.
Saldo kladných a záporných odpovědí na otázku ohledně změny osobní finanční situace za posledních 12 měsíců se v březnu 2021 ve srovnání se saldem z března 2020 v EU jako celku zhoršilo nejvíce u lidí ve věku 16-29 let a nejméně u lidí nad 65 let (v grafu modré sloupce). Díky tomu se právě u nejstarších respondentů nejvíce zlepšilo hodnocení jejich momentálního hospodaření v oblasti úspor (oranžové sloupce).
Obdobně vyznívá i graf, který zachycuje vývoj podílu (v rámci dané věkové kategorie) těch respondentů, kteří v posledních 12 měsících snižovali své úspory nebo se více zadlužovali. Nejpříznivější výsledky opět vycházejí pro skupinu 65 let a více (červená linie).
Podle těchto čísel koronavirová krize finančně nejméně zranila seniory. Potvrzuje se tak (i když na číslech za celou EU; čísla v členění podle věku respondenta za samotné Česko podle všeho zveřejněna nejsou), že pětitisícovka vyplacená před loňskými vánocemi českou vládou do rukou každého penzisty a penzistky byla zbytečným gestem. Dárkem, který jen přispěl (zhruba 15 miliardami korun) k nynějšímu rychlému růstu českého veřejného dluhu.
